Slunce o letním slunovratu stráví na obloze nejdelší dobu, stojí nejvýše nad obzorem a stíny jsou ten den v poledne nejkratší v celém roce.

Během jara se místo východu Slunce posouvá směrem k severu. První den astronomického léta dosáhne nejzazšího bodu a začne se vracet. Proto slunovrat. Existuje samozřejmě i slunovrat zimní, připadá na 21. prosince a Slunce dosahuje při východu nejjižnějšího bodu. Platí samozřejmě při pozorování ze stále stejného místa.

Oslavy slunovratu mají u mnoha národů svoje místo v kalendáři. Kořeny těch oslav sahají hluboko do minulosti. Různé kultury si to vysvětlovaly jako přízeň bohů a v tomto duchu se slavnosti i nesly. Jsou často spojovány s ohněm.

V Čechách se k prvnímu letnímu dni váží oslavy Svatojánské noci. Ty navazují na před křesťanské tradice, jako jsou například slovanská kúpadla. Při nich se snažili dávní slované přivolat koupelemi vláhu pro svou úrodu, ohněm teplo a hojnou úrodu sexuální nevázaností.

Skákání přes svatojanské ohně je populární v evropských zemí.

Skákání přes svatojanské ohně je populární v evropských zemí.

FOTO: Profimedia.cz

Samotná Svatojánská noc je téměř celoevropský lidový svátek slavený v noci z 23. na 24. června. Typickým prvkem jsou ohně zapalované na kopcích symbolizující slunce, které je na vrcholu sil. Přes ohně se často skáče. Také se říkalo, že byliny nasbírané tuto noc mají největší léčivou sílu.

Ve Skandinávii se oslavy slunovratu a Svatojánské svátky slaví jako jeden a patří mezi nejvýznamnější svátky hned po Vánocích. Říká se, že nejsvětlejší noc v roce má i magickou moc. Proto dívky, které chtějí znát svého budoucího manžela, mohou cestou domů nasbírat sedm různých květin a vložit si je pod polštář. Pak se jim bude zdát o jejich nastávajícím.

Slunovrat většinou připadá na 20. nebo 21. června, vzácně může slunovrat nastat 22. června, to se naposledy stalo v roce 1975, další první letní den tohoto data bude až v roce 2203. Další výjimečné posunutí data nastane roku 2488, to přijde nejdelší letní den 19. června.