Ten byl spáchán 27. května 1942 v Praze-Libni výsadkáři Janem Kubišem a Jozefem Gabčíkem, Heydrich na zranění 4. června zemřel.

Její strašlivý osud v současnosti připomíná památník, růžový sad a rozlehlý park, ležící na místě bývalých stavení. Po válce na počátku padesátých let o několik set metrů dále vznikla stejnojmenná vesnice.

Úspěšně provedený atentát vyvolal u nacistických okupantů touhu po pomstě neslýchaných rozměrů. Lidice se v jejich hledáčku objevily přitom jen náhodou, i když dnes se kvůli názvu obce dá oné krvavé akci přisoudit i symbolický rozměr. Gestapu se dostal do rukou podezřelý dopis, jehož autora podezřívali, že mohl být do atentátu zapleten.

Lidice 10.června 1942

Lidice 10.června 1942

FOTO: fotobanka Profimedia

Drtivá odveta za smrt protektora zároveň hrála roli v mocenské politice Obengruppenführera jednotek SS Karla Hermanna Franka, který si ukázkově rychlou akcí hodlal připravit cestu na Heydrichovo místo. Jediný den před provedením zásahu si Frank vyžádal povolení u Hitlera a obratem jej dostal.

Pečlivá koncepce masakru byla pro nacisty příznačná. Ve středních Čechách existovaly dvě vesnice téhož jména, jedny Lidice, ty, které později lehly popelem, se nacházely u Kladna, a druhé, menší, na Slánsku.

Zápisky příslušníků gestapa a vzpomínky jedné pamětnice z menších Lidic hovoří o tom, jak krátce před vypálením vesnice na Kladensku přijelo do jejich obce u Slaného černé auto státní policie. Jeden německý důstojník zjišťoval, zda zde bydlí sedlák jménem Horák. Právě jeho rodině totiž měla vyřídit pozdrav od syna dívka z továrny na baterie ve Slaném, jejíž majitel zadržel podezřelý dopis, domněle poukazující na jednoho z pachatelů atentátu.

Památník Lidice

Památník Lidice

FOTO: fotobanka Profimedia

Protože oficír tehdy v kartotéce ve slánských Lidicích Horáka nenašel a v okolí ani nežil nikdo toho jména, nacisté se orientovali na větší Lidice. Zde svého Horáka, stejně jako všechny ostatní, kteří podle nich nesli těžkou vinu na smrti protektora, konečně našli.

V Lidicích na Kladensku v roce 1942 bydlelo 503 obyvatel. 10. června byli všichni přítomní muži, tedy 173 lidí, popraveni. Ženy s dětmi byly během dne převezeny do budovy gymnázia v Kladně. Všechny věci, které měly pro nacisty nějakou cenu, jako kupříkladu zemědělské stroje či dobytek, byly odvezeny do blízkého Buštěhradu. Poté vojáci polili všechny budovy benzínem a zapálili. Spáleniště bylo poté ještě rozmetáno výbušninami. Podle Frankova plánu mělo být místo, kde Lidice stály, vymazáno z map.

Šest dní po útoku na vesnici bylo ještě v Praze popraveno dalších 26 místních obyvatel – 8 mužů a 7 žen – kteří byli uvězněni už dříve. Z kladenské školy byly lidické ženy převezeny do koncentračních táborů a u dětí byla zvažována převýchova. Ty, které nevyhovovaly rasovým požadavkům, byly později zavražděny. Z původních 503 obyvatel Lidic v důsledku nacistického běsnění zahynulo 340 lidí.

V současnosti se každoročně u Památníku Lidice koná pietní setkání přeživších obyvatel, jehož se zúčastňuje i prezident.

Socha dětí v památníku Lidice

Socha dětí v památníku Lidice

FOTO: fotobanka Profimedia

Podobný osud jako tuto vesnici postihl i o něco menší Ležáky na Chrudimsku, které byly vypáleny jen dva týdny po Lidicích a opět kvůli odvetě za smrt protektora. Nacisté se domnívali, že je zde ukryta vysílačka Libuše, jež měla během atentátu na Heydricha sloužit členům odbojové skupiny Silver A.

Lidice ve světě

Podobný osud jako českou vesnici Lidice postihl i další evropské obce, i když Lidice si kvůli snaze nacistů vymazat celou vesnici definitivně z mapy získaly smutnou celosvětovou proslulost. Kupříkladu ve Francii lehlo 10. června 1944 popelem město Oradour-sur-Glane, příslušníci SS tam povraždili všech 642 obyvatel. O rok dříve zemřelo stejným způsobem 696 mužů a chlapců starších 12 let v řecké Kalavritě. Důvodem byla msta za popravu 81 německých vojáků.

Na počest Lidicím vzniklo v různých koutech světa několik obcí, které nesou stejný název. Jedna například leží v Brazílii, další zase v Panamě nebo v Mexiku. V jeho hlavním městě je dokonce jedna čtvrť, která se jmenuje Colonia San Jerónimo Lidice. Městské čtvrti nazvané po vesnici ve středních Čechách leží také v peruánské Limě, ve venezulském Caracasu či v izraelské obci Gan Yaoneh,

Po Lidicích jsou nazvány ulice v bulharské Sofii, na jejich počest byly vztyčeny pomníky v Londýně, v Budapešti či Brémách. Několik měst jménem Lidice lze nalézt i ve Spojených státech, V Iillinois se tak nazývala jedna obec, než byla přejmenována na Crest Hill, Lidicím je tam však věnován pomník. Památník stojí také ve Phillipsu ve Wisconsinu, ale i v kolumbijské Bogotě, uruguajském Montevideu či v peruánském Molu.