Patří k umírněnějším palestinským politikům, kteří nepodporují násilí a upřednostňuje jednání. Významné pozice zastával jak v Arafatově hnutí Fatah, jehož členem se stal v roce 1965, tak v zastřešující Organizaci pro osvobození Palestiny (OOP).

Mahmúd Abbás se narodil v roce 1935 v Safedu, který leží v Galileji. Po vyhlášení Izraele v roce 1948 jeho rodiče emigrovali, odjeli do Sýrie, kde v roce 1958 Abbás ukončil studia práv.

Kariéra

Dva roky po vstupu do Fatahu se stal členem ústředního výboru organizace. Poté, co Fatah vstoupil v roce 1968 do zastřešující Organizace pro osvobození Palestiny a záhy ji ovládl, se se věnoval politice v jejím rámci. Od roku 1980 byl členem výkonného výboru OOP, kde vedl od roku 1984 do roku 2000 oddělení pro mezinárodního vztahy. Má velký podíl na uzavření mírové smlouvy s Izraelem z Osla z roku 1993. Po jejím podepsání se vrátil z exilu na Západní břeh Jordánu.

Zleva izraelský premiér Šaron, americký prezident Bush a palestinský premiér Abbás se setkali 4. června v jordánské Akabě na summitu o izraelsko-palestinském mírovém procesu.

Zleva izraelský premiér Šaron, americký prezident Bush a palestinský premiér Abbás se setkali 4. června v jordánské Akabě na summitu o izraelsko-palestinském mírovém procesu.

FOTO: ČTK/AP

V roce 1996 se stal generálním tajemníkem OOP. Mužem číslo dvě v této organizaci zůstal až do smrti Jásira Arafáta v listopadu 2004, kdy ho nahradil ve funkci vůdce OOP.

Na jaře 2003 se stal Abbás palestinským premiérem a jednal o budoucnosti Palestiny s americkým prezidentem Bushem. Ve své funkci však vydržel jen do podzimu kvůli sporům ve Fatahu o pravomoce a obviněním z korupce.

Po smrti Jásira Arafáta v listopadu 2004 ústřední výbor Fatahu nominoval Abbáse jako svého kandidáta do volem na post předsedy Palestinské samosprávy. Zvolen byl 9. ledna 2005 a funkce prezidenta se ujal 15. ledna 2005.

Ve funkci se snažil dosáhnout míru s Izraelem a získat samostatnost pro palestinská území. V únoru se 2005 se sešel v egyptském Šarm aš-Šajchu s izraelským premiérem Arielem Šaronem. Výsledkem dohody bylo předání samosprávy některých měst na západním břehu Jordánu do rukou Palestinců. Oba dohodli i podrobnosti stažení Izraele z pásma Gazy, které se uskutečnilo koncem léta 2005.

Barack Obama (uprostřed) přihlíží, jak si izraelský ministerský předseda Benjamin Netanjahu (vlevo) a palestinský prezident Mahmúd Abbás podávají ruce.

Barack Obama (uprostřed) přihlíží, jak si izraelský ministerský předseda Benjamin Netanjahu (vlevo) a palestinský prezident Mahmúd Abbás podávají ruce.

FOTO: Kevin Lamarque, Reuters

Zatímco na mezinárodním poli Abbás slavil úspěchy, mezi Palestinci zkorumpovaný a rozhádaný Fatah ztrácel pozice a Abbás na tom nic nedokázal změnit. Plně se to ukázalo ve volbách do palestinského parlamentu v lednu 2006, které vyhrál militantní Hamás a Abbás nakonec pověřil sestavením vlády jeho vůdce Ismaíla Haníju. Jeho Fatah skončil v opozici. Palestinská území se kvůli tomu dostala do mezinárodní izolace a přestala do nich proudit mezinárodní pomoc, protože Hamás považují USA, Izrael i EU za teroristické hnutí.

Až na jaře 2007 se podařilo ustavit vládu národní jednoty, v níž byla zastoupena obě znesvářená palestinská hnutí, jejichž střety si během roku vyžádaly desítky obětí. Vláda však vydržela jen do června, kdy Hamás násilím ovládl pásmo Gazy. Útočil i na Abbásovu gardu.