Mahmúd Ahmadínežád byl poprvé do čela Íránu zvolen v roce 2005, v roce 2009 svůj post obhájil. Oznámení jeho vítězství ve volbách vyvolalo v zemi nepokoje, které si vyžádaly desítky obětí.

Zvolení Ahmadínežáda, narozeného 28. 10. 1956 v Garmsáru, jenž byl řazen k ultrakonzervativním politikům, představovalo v historii Íránské islámské republiky velký průlom. Šestý íránský prezident byl prvním, který není duchovním. Vítězství ve volbách mu zajistilo to, že podporoval chudé vrstvy obyvatelstva, sám žije skromně až asketicky a bojuje s korupcí.

Mahmúd Ahmadínežád.

Mahmúd Ahmadínežád.

FOTO: Vahid Salemi, ČTK/AP

Až do roku 2003, kdy se překvapivě stal primátorem Teheránu, byl takřka neznámý. Jeho rodina pocházela z okraje pouště Dašt-e Kavír. Otec Ahmad, který byl kovářem, se proto přestěhoval do Teheránu, kde viděl větší šanci pro svých sedm dětí. Jeho čtvrtý potomek Mahmúd studoval na prestižní soukromé škole a pak na technice.

V roce 1979 se aktivně účastnil islámské revoluce, přidal se ke konzervativnímu studentskému svazu, který zosnoval útok na americkou ambasádu v roce 1979. V roce 2005 se v USA dokonce objevily spekulace, že Ahmadínežád organizoval zadržování rukojmích na americkém velvyslanectví v Teheránu.

Za íránsko-irácké války (1980-1988) působil v revolučních gardách jako důstojník zvláštních jednotek a také jako dobrovolník v lidových milicích Basídž.

Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád

Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád

FOTO: fotobanka Profimedia

 

Absolvent strojařiny získal na konci osmdesátých let doktorát z dopravního inženýrství na Teheránské univerzitě. Politickou kariéru zahájil ve stejné době jako guvernér měst Maku a Choj. V letech 1993 až 1997 byl guvernérem nově zřízené provincie Ardabíl, kde se musel potýkat s následky ničivého zemětřesení a záplav.

Od roku 1997 učil na Teheránské univerzitě. V roce 2003 ho vybrala jako kandidáta na primátora konzervativní rada hlavního města, protože Ahmadínežád byl členem konzervativní skupiny Abadgaran, zvané dříve Společenství připravených vykonat oběť revoluci. Ve volbách ovlivněných rekordně nízkou účastí uspěl.

Po zvolení primátorem omezil Ahmadínežád kulturní život, dal zavřít některé restaurace rychlého občerstvení a po mužích ve službách města vyžadoval nošení plnovousu. Také nařídil, aby v městských budovách byly oddělené výtahy pro ženy a muže. Hlavně ale bojoval proti korupci a za sociální rovnoprávnost - od obyvatel chudinských čtvrtí si vysloužil přezdívku Robin Hood a byl považován za protiklad ke klerikálnímu establishmentu, který se obohacoval. Zlepšil také kritickou dopravní situaci v Teheránu. Konzervativci jej však obviňují z populismu a mrhání státními prostředky.

V prezidentských volbách v roce 2005 překvapivě porazil zkušeného Alího Akbara Rafsandžáního. Jeho zvolení znamenalo posílení vlivu konzervativců v zemi, a proto ho bez problémů schválil duchovní vůdce Íránu ájatolláh Alí Chameneí.

I ve funkci prezidenta zakázal v roce 2007 veškerou západní hudbu včetně vážné jako nemorální, jeho působení v čele země ale charakterizuje zvyšující se napětí ve vztahu ke Spojeným státům a prudký rozvoj íránského jaderného programu, u něhož má mezinárodní společenství podezření, že neslouží jen mírovým účelům, jak tvrdí Ahmadínežád.

Během své vlády ale Ahmadínežád postupně ztrácel pozice, zejména ho oslabovalo to, že mu odcházeli jeho ministři, nakonec měl většinu jen jednoho. Opozice vycítila šanci, ale 12. června 2009 v prezidentských volbách Ahmadínežád obhájil svůj post v prvním kole, když získal přes 62 procent hlasů. Na druhém místě skončil opoziční Mír Hosejn Músáví s 33,75 procenty hlasů. Hlasovalo rekordních 85 procent z více než 46 miliónů oprávněných voličů.

Protesty opozice v ulicích Teheránu po znovuzvolení Ahamdínežáda

Protesty opozice v ulicích Teheránu po znovuzvolení Ahmadínežáda

FOTO: fotobanka Profimedia

Volby, které byly podle názorů opozice zfalšované, vedly k největší vnitropolitické krizi od nástupu islámské revoluce. Měsíc se konaly masové demonstrace, které si vyžádaly na tři desítky obětí a stovky zatčených. Bylo zahájeno i vyšetřování kvůli mučení zadržených příznivců opozice a někteří dozorci byli potrestáni. Ahmadínežád však byl v čele země potvrzen a politika Íránu se nezměnila.

Sporný íránský jaderný program

Problém s íránským jaderným programem se objevil v roce 2002, když opozice zveřejnila informace o do té doby tajných programech v Natanzu, kde se obohacuje uran, a v Aráku, kde byl výzkumný reaktor a zařízení pro výrobu těžké vody, která byla postavena s pomocí pákistánské a čínské technologie. Írán tyto aktivity, které osmnáct let tajil, poté přiznal a začal úzce spolupracovat s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii.

V roce 2003 Írán nejen podepsal dodatek ke smlouvě o nešíření jaderných zbraní, ale také ukončil vojenskou složku svého programu, což v roce 2007 potvrdily i zprávy amerických tajných služeb, jaderného programu se však nevzdal.

Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád si v Natanzu prohlíží centrifugy na obohacování uranu.

Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád si v Natanzu prohlíží centrifugy na obohacování uranu.

FOTO: fotobanka Profimedia

Nechal dál pokračovat výrobu centrifug pro obohacování uranu, což hájil tím, že už na ně byly uzavřené smlouvy se soukromými podniky. Už v roce 2004 zahájil přeměnu rozemleté uranové rudy v hexafluorid uranu (UH6). Hrál politiku cukru a biče, vždy vyzkoušel, kam až je možné zajít. V roce 2005 například odstranil pečetě z jaderných zařízení a znovu je spustil. V roce 2006 začal v Natanzu montovat dalších 3000 odstředivek, v nichž se UH6 obohacuje. V roce 2007 oznámil, že bude uran obohacovat průmyslově a zvýšil počet odstředivek na pět až šest tisíc.

V roce 2009 otevřel továrnu na výrobu jaderného paliva v Isfahánu a na jeho konci se ukázalo, že Írán má další tajný závod na obohacování uranu v Kómu, ten později na žádost MAAE uzavřel. Doposud Írán obohatil na 4 procenta 2000 kg uranu. V roce 2010 začal s obohacováním uranu na 20 procent, což zvýšilo obavy, že chce získat uran pro jaderné zbraně, ten ale musí být obohacen na více než 90 procent.

Závod na obohacování uranu v Natanzu

Závod na obohacování uranu v Natanzu

FOTO: fotobanka Profimedia

Velké tahanice byly okolo snahy Íránu získat palivo pro výzkumný reaktor. Mezinárodní společenství to podmiňovalo tím, že je získá za svůj nízkoobohacený uran, který vyveze. Teherán se bránil, že má palivo právo si koupit, nakonec ale vyvezl 1200 kg uranu do Turecka výměnou za palivové tyče.

Írán do jaderného programu investuje značné peníze, neboť tvrdí, že potřebuje být energeticky nezávislý, i když má značné zásoby ropy a zemního plynu. Chce, aby jeho elektrárny byly nezávislé i na dovozu paliva ze zahraničí, i když to většina zemí není. Palivo by mělo být určeno do jaderné elektrárny v Búšeru, která se staví za pomoci Ruska. Západ Íránu už dříve nabídl výměnou za ukončení jaderného programu lehkovodní elektrárnu, které stačí nízkoobohacený uran a ze které nelze získat plutonium pro výrobu jaderných zbraní, což z elektrárny v Búšeru lze.

Závod na obohacování uranu v Natanzu na satelitním snímku

Závod na obohacování uranu v Natanzu na satelitním snímku

FOTO: fotobanka Profimedia

 

Kontroverzní vyjádření

Pro Ahmadínežáda jsou typické sporné výroky, zejména zpochybňuje holocaust a právo Izraele na svou existenci. Dokonce nechal v Teheránu uspořádat výstavu karikatur na téma holocaust, což byla odveta za karikatury proroka Mohameda zveřejněné v dánském tisku. Přestože se několikrát vyjádřil, že Izrael nemá právo existovat na území Palestiny, v dubnu 2009 současně uvedl, že konflikt mezi Izraelci a Palestinci může vyřešit dvoustátí. Kontroverzní výroky tak mohou být určeny především k získání pozornosti.

26. října 2005 - Vyzval k vymazání izraelského státu z mapy, i když údajně jeho výrok nebyl tak tvrdý a byl dán špatným překladem.

8. prosince 2005 - Na tiskové konferenci v saúdskoarabské Mekce zpochybnil holocaust a doporučil Západu, aby vyčlenil pro Židy území a umožnil přesun Izraele do Evropy. Podle něj evropské země po druhé světové válce podpořily vznik židovského státu, protože cítily vinu za politiku nacistů vůči Židům.

14. prosince 2005 - Prohlásil, že holocaust je mýtus, a navrhl odstěhovat Izrael na západ - buď do Evropy, nebo až na Aljašku.

1. listopadu 2007 - Ahmadínežád při projevu v íránském městě Zahedán hovořil o "pohádce o masakru Židů". "Vytvořili dnešní mýtus, který nazývají masakrem Židů a považují to za princip nad Bohem, náboženstvími a proroky," řekl íránský prezident. Vyzval Evropu, Severní Ameriku a dokonce i Aljašku, aby přijala židovský stát, který by neměl být na území Blízkého východu.

3. černa 2008 - Izraelský stát podle Ahmadínežáda přestane existovat, ať už s přičiněním Íránu nebo bez něj; prohlásil to na summitu Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO) v Římě.

16. dubna 2008 - Ahmadínežád zpochybnil teroristický charakter atentátů z 11. září 2001 v USA: "Před čtyřmi nebo pěti lety se v New Yorku stala podezřelá událost. Zřítila se budova a oni řekli, že bylo zabito 3000 lidí. Nikdy nezveřejnili jména, pod touto záminkou ale zaútočili na Afghánistán a Irák a od té doby byl zabit milión lidí."

8. října 2008 - Finanční krizi Západu komentoval slovy:" Jejich (západní) ekonomika se hroutí a příčinou jejich porážky je to, že zapomněli na Boha a na slitování."

20. dubna 2009 - Ahmadínežád ve svém projevu na druhé Světové konferenci OSN proti rasismu, xenofobii a netoleranci v Ženevě řekl, že "Izrael má úplně rasistickou vládu.“ Stát Izrael byl podle něj vytvořen jako "výmluva za utrpení Židů" za druhé světové války.

22. dubna 2009 - Ahmadínežád obvinil na konferenci o izraelských "válečných zločinech a genocidě" v Gaze, která se konala v Teheránu, Izrael z masového vraždění a etnických čistek v palestinském pásmu Gazy: "Obležení a hromadné vraždění Palestinců v Gaze a etnické čistky v dalších okupovaných oblastech, to všechno jsou zločiny spáchané sionistickým režimem." Oznámil, že Írán požádal Interpol o zatčení 25 "sionistických válečných zločinců" za útok na pásmo Gazy na přelomu prosince a ledna.

26. září 2009 - Mahmúd Ahmadínežád studentům Columbijské univerzity v New Yorku řekl k otázce homosexuality: "V Íránu tento jev nemáme. Nevím, kdo vám to řekl." K otázce holocaustu uvedl: "Neříkám, že se holocaust vůbec nestal. Řekl jsem, že pokud se udál, co to má společného s Palestinci?"

28. února 2010 - Ahmadínežád v Teheránu na konferenci organizované Íránem na podporu Palestinců prohlásil, že "díky Bohu a palestinskému odboji ztratil okupační sionistický režim opodstatnění. Jeho přítomnost byť jen na centimetru půdy oblasti je zdrojem hrozeb, krizí a válek a jediný způsob, jak tomu čelit, je odboj palestinské mládeže a národů oblasti."

25. února 2010 - Ahmadínežád při návštěvě Sýrie: „Arabské země kráčejí směrem k Blízkému východu, v němž nebudou žádní sionisté ani kolonialisté.“

6. března 2010 - Incident z 11. září byl jednou velkou lží, vymyšlenou jako záminka pro kampaň proti terorismu a předehra ke zinscenování invaze proti Afghánistánu.

12. dubna 2010 - Ahmadínežád vyzval dopisem generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna, aby dal vyšetřit cíle západních vojenských akcí v Iráku a v Afghánistánu.