Článek
Přestože ctí některá témata svého otce, kontroverzního Jeana-Marie Le Pena, zvolila Marine Le Pen umírněnější cestu k prosazování cílů své strany Národní fronta. Na svou stranu sice strhla velkou podporu francouzských voličů před prezidentskými volbami v roce 2012, 2017 i 2022, ani jednou však neuspěla.
Po útoku Hamásu na Izrael se Národní fronta postavila jasně na stranu Izraele a dokonce se účastnila pochodů proti antisemitismu.
Působení v Národní frontě
Marine Le Pen, která v roce 2011 převzala po otci vedení francouzské strany Národní fronta, nejprve prosazovala stěžejní témata krajně pravicové partaje, již založil v roce 1972 právě její otec. Částečně se jí podařilo sejmout z Národní fronty pověst xenofobního a nesnášenlivého společenství, kterou na Národní frontu uvrhl její otec - zakladatel a antisemita. Za popírání holokaustu byl dokonce odsouzen.
Le Pen, která má výhrady i k termínu krajní pravice, se nikdy netajila tím, že by stranu ráda posunula blíže politickému středu. Stále má však nesmlouvavý postoj k imigraci, odpor ke globalizaci, antiislamistické a antiglobalistické názory a podporuje trest smrti. Postupně se od antisemitských názorů svého otce vzdálila a od roku 2015 s ním ani neudržuje kontakt.
A na Francouze její přístup zabral. V lednu roku 2012 to potvrdil průzkum, podle něhož podporovalo Národní frontu 31 procent obyvatel. V roce 2023 byla ve Francii nejpopulárnější stranou mezi mladými voliči mezi 25 a 35 lety. Přitom když o rok dříve její otec partaj opouštěl, podporovalo ji o třetinu lidí méně. Mnozí se pak shodli na tom, že bude Marine Le Pen, kandidátka do prezidentských voleb roku 2012, kopírovat otcovy stopy do druhého kola prezidentského klání. Dále se ale nedostala, v prezidentském klání zvítězil Francois Hollande.
