Martin Konvička

V českém vědeckém rybníčku se proslavil jako uznávaný entomolog, překladatel a spoluautor prvního komplexního atlasu výskytu současných i historických druhů motýlů na českém území. Do povědomí široké veřejnosti se však dostal svým lítým protiislámským bojem.

Martin Konvička se narodil 2. listopadu 1969 v Opavě a je potomkem českého otce a matky, která uprchla z Řecka v době řecké občanské války. Sám sebe označuje za ateistu.

Už jako student se silně vyhrazoval, když v době Sametové revoluce v roce 1989 působil mezi členy Stávkového výboru na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde vystudoval zoologii. Doktorský titul si později vysloužil na katedře zoologie Biologické fakulty Jihočeské univerzity (JČU). V roce 2008 si na své konto připsal i titul docenta pro obor zoologie.

Pro svou habilitační práci si zvolil téma „Denní motýli a efektivní ochrana přírody“, čímž se od 90. let zabývá v podstatě dodnes v Entomologickém ústavu AV ČR. Je autorem nebo spoluautorem mnoha odborných i populárních textů ve vědeckých časopisech a několika ucelených monografií nebo jejich částí.

Bojuje proti zásahům do Národního parku Šumava a účastnil se i protestů proti tamnímu kácení.

Již v roce 2014, ale zejména pak v roce 2015, rostly obavy některých obyvatel z rozšiřování islámu v České republice, které vyvolaly především aktivity takzvaného Islámského státu, na klidu nepřidala ani Evropská migrační krize.

Právě v této době vstoupil Konvička do povědomí českých obyvatel, když často, veřejně a ne příliš vybíravě islám kritizoval. Jeho protiislámské zaměření však sahá mnohem dál. Facebookovou stránku Islám v České republice nechceme (IVČRN) spoluzakládal už v roce 2009. Počet fanoušků jeho stránky v roce 2016 přesáhl 163 tisíc, a tehdy ji Facebook zablokoval na popud několika stovek nahlášení z důvodu šíření nenávisti.

S Facebookem se Konvička nespokojil a v červnu 2015 vzniklo hnutí Blok proti islámu (BPI), kterému Konvička předsedal.

Sám sebe nazývá „amatérským deislamizátorem“ a zastává názor, že by měl být islám právně postaven mimo zákon na úroveň nacismu, včetně zákazu jeho propagace a veřejného vyznávání. Jak by však chtěl „deislamizovat“ současné věřící? Hodlá jim popisovat škodlivost islámu. Pokud se podle Konvičky někdo hlásí k prorokovi, který učí zotročovat a zabíjet nevěřící, neměl by žít v České republice, je na místě vystěhovat jej ze země, a to i proti jeho vůli. Ať si prý věřící muslimové žijí v nějaké islámské zemi.

Názory na Konvičku se různí. Jedni jej respektují a považují za vlastence hájícího český národ, druzí jej nazývají extremistou a islamofobem, který informace zkresluje a ovlivňuje svými předsudky. Jihočeská univerzita se od jeho aktivit distancovala a označila je za jeho soukromou záležitost.

V rozhovoru pro internetovou televizi DVTV hovořil o svém dalším postupu poté, co vláda Bohuslava Sobotky nikterak nezareagovala na petici proti imigračním kvótám, kterou podepsalo na 180 tisíc lidí.

„Premiér Sobotka ignoroval jedno z největších vzepětí občanské společnosti a nejenže ho ignoroval, on se mu vysmál. My jsme žádali vládu, aby odmítla imigrantské kvóty a Bohouš Sobotků šalamounsky a ještě s takovým výsměchem to udělal tak, že kvóty sice odmítl, ale řekl, že těch běženců snad přijmeme ještě více, než po nás Evropská unie chtěla,“ posteskl si v pořadu Konvička.

„Islámská ideologie se v České republice teprve začíná prosazovat. A pokud ji chceme nějakým způsobem zastavit v zárodcích, tak potřebujeme omezit veřejné šíření a propagaci islámu. Potřebujeme normální opatření, které se dějí všude možně v západní Evropě - zákaz zahalování ve školách, zákaz veřejných modliteb, zákaz financování mešit ze zahraničí a důkladný dohled nad mešitami, aby nedocházelo k extremismu,“ sdělil v rozhovoru pro DVTV.

Vyjádřil se zde i k některým svým výrokům zveřejněným na Facebooku. Překvapivě některé z nich relativizoval a označil za „úlety“.

A jaké příspěvky zvedly ze židle mnoho a mnoho Konvičkových kritiků? „I za cenu překopání zákonů, zavření hranic, militarizace společnosti a ano, klidně i zbavování občanských práv těch 12-16 procent populace, která s islámem sympatizuje.“ Konvička uvedl, že tento výrok byl vytržený z kontextu a dodal, že podobný přístup je uplatňován i v případě komunistické a nacistické ideologie.

Oproti dalšímu výroku je však předešlý pouze „slabým odvarem“. „A jako vítězové voleb vás, milí muslimové, nameleme do masokostní moučky,“ zveřejnil Konvička a poté tento výrok sám označil za přehnaný.

Umírněnost mu však dlouho nevydržela: „Kdyby došlo k nejhoršímu, koncentráky pro muslimy NAŠTĚSTÍ budou, ne bohužel. Řekli si o to sami,“ napsal v jedné z diskuzí.

Část jiného diskuzního příspěvku citovala organizace Human Rights Watch. V té se vyjadřuje k potenciální válce s Islámským státem: „A znovu říkám: PLYN, vzteklinu je třeba tlumit všemi legitimními prostředky.“

O svých názorech se nebojí hovořit ne jen na sociálních sítích, ale i veřejně před stovkami očí. Účastnil se demonstrací 30. června v Praze, 28. října v Ostravě, 17. listopadu 2015 v Praze nebo 6. února tamtéž. Tvrdí, že nebojuje proti muslimům, ale proti islámu, který je pro něj „zrůdnou ideologií a úchylárnou”.

A právě 17. listopadu 2015 se demonstrace svolané BPI na pražském Albertově nazvanou „na podporu názorů prezidenta republiky na imigraci a islám” zúčastnil i prezident Miloš Zeman, který svůj projev zahájil minutou ticha za oběti útoků v Paříži. Zeman se netají svým odmítavým přístupem k migračním kvótám, ani názory na islám jako takový.

V projevu, který následoval, kritizoval Zeman manipulaci a vymývání mozků na úkor vlastního názoru a poté se vyslovil proti nálepkování odpůrců islámu: „Opačný názor nesmí být ve skutečně svobodné společnosti umlčován a označován různými nálepkami nebo nadávkami jako je extremisté, xenofobové, islamofobové, rasisté, nebo fašisté,” dodal za potlesku davu.

Na Albertově se kromě mnoha Zemanových fanoušků sešli i jeho odpůrci. Svou nelibost s vystoupením prezidenta republiky na takovéto akci vyjádřili i někteří politici. „Nepřišlo mi vhodné ani šťastné, že prezident republiky stojí vedle pana Konvičky a vedle podobných lidí. Myslím, že to bylo za hranou,” komentoval Richard Brabec z ANO.

Ani podle ministra dopravy Dana Ťoka (ANO) by se prezident země neměl spojovat s takovými lidmi, jako je Konvička. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) rozhořčené politiky trochu mírnil: „Já si myslím, že na jedné straně pan prezident neměl úplně perfektní společnost, na straně on odráží obavy našich spoluobčanů a to bere vážně i sociální demokracie.”

V září 2015 přišlo politické hnutí Úsvit - Národní koalice s informací, že ve volbách do krajských zastupitelstev a do senátu v roce 2016, a poté ve volbách do Poslanecké sněmovny o rok později, bude kandidovat s Blokem proti islámu a právě Konvička bude mluvčím a volebním superlídrem uskupení. V lednu 2016 pak Konvička sdělil, že bude kandidovat jako jednička v krajských volbách v Jihočeském kraji.

18. listopadu 2015, tedy den po demonstraci na Albertově, obvinila Konvičku policie z trestného činu podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod právě na základě jeho příspěvků na sociální sítě.

V pátek 8. dubna 2016 byla na Konvičku Státním zastupitelstvím podána žaloba. Konvičkovi hrozí až tři roky vězení nebo alternativní trest. Hnutí Úsvit označuje podání žaloby za kriminalizaci.

„Úsvit s Blokem proti islámu považují obžalobu docenta Konvičky za pokračování politické kriminalizace,” uvedly oba subjekty v tiskovém prohlášení. Státní zástupce prý svými výroky o možném trestu překračuje své pravomoci.

Takový názor však jednoznačně odmítl ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). Premiér Sobotka (ČSSD) zase označil Blok proti islámu za xenofobní sektu.