Narodil se 14. února 1942 v Bostonu do rodiny střední třídy. Studoval univerzitu Johnse Hopkinse a na nemalé školné si vydělával jako obsluha parkoviště. Po absolvování navštěvoval Harvard Business School a již v roce 1966 si jej najala firma z Wall Street - Salamon Brothers.

Bloomberg se velmi rychle vypracoval, již v roce 1981 však byl z firmy vyhozen. Na dno ho to však nesrazilo, ba naopak. S vizí agentury na poskytování ekonomického zpravodajství, která prosluje transparentností a efektivitou, zahájil své podnikání v jednopokojové kanceláři.

Nyní má jeho firma Bloomberg LP téměř šestnáct tisíc zaměstnanců a kanceláře po celém světě. Stal se jedním z nejbohatších Američanů. Již v roce 2008 se v žebříčku magazínu Forbes umístil na desátém místě díky majetku přesahujícím 20 miliard dolarů.

Trojnásobný starosta

Dlouhá léta byl demokratem, ale před prvními volbami do funkce newyorského starosty přestoupil do tábora republikánů. Přesto si své liberální názory ponechal. Poprvé byl zvolen na post starosty krátce po teroristických útocích 11. září 2001. Jeho první prioritou bylo zdecimovanou stavbu World Trade Center obnovit.

Úspěchů ale dosahoval i ve zlepšení ekonomické situace města a dopravy, snížení kriminality, zpřístupnění kvalitnější zdravotní péče a zvýšení kvality školství. Sympatie lidí si získal mimo jiné tím, že nepobíral plat. Vše, co si za své úřadování nechal zaplatit, byl jeden americký dolar ročně.

Naprosto bezpečně funkci obhájil v roce 2005. Ve volební kampani utratil podle odhadů až 100 milionů dolarů. V roce 2008 se mezi lidmi šuškalo, že by mohl být vážný kandidát na prezidenta, ale Bloomberg vyvrátil, že by se ke kandidatuře chystal.

Dlouho patřil k nejodhodlanějším obhájcům původního omezení na dvě období - vlastně až do doby, kdy se jeho druhý mandát chýlil ke konci. Aby si uvolnil cestu, nechal si „střihnout na míru“ zákon, podle něhož se volí městští zastupitelé. Odkazoval se přitom na finanční krizi. „V této obtížné době New York potřebuje zkušeného muže u kormidla,“ tvrdil tehdy.

Když se však o stejnou úpravu pokoušel před jeho předchůdce republikán Rudolph Giuliani, který ji odůvodňoval mimořádnou situací po 11. září 2001, Bloomberg ho setřel: „Nikdo není nepostradatelný“.

Oslavy drtivého vítězství však neprobíhaly, Bloomberg porazil svého protivníka Williama Thomspona chabým poměrem 51 ku 46 procentům hlasů. A to i přes fakt, že obrovskou stomilionovou kampaň opět financoval ze svého a průzkumy veřejného mínění mu předpovídaly až šestnáctiprocentní náskok.

Micheal Bloomberg slaví vítězství ve volbách do úřadu newyorského starosty.

Michael Bloomberg po vítězství ve volbách do úřadu newyorského starosty.

FOTO: Shaun Best , Reuters

„Bloomy” a jeho novoty

Bulvární americký tisk mu kamarádsky přezdívá „Bloomy” a The New York Times před volbami přímo naváděl voliče, komu mají svůj hlas věnovat: „Starosta si další čtyři roky rozhodně zaslouží.” Ačkoliv Bloombergovi kritici vyčítali, že ubíjel obyvatele New Yorku zákony a protivníky miliardami, lidé podle průzkumů nejbohatšího obyvatele svého města milují.

„V jeho hrudi bije sociálně demokratické srdce, navíc hodně zelené. Vyslovuje se pro mírné zákony pro přistěhovalce, právo na interrupci a sňatky homosexuálů, postaví takřka za každý ekologický projekt,“ okomentoval zpravodaj německého listu Die Welt.

Dobrosrdečnost se snažil dokazovat i finančními dary. Univerzitě Johnse Hopkinse, kde studoval, věnoval neuvěřitelný obnos přesahující miliardu dolarů. „Univerzita se stala významnou částí mého života, od okamžiku, kdy jsem tam jako středoškolák z Medfordu ve státě Massachusetts poprvé vkročil před více než půlstoletím.  Každý darovaný dolar se dobře využil - na rozvoj instituce a zvýšení její dostupnosti i pro studenty, kteří by si to jinak nemohli dovolit,“ řekl Bloomberg, který svůj první dar, pět dolarů, věnoval univerzitě rok po promoci, listu The New York Times.

V roce 2008 se rozhodl začít s „terapií penězi”. Co to znamená? Bloomberg se v boji za lepší město pustil do projektu Opportunity NYC (New York nabízí příležitost), který spočíval ve finančních odměnách pro některé občany za vcelku běžné úkony.

Odměňoval například žáčky z vytipovaných rodin, kteří předchozí měsíc strávili ve škole přinejmenším 95 procent docházky 25 dolary. Činil tak proto, aby přeměnil i lidi z ghett na příkladné občany. Pro chudé rodiny byly Bloombergovy kapsy otevřeny i za vodění dětí na preventivní prohlídky k lékaři, pomoc škole s jejími aktivitami a docházení na třídní schůzky.

Odvrácená strana

Nelibost kuřáků a nadšení nekuřáků vyvolal Bloomberg s protikuřáckým zákonem, který po barech a restauracích vykázal kuřáky i parků, pláží, náměstí, malých přístavů i pěších zón. Pokuta za podlehnutí nešvaru v těchto místech činila 50 dolarů.

Další ze Bloomergových zákazů už lidé nepřijímali pouze se zdviženým obočím. V Central Parku se nesměly sundávat nohy z pedálů kol, sedět na otočené přepravce od nápojů, v metru si uložit igelitku s nákupem vedle sebe, krmit ptáky na veřejných prostranstvích a další.

Novinář Christopher Hitchens označil Bloomberga za fanatika pořádku a rozčílil se, že se snaží divoký a chaotický New York přeměnit na Singapur, město plné omezení. „Je to Bloombergville. Chová se k nám jako k idiotům, nesvéprávným dětem. Město změnil na nudný Disneyland z umělé hmoty,“ rozčílil se.

V úřadu skončil 31. prosince 2013 a jeho nástupcem se stal demokrat Bill de Blasio. Bloomberg se po odchodu z úřadu vrátil do společnosti, kterou založil a ještě více se zaměřil na charitativní činnost.

Je rozvedený a má dvě dcery Emmu a Georgina.

Kandidatura na prezidenta

V roce 2016 oznámil, že zvažuje možnost kandidatury na post prezidenta USA. Je údajně ochoten do kampaně investovat miliardu dolarů ze svého.

„Dopálený dominancí Trumpa v republikánském poli a znepokojený klopýtáním Clintonové a vzestupem senátora Sanderse na demokratické straně pověřil poradce sestavit plán nezávislé kandidatury,“ napsal deník The New York Times (NYT).