Gorbačov se zapsal jako muž, který nese lví podíl na rozpadu Sovětského svazu, ač to neměl v úmyslu, ukončení studené války (což naopak v úmyslu měl). Většina Rusů na něj dnes hledí skrz prsty, zatímco Západ jej obdivuje jako hrdinu a familiárně ho přezdívá Gorbi.

První a zároveň poslední sovětský prezident přitom neměl zájem na rozbití režimu, byl pravověrným komunistou. Stranickou knížku získal už ve svých jednadvaceti letech.

Bývalý kubánský prezident Fidel Castro v obětí se sovětským vůdcem Michailem Gorbačovem při podepsání smlouvy v Havaně na Kubě 4. dubna 1989.

Bývalý kubánský prezident Fidel Castro v objetí se sovětským vůdcem Michailem Gorbačovem při podepsání smlouvy v Havaně na Kubě 4. dubna 1989.

FOTO: Reuters

Michail Sergejevič Gorbačov se narodil 2. března 1931 v obci Privolnoje do rodiny rolníka. V 50. letech studoval na Právnické fakultě Moskevské státní univerzity M. V. Lomonosova a během studií vstoupil do Komunistické strany Sovětského svazu (KSSS). Později získal vědeckou hodnost agronom-ekonom na Stavropolském vědeckém institutu.

Komunista každým coulem

Od roku 1955 zastával Gorbačov nejrůznější stranické funkce na městských a krajských úrovních. V roce 1970 se stal poslancem Nejvyššího sovětu, později členem ústředního výboru strany. V letech 1978 - 1985 působil jako tajemník ÚV KSSS a od roku 1980 byl členem politbyra. V roce 1985 se po smrti Konstantina Černěnka fakticky postavil do čela Sovětského svazu jako generální tajemník ÚV KSSS. Na přelomu 80. a 90. let předsedal Nejvyššímu sovětu.

Gorbačov nechtěl komunismus svrhnout, ale rekonstruovat. Ihned po svém nástupu do funkce zahájil generální tajemník systém ekonomických reforem - perestrojku, která měla zvýšit životní úroveň a produktivitu práce. Po perestrojce následovala  tzv. glasnosť (otevřenost), jež spočívala v otevřenosti politické situace, omezení cenzury a informací. Byly také propuštěny tisíce politických vězňů. Změny se ale minuly účinkem.

Cílem reformy bylo především potlačit dosavadní konzervativní trest v komunistické straně. Volnější podmínky ale měla za následek spíše to, že národy násilím spojené v Sovětský svaz začaly volat po samostatnosti.

V listopadu roku 1985 se poprvé setkává americký prezident Ronald Reagan s generálním tajemníkem KSSS Michailem Gorbačovem v Ženevě. Stali se z nich dobří přátelé.

V listopadu roku 1985 se poprvé setkává americký prezident Ronald Reagan s generálním tajemníkem KSSS Michailem Gorbačovem v Ženevě. Stali se z nich dobří přátelé.

FOTO: Reuters

V roce 1988 se vydal opět nečekaným směrem: oznámil, že Sovětský svaz opouští takzvanou Brežněvovu doktrínu, která de facto umožňovala zemi intervenovat v ostatních socialistických zemích. Nyní si tyto země mohly samy rozhodovat o vnitřních otázkách. Změna rozpoutala v mnoha východoevropských zemích revoluce, a přispěla tak k rozpadu Sovětského svazu.

Co se týče mezinárodní situace, Gorbačov měl zájem na zlepšení vztahů se Západem. Proto také blízce spolupracoval s významnými politickými osobnostmi, jakými byla například britská premiérka Margaret Thatcherová, západoněmecký kancléř Helmut Kohl nebo americký prezident Ronald Reagan.

Západ jej obdivuje, Rusko nikoli

Zatímco v Gorbačovově domovině jej radikální reformní kroky stály popularitu, západní představitelé v něm viděli závan čerstvého vzduchu. Dokládá to i výčet ocenění, kterými někdejšího sovětského vůdce zahrnuli. Změnami v politice Sovětského svazu se totiž jeho nejvyšší představitel zasadil o ukončení studené války. Vysloužil si proto mimo jiné i Nobelovu cenu za mír.

Miloš Zeman předává Michailu Gorbačovovi dárek

Michail Gorbačov s bývalým českým premiérem Milošem Zemanem.

FOTO: Jiří Ovčáček, Právo

Gorbačov se zapsal jako první a poslední prezident Sovětského svazu. Tuto funkci zastával od března 1990 do Vánoc následujícího roku, kdy těsně před rozpadem Sovětského svazu rezignoval.

Podle mnohých analytiků byl však jeho pád téměř neodvratitelný. Zejména z toho důvodu, že Sovětský svaz byl podle nich nereformovatelný. Na konci 80. let vzrostl státní deficit, chyběly základní potraviny a zboží a situace byla celkově špatná.

Vše ještě urychlil dvoudenní pokus o puč v srpnu 1991, jehož cílem bylo odstranění stávajícího prezidenta a zachování Sovětského svazu. Gorbačov byl zadržen během dovolené na Krymu. Pučisté tvrdili, že odstupuje ze zdravotních důvodů. Jejich pokus ale ztroskotal, když se proti nim postavil tehdejší ruský prezident Boris Jelcin.

V politice zůstal

Na 29. sjezdu KSSS byl Gorbačov ze strany vyloučen. Politický život pro něj ale tímto nekončil. V roce 1996 založil společenskopolitické hnutí Občanské fórum a oznámil svou kandidaturu na prezidenta Ruska. Získal však pouhé jedno procento hlasů.

Po roce 2000 předsedal někdejší prezident SSSR nejprve Ruské sjednocené sociálnědemokratické straně, která se transformovala v Sociálnědemokratickou stranu Ruska. V roce 2007 založil Svaz sociálních demokratů. O rok později založil s ruským milionářem a bývalým důstojníkem KGB Alexandrem Lebeděvem Nezávislou demokratickou stranu Ruska.