Sám sebe prezentuje gruzínský prezident Michail Saakašvili jako bojovníka s korupcí a nepřítele chudoby. Kritici v něm však vidí spíše demagoga a populistu s autoritářskými sklony, který zemi navzdory slibům o prosperitě přivodil ekonomické problémy.

Gruzínský prezident Michail Saakašvili během tiskové konference v Batumi 10. listopadu 2011.

FOTO: fotobanka Profimedia

Když v roce 2003 v nenásilné růžové revoluci svrhl svého někdejšího mentora Eduarda Ševardnadzeho, západ jej vítal jako muže, jenž bude v postsovětské zemi šířit demokracii. Jedním z jeho cílů se stalo sblížení se Spojenými státy a protlačení Gruzie do NATO.

Naopak vztahy mezi Gruzií a Ruskem citelně ochladly. Vyvrcholením Saakašviliho nevraživosti vůči silnému vlivu Ruska v pohraničí byla několikadenní válka o Jižní Osetii v létě 2008, kdy se Tbilisi pokusilo vojensky obsadit vzbouřeneckou oblast.

Jižní Osetie je součást Gruzie, a sama sebe považuje za nezávislý stát. Jako takový ji Rusko, které má na území velký vliv, uznalo.

Válka o Jižní Osetii byla krátká ale ničivá. Na fotografii z 9. srpna 2008 prochází gruzínská žena rozbombardovanou ulicí města Gori.

Válka o Jižní Osetii byla krátká, ale ničivá. Na fotografii z 9. srpna 2008 prochází gruzínská žena rozbombardovanou ulicí města Gori.

FOTO: fotobanka Profimedia

Boj o Jižní Osetii a Abcházii Saakašvili nikdy nevzdal. „Jsem připraven s velkým potěšením poslat jakoukoliv část svého těla, jen aby nám (Rusové) vrátili aspoň část našeho území. A ještě lépe – celé naše území. Kolik částí mého těla by na to vystačilo, tolik oblastí bych získal zpátky,“ nechal se slyšet v emotivním projevu v roce 2011.

Sesadil Ševardnadzeho a postavil se do čela státu

Michail Saakašvili se narodil 21. prosince 1967 v gruzínské metropoli Tbilisi. Studoval na několika zahraničních školách včetně kolumbijské právnické univerzity v New Yorku. Tam také několik let pracoval jako právník.

Zpátky do vlasti přicestoval v roce 1995 a nedlouho poté byl zvolen do gruzínského parlamentu. V něm zasedal až do roku 2000, přičemž v posledních dvou letech předsedal parlamentní frakci Svaz občanů Eduarda Ševardnadzeho. Ten je často označován za muže, jenž Saakašviliho přivedl do vysoké politiky.

Eduard Ševardnadze

Eduard Ševardnadze

FOTO: fotobanka Profimedia

V roce 2000 prezident Ševardnadze Saakašviliho jmenoval ministrem spravedlnosti. Ten se mu po roce vzepřel, označil kabinet za zkorumpovaný a se slovy, že zůstávat v této vládě by bylo nemorální, na svůj post rezignoval.

Saakašvili se postavil do čela opozičního Národního hnutí a pokračoval v postupu proti tehdejšímu prezidentovi. Nejprve proti němu vedl v listopadových parlamentních volbách roku 2003 agresivní kampaň, poté vyburcoval své stoupence k silným protestům proti právoplatnosti hlasování. Ševardnadze pod tlakem z funkce sám odstoupil.

Protesty gruzínské opozice v čele se Saakašvilim dovedly koncem roku 2003 úřadujícího prezidenta Ševardnadzeho k rezignaci

Protesty gruzínské opozice v čele se Saakašvilim dovedly koncem roku 2003 úřadujícího prezidenta Ševardnadzeho k rezignaci

FOTO: fotobanka Profimedia

V lednu roku 2004 se Saakašvili postavil do čela státu. Po svém zvolení slíbil, že zbídačenou zemi přetvoří v prosperující prozápadní stát. Prezidentem byl podruhé zvolen na pětileté období v roce 2008.