Narodil se 21. března 1947 ve Starém Městě na Uherskohradišťsku. Jeho otcem byl Alois Grebeníček, který působil jako vyšetřovatel Státní bezpečnosti a podle svědectví jeho vězňů používal při výsleších kruté mučicí metody.

Miroslav Grebeníček vystudoval Filosofickou fakultu a Pedagogickou fakultu na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Brně. Poté několik let vykonával na různých stupních pedagogickou činnost. Dvacet let například přednášel na své alma mater.

FOTO: ČTK/Michal Doležal,

V roce 1975 vstoupil do KSČ. V letech 1990 - 1992 zasedal jako poslanec ve Federálním shromáždění. Poté byl zvolen předsedou KSČM a na tomto postu setrval do roku 2005. Toto období bylo pro komunisty vesměs úspěšné. V roce 2000 například KSČM byla nejsilnější levicovou stranou v krajích.

Od roku 1996 zasedá v Poslanecké sněmovně. Zasedá ve výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.

Premiér Jiří Paroubek (vlevo) a šéf KSČM Miroslav Grebeníček po jednání v Kramářově vile.

Jiří Paroubek (vlevo) a Miroslav Grebeníček po jednání v Kramářově vile v roce 2005

FOTO: PRÁVO/Petr Hloušek,

 Soudní spory

Grebeníčkovu politickou kariéru provázely v uplynulých letech soudní spory vyvolané jeho výroky. V červnu 2010 rozhodl Vrchní soud v Olomouci, že se Grebeníček nemusí omlouvat antikomunistovi Janu Šináglovi za slova, která o něm napsal v knize Hradba vzdoru.

Expředseda KSČM v knize uvedl, že Šinágl 1. září 2007 na pouti na Svatém Hostýně napadl jednoho z pořadatelů setkání Konfederace politických vězňů a způsobil mu zranění, které si vyžádalo lékařské ošetření. Šinágl se v žalobě domáhal omluvy otištěné v deníku Právo.

V červenci 2008 pak Vrchní soud v Olomouci vynesl verdikt, že se Grebeníček musí osobním dopisem, a také v celostátních denících, omluvit Šináglovi za výrok z roku 2005. Tehdy šéf KSČM na prvomájové demonstraci na pražské Letenské pláni označil Šinágla za primitiva.

Miroslav Grebeníček

Miroslav Grebeníček

FOTO: Lukáš Táborský, Právo

Dalším soudní spor se týkal Grebeníčkova výroku na adresu účastníka protinacistického odboje Čestmíra Šikoly. V roce 1998 lídr komunistů prohlásil na tiskové konferenci, že je Šikola mstivý a zákeřný člověk, který se neštítí ani lži. Grebeníček tak reagoval na odbojářova slova, že je historik - fušer. Šikola v květnu 2004 spor s Grebeníčkem prohrál.