Jeden z hlavních propagátorů reforem v Egyptě se narodil jako nejstarší z pěti dětí 17. června 1942. Jeho otec byl právník a i on vystudoval práva na univerzitě v Káhiře. Svou kariéru začal jako diplomat na egyptském ministerstvu zahraničních věcí a od roku 1964 pracoval pro OSN v Ženevě a New Yorku. Tam také získal doktorát z mezinárodního práva.

Muhammad Baradej

Muhammad Baradej

FOTO: fotobanka Profimedia

V roce 1984 se stal členem Mezinárodní agentury pro atomovou energii, jejíž se stal po třinácti letech šéfem. V roce 2005 byla jemu i celé organizaci udělena Nobelova cena za mír. Stal se tak čtvrtým Egypťanem, jenž získal toto ocenění. V čele MAAE sloužil celkem 12 let.

Ve funkci byl znám spřízněným postojem s americkou vládou, která tvrdě vystupovala proti íránskému jadernému programu. Naopak se ale Západu vzepřel v roce 2003, když protestoval proti lživým argumentům, že Saddám Husajn disponuje jadernými zbraněmi, jež nakonec vedly k invazi do Iráku. Tím si na Středním východě vybudoval politickou důvěru.

Ženatý otec dvou dětí se po odchodu z funkce v MAAE zapojil do politického dění v Egyptě. Poté, co se v zemi v lednu 2011 rozhořely protivládní protesty, stal se hlavou opozice a svou důvěru mu vyslovilo například i silné islamistické hnutí Muslimské bratrstvo. Dokonce se zapojil do pouličních protestů.

Muhammad Baradej (vpravo) mluví na konferenci Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE)

Muhammad Baradej (vpravo) mluví na konferenci Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE)

FOTO: fotobanka Profimedia

Baradej se stal nejvážnějším kandidátem na prezidenta, k jehož volbě dojde na podzim. Podle analytiků hraje v jeho prospěch fakt, že by se jednalo o prvního prezidenta od konce monarchie, který by neměl vojenský původ. Naopak mnozí mu vyčítají jeho dlouhou nepřítomnost v Egyptě a neznalost tamních poměrů.