Mursí se narodil 20. srpna 1951. Vystudoval Káhirskou univerzitu a v roce 1975 získal titul inženýra. Ve studiích pak pokračoval v USA na Univerzitě v Jižní Karolíně, kde získal titul Ph.D. V roce 1985 se vrátil do Egypta a pracoval jako vysokoškolský profesor.

Mursí na předvolebním shromáždění

Mursí na předvolebním shromáždění

FOTO: Fredrik Persson, ČTK/AP

V roce 1977 se stal členem Muslimského bratrstva a postupem času se stále více věnoval politice. V letech 2000 až 2005 byl poslancem dolní komory Egyptského parlamentu. Byl do ní zvolen jako nezávislý kandidát, protože Muslimské bratrstvo nesmělo za vlády Husního Mubaraka ve volbách kandidovat. V roce 2006 byl zatčen a strávil sedm měsíců za mřížemi. Opět byl nakrátko zadržen spolu s dalšími členy Muslimského bratrstva na začátku roku 2011 během protestů, které vedly k pádu Mubaraka, jenž rezignoval 11. února 2011.

Budoucím egyptským prezidentem bude buď expremiér Ahmad Šafík (vlevo), anebo islamista Muhammad Mursí.

Soupeři o křeslo prezidenta expremiér Ahmad Šafík (vlevo) a islamista Muhammad Mursí.

FOTO: Reuters

V roce 2011 Mursí opustil Muslimské bratrstvo a stal se předsedou nově vzniklé Strany svobody a spravedlnosti, kterou bratrstvo založilo jako svoje politické křídlo. V roce 2012 byl vybrán jako kandidát strany do prezidentských voleb. V prvním kole, které se konalo 23. a 24. května 2012, získal Mursí 24,78% všech hlasů. V druhém kole, které se uskutečnilo 16. a 17. června porazil bývalého premiéra z doby vlády Mubaraka Ahmada Šafíka podporovaného křesťany a sekularisty, když získal 51,7% hlasů.

O moc v Egyptě bojuje armádní velení s prezidentem. Na snímku jsou šéf vojenské rady maršál Husajn Tantáví, prezident Muhammad Mursí a náčelník generálního štábu armády Samí Anan (zleva doprava).

Šéf vojenské rady maršál Husajn Tantáví, prezident Muhammad Mursí a náčelník generálního štábu armády Samí Anan (zleva doprava).

FOTO: Reuters

Druhé kolo se konalo ve vypjaté atmosféře, protože egyptský Ústavní soud označil zvolený parlament, kde měli převahu islamisté, za neústavní a armáda ho o volebním víkendu rozpustila.

Protest proti Mursímu

Protest proti Mursímu

FOTO: Hassan Ammar, ČTK/AP

Mursí dekretem parlament, kde byla nejsilnější Strana svobody a demokracie, obnovil. Poté omezil moc armády a v srpnu donutil odstoupit dlouholetého ministra obrany a velitele armády v jedné osobě Muhammada Tantávího, jenž stál v čele Nejvyšší rady ozbrojených sil. Rada Egyptu vládla po pádu Husního Mubaraka a postupně bez velké ochoty předávala moc orgánům vzešlým z voleb. Mursí jmenoval do čela ozbrojených sila Adbala Fattaha Sisiho, který velel rozvědce.

Egyptský prezindet Muhammad Mursí a velitel armády Abdal Fatah Sisí

Egyptský prezident Muhammad Mursí a velitel armády Abdal Fatah Sisí

FOTO: Mohammed Abd El Moaty, ČTK/AP

Napětí v zemi vzrostlo opět v listopadu 2012, když Mursí vydal dekret, kterým upevnil svou moc.

Demonstrant odmítající vládu Mursího

Demonstrant odmítající vládu Mursího

FOTO: Amr Nabil, ČTK/AP

Garantoval, že žádné jeho rozhodnutí nemůže být zrušeno soudní moci. Dekret též bránil soudní moci rozpustit parlament a upřel ústavnímu soudu rozhodnout o legitimitě ústavního výboru sepisujícího novou ústavu, v němž měli převahu islamisté a sekularisté jej na protest opustila. Na začátku prosince dekret Mursí po protestech zrušil, když armáda pohrozila zásahem. Mezitím však byla sepsána nová ústava posilující moc islámu, která byla schválena v prosincovém referendu. Opozice hlasování bojkotovala.

Graffiti, kde Mursí je odstavován opozičním hnutím Vzbouření.

Graffiti, kde Mursí je odstavován opozičním hnutím Vzbouření.

FOTO: Hassan Ammar, ČTK/AP

Protesty proti Mursímu opět zesílily v lednu a v únoru 2013 při příležitosti výročí pádu Mubaraka. Další propukly v červnu při příležitosti prvního výročí jeho nástupu do funkce, když 30. června proti němu protestovaly milióny Egypťanů. Masové protesty podpořila armáda a dala Mursímu ultimátum, aby se buď domluvil s opozicí, nebo odstoupil, což odmítl. Armáda ho 3. července svrhla.