Zvláště poté, co SSSR vyslal do vesmíru jako první družici a poté i člověka.

V poměrně krátkém čase NASA díky velkorysému financování dosáhla řady úspěchů mezi něž kromě vyslání vlastních družic a prvního amerického kosmonauta patřilo především  historické přistání na jiné planetě v podání sondy Mariner 2 na Venuši v roce 1962. Pomyslné vítězství ve vesmírných závodech však přinesly USA až od roku 1969 mise Apollo s přistáními pilotovaných modulů na povrchu Měsíce.

I po skončení studené války NASA pokračovala v poměrně rozsáhlém programu průzkumu vesmíru především vysíláním satelitů a sond, budováním Mezinárodní vesmírné stanice ISS) a vývojem technologií, které mají umožnit i dva další velké cíle - vybudování základny na Měsíci a pilotovaný let na Mars, ovšem nejspíš až někdy po roce 2020.

Pro veřejnost se NASA prezentuje především nádhernými snímky vzdálených galaxií pořízených s pomocí Hubbleova teleskopu (společný projekt s Evropskou kosmickou agenturou), nebo online záběry z robotických vozítek, jejichž mise na povrchu Marsu překonaly očekávání.

Na kontě má i vyslání sond Pioneer a Voyager, které míří na hranice sluneční soustavy poté, co prolétly kolem Jupiteru, Saturnu a Uranu a Neptunu a zpět na Zemi poslaly barevné snímky těchto plynných obrů.  Neméně důležité je však i prozkoumávání Země z vesmíru, ať již jde o zmapování povrchu, podklady pro předpovídání počasí nebo vytváření klimatických modelů.

Na Floridě je zataženo a hrozí déšť podobně jako v sobotu.

Budova NASA

FOTO: Pierre DuCharme, Reuters

Astronauti navíc v rámci misí NASA provádějí řadu experimentů, které vedou k novým objevům v širokém spektru oborů lidského poznání.

Fungování NASA přes tyto úspěchy a popularitu po celém světě provázely i tragické neúspěchy a také opakované obviňování ze zbytečného plýtvání veřejnými prostředky. Mezi nejčernější dny v historii agentury patří určitě 28. ledna 1986 kdy krátce po startu vybuchl raketoplán Challenger se sedmičlennou posádkou. V roce 2003 pak zkáza raketoplánu Columbia vedla k rozhodnutí, že bude program letů do vesmíru s využitím raketoplánů postupně zastaven. K poslednímu letu raketoplánu pak došlo v červnu 2011.

Od té doby NASA zatím nemá odpovídající náhradu a například pro dopravu na ISS je závislá na starých ruských sojuzech. Nejdříve od roku 2019 by se pak agentura měla spoléhat na komerční stroje společností Boeing a SpaceX.

NASA se ovšem umí poučit i ze svých chyb. Po té co v roce 1999  přišla o dvě velké a poměrně drahé sondy vyslané k rudé planetě Mars Climate Orbiter a Mars Polar Lander (v jeho případě dokonce kvůli poměrně banální chybě, kdy někdo v rámci nadnárodní spolupráce nepřepočítal americké stopy na evropské metry), začala agentura sázet na menší, méně nákladné, specializované  sondy.

Novým impulsem pro fungování NASA se do budoucna může stát vzrůstající konkurence, která se objevuje především v podobě ambiciózního programu sílící Číny a nově také přibývajících komerčních projektů, které se zaměřují na vesmírnou turistiku a vynášení komerčních satelitů. Zároveň vystává problém i s množícím se odpadem na oběžné dráze, s nímž vzrůstá riziko dalších letů do vesmíru.

WEB: www.nasa.gov