Zvláště poté, co SSSR vyslal do vesmíru jako první družici a poté i člověka.

V poměrně krátkém čase NASA díky velkorysému financování dosáhla řady úspěchů mezi něž kromě vyslání vlastních družic a prvního amerického kosmonauta patřilo především  historické přistání na jiné planetě v podání sondy Mariner 2 na Venuši v roce 1962. Pomyslné vítězství ve vesmírných závodech však přinesly USA až od roku 1969 mise Apollo s přistáními pilotovaných modulů na povrchu Měsíce.

I po skončení studené války NASA pokračovala v poměrně rozsáhlém programu průzkumu vesmíru především vysíláním satelitů a sond, budováním Mezinárodní vesmírné stanice ISS) a vývojem technologií, které mají umožnit i dva další velké cíle - vybudování základny na Měsíci a pilotovaný let na Mars, ovšem nejspíš až někdy po roce 2020.

Pro veřejnost se NASA prezentuje především nádhernými snímky vzdálených galaxií pořízených s pomocí Hubbleova teleskopu (společný projekt s Evropskou kosmickou agenturou), nebo online záběry z robotických vozítek, jejichž mise na povrchu Marsu překonaly očekávání.

Na kontě má i vyslání sond Pioneer a Voyager, které míří na hranice sluneční soustavy poté, co prolétly kolem Jupiteru, Saturnu a Uranu a Neptunu a zpět na Zemi poslaly barevné snímky těchto plynných obrů.  Neméně důležité je však i prozkoumávání Země z vesmíru, ať již jde o zmapování povrchu, podklady pro předpovídání počasí nebo vytváření klimatických modelů.

Na Floridě je zataženo a hrozí déšť podobně jako v sobotu.

Budova NASA

FOTO: Pierre DuCharme, Reuters

Astronauti navíc v rámci misí NASA provádějí řadu experimentů, které vedou k novým objevům v širokém spektru oborů lidského poznání.

Fungování NASA přes tyto úspěchy a popularitu po celém světě provázely i tragické neúspěchy a také opakované obviňování ze zbytečného plýtvání veřejnými prostředky. Mezi nejčernější dny v historii agentury patří určitě 28. ledna 1986 kdy krátce po startu vybuchl raketoplán Challenger se sedmičlennou posádkou. V roce 2003 pak zkáza raketoplánu Columbia vedla k rozhodnutí, že bude program letů do vesmíru s využitím raketoplánů postupně zastaven. NASA však zatím nemá odpovídající náhradu, přestože na rok 2010 je plánován poslední let raketoplánu do vesmíru.

NASA se ovšem umí poučit i ze svých chyb. Po té co v roce 1999  přišla o dvě velké a poměrně drahé sondy vyslané k rudé planetě Mars Climate Orbiter a Mars Polar Lander (v jeho případě dokonce kvůli poměrně banální chybě, kdy někdo v rámci nadnárodní spolupráce nepřepočítal americké stopy na evropské metry), začala agentura sázet na menší, méně nákladné, specializované  sondy.

Do budoucna před NASA stojí především otázka, jaké nosiče budou sloužit k vynášení nových satelitů a posádek na ISS. Zároveň vystává problém s množícím se odpadem na oběžné dráze, s nímž vzrůstá riziko dalších letů do vesmíru. Novým impulsem pro fungování NASA se do budoucna může stát vzrůstající konkurence, která se objevuje především v podobě ambiciózního programu sílící Číny a nově také přibývajících komerčních projektů, které se zaměřují na vesmírnou turistiku a vynášení komerčních satelitů.

WEB: www.nasa.gov