Působnost a pravomoci stanoví zákon č. 166/1993 o Nejvyšším kontrolním úřadu. NKÚ sídlí v Praze.

Prezident a viceprezident jsou do čela úřadu jmenováni prezidentem na návrh Sněmovny na devět let. Mezi orgány NKÚ patří vedle prezidenta, viceprezidenta, také Kolegium, senáty a Kárná komora Úřadu. Kolegium tvoří prezident, viceprezident a 15 členů úřadu.  Ti jsou voleni Sněmovnou bez časového omezení.

Historie

Historicky NKÚ navazuje na Nejvyšší účetní kontrolní úřad, který byl zřízen po vzniku samostatného Československa za účelem kontroly státní správy, dodržování hospodářského plánu a plnění rozpočtu. Tento úřad fungoval až do roku 1951, kdy byl nahrazen ministerstvem státní kontroly. To bylo po roce 1960 transformováno na Ústřední komisí státní kontroly a statistiky. V období kolem roku 1968 byla nejvyšší instituce kontroly podřízena Parlamentu. V roce 1971 byla zřízena soustava orgánů lidové kontroly, rozčleněná na federální a republikovou.

Po roce 1990 vzniklo Federální ministerstvo kontroly a republiková ministerstva. Po vzniku ČR je nahradil NKÚ.

Pod kontrolu NKÚ spadá:

- hospodaření se státním majetkem a finančními prostředky vybíranými na základě zákona ve prospěch právnických osob s výjimkou prostředků vybíraných obcemi nebo kraji v jejich samostatné působnosti

- státní závěrečný účet ČR,

- plnění státního rozpočtu ČR

- hospodaření s prostředky poskytnutými státu ze zahraničí a s prostředky, za něž převzal záruky

- vydávání a umořování státních cenných papírů,

- zadávání státních zakázek,

- hospodaření České národní banky v oblasti výdajů na pořízení majetku a výdajů na provoz ČNB

V čele NKÚ stál od jeho vzniku v roce 1993 až do své smrti v roce 2003 Lubomír Voleník. Dva roky se politici nemohli shodnout na jeho nástupci, až ho v roce 2005 nahradil František Dohnal. Ten byl v únoru 2012 pravomocně odsouzen za to, že odmítal poskytnout poslancům údaje ke kontrole hospodaření úřadu. Dle zákona tak ve funkci skončil.

Zdroj: NKÚ