Počátky Nočních vlků sahají až do roku 1983 a následného období perestrojky. Původně se jednalo o neformální skupiny fanoušků motocyklů a rockové hudby, z nichž v roce 1989 vznikl první oficiální motorkářský klub v tehdejším Sovětském svazu (SSSR).

V devadesátých letech 20. století se Noční vlci začali rozrůstat a také rozvíjet první podnikatelské aktivity v oblastech souvisejících s motocyklismem a tetováním. V této době se členy klubu stali také mnozí příslušníci nově se utvářející ruské podnikatelské a úřednické vrstvy a rovněž došlo k navázání spolupráce s motorkářským gangem Hells Angels, kterými se Zaldostanov stojící v čele Nočních vlků inspiroval při své návštěvě Západního Berlína v roce 1989.

Názorová orientace

Noční vlci sami sebe označují za apolitickou organizaci. Jejich činnost je však finančně podporovaná ruským státem. Pořádané motoristické přehlídky prezentují, kromě témat běžně spjatých s motocyklismem, také podporu ruskému nacionalismu a pravoslavné církvi.

Samotný Zaldostanov patří mezi blízké přátele prezidenta Vladimira Putina, díky čemuž mu Noční vlci několikrát vyjádřili podporu. Poprvé se tak stalo během kampaně strany Jednotné Rusko v rámci parlamentních voleb v roce 2011. Putin tehdy přijel na tříkolce Harley Davidson do Novorossijsku na výročí osvobození města za Druhé světové války v čele jejich kolony.

Šéf Nočních vlků Alexandr Zaldostanov s motorkáři, které do Polska nepustili.

Šéf Nočních vlků Alexandr Zaldostanov s motorkáři

FOTO: Vasily Fedosenko, Reuters

Podruhé se tak stalo během krymské krize v roce 2014. Noční vlci tehdy hlídkovali a pacifikovali ukrajinské aktivisty, za což byli Putinem následně vyznamenáni a vládou Spojených států zařazeni na sankční seznam. Mnozí jejich členové byli součástí proruských sil během samotné anexe Krymu a někteří se účastnili bojů okolo města Luhansk.

Velice často navštěvují oblasti ovládané separatisty na výhodě Ukrajiny, kde se snaží šířit ruské krajně nacionalistické názory a přesvědčit tamní obyvatelstvo, že na ně útočí ukrajinští fašisté a Severoatlantická aliance (NATO).

Cesty do Berlína

Za účelem oslavení sedmdesátého výročí vítězství nad nacismem naplánovali Noční vlci na dobu mezi dubnem a květnem roku 2015 první hromadnou jízdu z Moskvy do Berlína.

Noční vlci vyjíždějí z Moskvy.

Noční vlci vyjíždějí z Moskvy.

FOTO: Sergei Karpukhin, Reuters

Ještě před samotným zahájením jízdy se však proti jejich průjezdu začali na sociálních sítích organizovat obyvatelé Polska, díky čemuž tamní vláda nakonec oznámila, že vzhledem k tomu, že jí Noční vlci neposkytli dostatek informací nutných k zajištění bezpečnosti jejich průjezdu, je nucena jim zakázat vjezd do země.

Toto opatření se však netýkalo dvou set členů jejich regionální pobočky z Kaliningradské oblasti, kteří o svém úmyslu projet Polskem informovali s dostatečným předstihem.

Části Nočních vlku se nakonec podařilo dostat do Berlína, kde položili květiny u pomníku sovětských vojáků v Treptowském parku. Během své cesty byli spatřeni i v České republice a na Slovensku.

Noční vlci na bratislavském Slavíně.

Noční vlci na bratislavském Slavíně.

FOTO: Ivan Vilček, Právo

Téměř totožnou cestu do Berlína naplánovali Noční vlci také při příležitosti sedmdesátého prvního výročí konce Druhé světové války na květen roku 2016. V rámci svého průjezdu Českou republikou se Noční vlci setkali se svými odpůrci na demonstraci na Václavském náměstí, během níž se jim někteří aktivisté pokusili zablokovat cestu, ale také se svými příznivci na Olšanských hřbitovech, s nimiž položili věnce na hroby ruských vojáků padlých během osvobozování tehdejšího Československa.

Kontroverzi vyvolalo setkání Nočních vlků s tehdejším hejtmanem jihomoravského kraje Michalem Haškem (ČSSD) během připomínky téhož výročí na Ústředním hřbitově v Brně.

Motokrosový areál na Krymu

V roce 2015 jim ruská vláda pronajala na deset let 267 hektarů v krymské Balaklavě, která je součástí Sevastopolu, za účelem výstavby vlasteneckého centra extrémních sportů. Nájemní cena byla stanovena na 1,4 miliónu rublů, avšak dle mnoha odhadů by skutečná nájemní cena odpovídala 1,4 miliardám rublů. Pronájem byl snížen na tisícinu, jelikož ruské úřady považují Noční vlky za neziskovou organizaci, která „popularizuje zdravý životní styl, stará se o morální blaho občanů a poskytuje tělesnou i vlasteneckou výchovu“.