Svůj marketing firma stavěla na kvalitě uhlí, kterou dokazuje nízkým obsahem síry (pod jedno procento). Dále se produkt, jak uvádí, používá převážně v energetickém a hutnickém průmyslu.

OKD, a. s. je několik let součástí nizozemské průmyslové skupiny New World Resources (NWR). Na počátku roku 2016 dávala práci až 13 tisícům lidí. Jenže firma je silně zadlužena a na splácení svých pohledávek nemá finanční prostředky, proto na sebe podala insolvenci.

Základní údaje OKD
V činnosti:3 doly
Mimo provoz:1 důl
Roční produkce:8-9 mil. tun

S OKD se jinak pojí dlouholetá důlní tradice. Nyní používaná zkratka historicky odkazuje k firmě Ostravsko-karvinské doly (OKD), národní podnik, který vznikl už v roce 1950. Po sametové revoluci byl k 31. 12. 1990 bez likvidace zrušen a jako právní nástupce se k 21. 1. 1991 zřídila akciová společnost Ostravsko-karvinské doly (OKD), jejímž jediným akcionářem byl tehdy československý stát.

Následující roky provázela firmu divoká restrukturalizace a masové propouštění. V období let 1990 - 2001 skončila těžba ve 14 dobývacích prostorech v ostravské a petřvaldské části revíru, tedy na území o velikosti 180 km2.

Podivné finanční machinace kolem podniku vyšetřovala dokonce policie, konkrétně neprůhledné obchody manažerů společnosti Petra Otavy, Viktora Koláčka a Jana Przybyla. Soud je nakonec v červnu 2009 osvobodil, i tento rozsudek ale vzbudil emoce.

Doly OKD

Důlní závod 1 vznikl sloučením původních závodů Důl Darkov a Důl Karviná 1. 1. 2015. Sídlo se nachází 25 kilometrů severovýchodně od Ostravy. Do organizační struktury je začleněna i lokalita ČSA a Lazy.

Největší absolutní hloubku má výdušná jáma Doubrava III v lokalitě ČSA - 1176 metrů.

Na ilustračním snímku černouhelný důl společnosti OKD Důl Darkov

Na ilustračním snímku černouhelný důl společnosti OKD Důl Darkov

FOTO: Aleš Honus, Právo

Důlní závod 2 vznikl přejmenováním původního Závodu Důl ČSM také k prvnímu lednu 2015 a nachází se ve východní části karvinské dílčí pánve. Má dvě lokality: Sever a Jih. Úpravna se nachází v lokalitě Sever a má kapacitu 1 100 tun za hodinu. Díky rozsáhlé investiční výstavbě v 90. letech 20. století a také po roce 2000, se jeho životnost několikanásobně zvýšila.

Důlní závod 3 jako předchozí závody vznikl přejmenováním k prvnímu lednu roku 2015 - a to sice původního závodu Dolu Paskov. Leží přibližně dvacet kilometrů od Ostravy, a jakožto jediný činný důl v ostravské části revíru produkuje kvalitní koksovatelné uhlí. V býválém dole Paskov plánovala firma ke konci roku 2016 ukončení těžby. O práci by tak přišlo na 1300 jejích zaměstnanců.

„Naším cílem je ukončit dobývání uhlí na Dole Paskov k 31. prosinci 2016,“ řekl v roce 2015  výkonný ředitel OKD Antonín Klimša.

Důl Paskov

Důl Paskov

FOTO: Jaroslav Ožana, ČTK

Důl Frenštát je složen ze dvou ložisek: Frenštát západ a Frenštát východ. Byl budován v 80. letech 20. století, ale nikdy se v něm netěžilo. Nyní je zakonzervován.

Greenpeace: Žít nebo těžit!

Do velkých sporů se dostala firma v květnu roku 2012 s obyvateli Frenštátska a aktivisty Greenpeace, kteří zásadně vystupovali proti plánům na rozšíření těžby v Karviné, ale zaměřili se i proti úvahám o využití zásob černého uhlí v Beskydech. Dvanáct aktivistů obsadilo dvě těžní věže, kde rozvinuli transparenty, na kterých stála hesla „Nechceme být uhelný skanzen! Neničme Beskydy! Bakalovy černé stavby!“

Vrchol těžní věže zakonzervovaného Dolu Frenštát v Beskydech

Vrchol těžní věže zakonzervovaného Dolu Frenštát v Beskydech

FOTO: Pavel Karban, Právo

„Náš protest se týká nejenom plánů na rozšíření těžby v Karviné, což je nyní aktuální, ale samozřejmě se týká i Dolu Frenštát, který stále není mimo hru, a o kterém se také hovoří,“ řekl Michal Komárek z Greenpeace.

Organizace Greenpeace pro svůj protest záměrně zvolila Důl Frenštát, který je pozůstatkem megalomanských plánů komunistických plánovačů. Beskydy skrývají odhadem až 1,6 miliardy tun černého uhlí, proto bylo koncem 70. let minulého století rozhodnuto o vybudování černouhelného dolu. Těžba zde ale nebyla nikdy zahájena. Přestože je důl zakonzervován, úvahy o jeho zprovoznění i přes bouřlivé protesty veřejnosti pokračovaly řadu let.

Kauza bytů

Spor táhnoucí se od roku 2008 se týká smlouvy mezi Ministerstvem financí České republiky a společností OKD, která údajně nebyla vypracována zcela standardně.

Sdružení nájemníků BYTYOKD.CZ podalo v letech 2008-2009 na Ministerstvo financí několik stížností pro porušení a neplnění privatizační smlouvy z roku 2004 mezi státem a OKD, a.s. ze strany kupujícího.

Ve své zprávě z března roku 2010 uvádí BYTYOKD.CZ: „Kauza OKD se týká cca 44 000 bytů, ve kterých žije 103 tisíc nájemníků. Byty byly postaveny před rokem 1989 jako byty ostatní. Tyto byty byly v rozporu s tehdy platnými zákony v roce 1990 vloženy do společnosti OKD a následně privatizovány.

Privatizace byla dokončena v roce 2004, kdy stát prodal 46% akcií OKD trestně stíhanému Koláčkovi a Otavovi, resp. Bakalovi. Byty OKD přitom byly oceněny hluboko pod tržní cenou na částku čtyřicet tisíc za jeden byt. KARBON INVEST a Zdeněk Bakala v souvislosti s podmínkami prodeje poté veřejně slíbili, že tyto byty převedou za obdobných podmínek na jejich nájemce.

Zdeněk Bakala

Zdeněk Bakala

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Na základě těchto slibů nájemníci investovali do oprav bytů OKD s tím, že si je budou moci koupit, jejich investice však byly zmařeny. Místo nájemníků dnes tento bytový fond vlastní společnost RPG Byty, s.r.o patřící do podnikatelské skupiny Zdeňka Bakaly. Tržní hodnota jen bytového portfolia může být dle informací v médiích 33-55 miliard korun.”

Počátkem roku 2015 oznámila mezinárodní investiční společnost Round Hill Capital, že novým vlastníkem bytů se stala ona. Pár týdnů nato je přenechala své dceřiné společnosti z Lucemburska Fondy Bydlení 2 Sarl.

„Dle smlouvy měly být byty OKD nabídnuty nájemcům za zvýhodněnou cenu. Vzhledem k tomu, že jim přednostní nabídka učiněna nebyla, lze dokázat, že došlo k porušení smlouvy uzavřené mezi FNM a společností Karbon Invest, z čehož mohla vzniknout nájemcům bytů škoda,“ míní finančník Krúpa.

Insolvence

OKD se dlouhou dobu potýkala s existenčními problémy a to hlavně kvůli klesajícím cenám uhlí. Těžba se stala pro firmu ztrátová i přes úsporná opatření.

Skupina Ad Hoc Group (AHG), která je vlastníkem NWR, navrhla, aby se na záchraně OKD podílel stát. Nabídla na konci dubna 2016 českým ministrům, že státu černouhlenou firmu prodá za méně než čtyři miliardy korun. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek však uvedl, že pro vládu není zajímavé koupit bezcenné akcie. „To bychom byli pitomci, upřímně řečeno,” dodal Mládek.

Ministr financí Andrej Babiš dodal, že je lepší neřízená insolvence OKD než poskytnutí 17 miliard korun AHG. „Je lepší funkční OKD v konkurzu, kdy věřitelé a vlastníci nedostanou vůbec nic a odejdou a už nikdy se nevrátí a zruší se všechny nevýhodné smlouvy pro OKD. O horníky se postaráme, jsme na to připraveni,” sdělil Babiš.

V úterý 3. května 2016 na sebe podala OKD u Krajského soudu v Ostravě insolvenční návrh. Spojila ho s návrhem na reorganizaci. Firma nemá dost peněz na splácení svých závazků. Dluh firmy se vyšplhal na 17 miliard korun, její majetek ale přitom nedosahuje ani sedmi miliard. Akcie majitele NWR padají o více než 40 procent a prodávají se za sedm haléřů. 

Vývoj cen akcií NWR na pražské burze

Vývoj cen akcií NWR na pražské burze

FOTO: David Ryneš, Novinky

„Představenstvo společnosti OKD rozhodlo o podání návrhu na povolení reorganizace s cílem zachovat zaměstnanost, provoz podniku, v co nejvyšší míře postupně uspokojit své věřitele a vytvořit životaschopnou společnost,” sdělil mluvčí OKD Ivo Čelechovský.

Případné propuštění takového množství lidí dělalo vládě velké strarosti.
Úřad práce Moravskoslezského kraje se na hromadné propuštění již připravoval a nechal si vypracovat analýzu dopadů na nezaměstnanost. Ministryně práce Michaela Marksová navrhla, že by se propuštění horníci mohli uplatnit v automobilovém průmyslu. Umožnil by to plánovaný příspěvek na dopravu.

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) uvedl, že v případě, že by důlní společnost OKD nebyla schopná vyplácet svým zaměstnancům mzdy a odstupné, udělal by to za ni podle zákona stát. 

Vláda také plánuje, že by propuštění horníci z OKD dostávali měsíčně příspěvek 8000 korun. Ostatní zaměstnanci by dostávali 7000. Příspěvek by se vyplácel maximálně tři roky, záleželo by na odpracovaných letech. Podle hrubých odhadů se tak jedná řádově o miliardy korun ze státního rozpočtu.

Společnost v úpadku

O insolvenci rozhodl 9. května 2016 Krajský soud v Ostravě, který poslal společnost do úpadku. Věřitelé mají dva měsíce na to, aby přihlásili své pohledávky.

Rozsudek soudu ale neznamená automatické ukončení těžby. Práce v OKD pokračuje a vedení firmy ubezpečilo své zaměstnance, že na nejbližší výplaty peníze má.

Přezkumné jednání a schůzi věřitelů nařídil soud na 9. srpen 2016. Na ní předloží insolvenční správce zprávu o své dosavadní činnosti a věřitelé budou rozhodovat, jakým způsobem se úpadek společnosti bude řešit.

Možnosti jsou dvě: buďto konkurz, při němž má konkurzní správce za úkol zpeněžit majetek dlužníka tak, aby uspokojil co nejvíce nároků věřitelů, nebo šetrnější reorganizace. Při povolené reorganizaci by se postupovalo podle reorganizačního plánu, který by schvaloval věřitelský výbor.

WEB: http://www.okd.cz

Další informace o společnosti OKD najdete na firmy.cz.