Město, v jehož čele stojí primátor, se rozkládá na území o rozloze 90 kilometrů čtverečních. Leží nad soutokem hlavních řek Opavska - Opavy a Moravice, a to v úrodném údolí ohraničeném na jihozápadě výběžky Nízkého Jeseníku, východně od města se rozkládá Poopavská nížina.

Jeho pojmenování patrně vychází z germánského APA a keltského AHWA nebo AHAWA, což obojí znamená vodu či mnoho vody. Názvy se následně spojily a vzniklo české označení Opava, latinské jméno Opavia, polské Opawa, slezské Uopawa/Uopava a německé Troppau.

Historie

Opava leží na historické křižovatce obchodních stezek. První osídlení, jak dokázaly archeologické průzkumy, sahají do starší doby kamenné.

První písemná zpráva o tamní osadě a pojmenované podle řeky Opavy je ale pozdější, z roku 1195. Vyrostla poblíž brodu přes řeku Opavu na obchodní cestě z Moravy do Polska a byla součástí tzv. Jantarové stezky spojující Jadran s Baltem. Městské zřízení získala v roce 1224.

Právě ve 13. století začala moc teritoria sílit. Počátkem 14. století vzniklo v rámci České koruny Opavské knížectví, jehož administrativním centrem se Opava později stává. V 16. století je silně zasáhla reformace, většina obyvatel náležela v předbělohorském období k protestantům.

Velké pohromy spojené s pleněním proto přináší v 17. století třicetiletá válka a také požár v roce 1689. Další zlom přináší rok 1742, kdy po prohrané válce podstoupili Habsburkové větší část Slezska Prusku. Od tohoto roku do 30. listopadu 1928 byla hlavním městem českého Slezska se zemskými úřady. Celá oblast se zároveň začala poněmčovat.

Obyvatelstvo
RokPočet
200560354
200660095
200759733
200859364
200959064
201059 622
201159 564*
* Stav k lednu 2011 

Význam regionu v 19. století podtrhlo i konání tzv. Opavského kongresu neboli také kongresu tzv. Svaté aliance v roce 1820. Sešli se na něm rakouský císař František I., ruský car Alexandr I. a pruský král Bedřich Vilém III.a diplomaté.

Ve 20. letech 18. století představovali Češi jen asi sedminu obyvatel Opavy. Tamní obyvatelstvo volící v drtivé většině Henleinovu Sudetoněmeckou stranu proto s oslavami přivítalo připojení k Třetí říši na podzim 1938.

  

Opevnění v Milostovicích vyrostlo ve 30. letech 20. století jako součást československého ochranného pásma. FOTO: Statutární město Opava

Za nacistické okupace v letech 1938 - 1945 byla pak Opava centrem jedné ze sudetských žup. Právě demografické rozložení ve prospěch německy mluvících obyvatel s sebou přineslo rozsáhlé škody koncem 2. světové války, kdy byla značná část města poškozena nebo zcela zničena. Němci byli následně odsunuti.

Katastrální členění

V obci je evidováno 16 částí a 491 ulic.

Jaktař
Kateřinky
Komárov
Komárovské chaloupky
Kylešovice
Malé Hoštice
Město
Milostovice
Podvihov
Předměstí (Opava)
Předměstí  (Vávrovice)
Pusté Jakartice
Suché Lazce
Vávrovice
Vlaštovičky
Zlatníky

Průmysl 

Opava patří mezi města, které naplno zasáhla průmyslová revoluce v 19. století. Impulzem bylo mimo jiné otevření železničního spojení v rámci Severní dráhy Ferdinandovy v roce 1855. To přineslo rozvoj především strojírenského, textilního, potravinářského a papírenského průmyslu a průmyslu léčiv.

K těm nejznámějším firmám patří dodnes například čokoládovny Opavia Opava,  konzervárny Seliko Opava a. s. a Ostroj Opava a. s. proslulý výrobou důlních zařízení.

Školství

Opava patřila již ve středověku k městům s poměrně rozvinutým školstvím. Už v 17. století tam z podnětu Albrechta z Valdštejna vzniká jezuitská kolej, na níž mimo jiné působil historik Bohuslav Balbín.

Dnes je město sídlem Slezské univerzity. Jako první ovšem vyrostla ve městě Vyšší pedagogická škola, a to v letech 1953–59. Opava však v boji o studenty, nové obory i vliv tradičně prohrávala s Ostravou.

S velkou intenzitou se o vzniku Slezské univerzity v Opavě jednalo opět v období politického uvolnění v letech 1968–69. Vše zastavila normalizace.

Zelenou pak dostala až po sametové revoluci. Právním nositelem příprav vzniku Slezské univerzity se stala Masarykova univerzita v Brně, jejíž Akademický senát 17. září 1990 schválil zřízení Filozoficko-přírodovědecké fakulty v Opavě.

Výuka byla zahájena 8. října 1990. Formálně vývoj završil zákon České národní rady ze dne 9. července 1991 o zřízení Slezské univerzity se sídlem v Opavě, který nabyl účinnosti 28. září 1991.

Kultura

Opava se může pochlubit nejstarším muzeem v českých zemích. Slezské zemské muzeum bylo založené již 1. 5. 1814.

  

Výstavní budova Slezského zemského muzea FOTO: Statutární město Opava

Proslulou se stala také díky svému rodákovi Petru Bezručovi (1867 až 1958), jenž je tam také pohřben. Jeho poezii plnou sociální revolty - vůbec nejpřekládanější dílo českého autora - připomíná dodnes festival Bezručova Opava. První ročník akce přitom proběhl v roce 1958. Každoročně naplňuje ve svém programu předem stanovené téma např.: „Žena v umění“, „Průniky a paralely současného umění“ nebo„Česko-slovenská kulturní vzájemnost“.

Kulturní věhlas města šíří už více než dvě století rovněž Slezské divadlo s uznávaným operním a činoherním souborem. Na opavském gymnáziu studoval také zakladatel moderní genetiky J. G. Mendel (1822 až 1884). Z osobností moderních dějin město celosvětově proslavila spisovatelka Joy Adamsonová (1910 až 1980), autorka legendární knihy o lvici Else, která život zasvětila boji za záchranu africké zvěře.

Památky

Historickému významu města odpovídá i koncentrace architektonických památek.

  

Horní náměstí se Slezským divadlem a konkatedrálou FOTO: Statutární město Opava

K těm nejvýznamnějším patří Konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie. Ve stylu gotiky ji nechal zbudovat řád německých rytířů. První zmínka o kostele se pak datuje do roku 1216. Dnešní proboštský kostel pak vznikl ve 14. století a tvoří nepřehlédnutelnou dominantu města. Po požáru v roce 1689 prošel interiér chrámu barokní přestavbou.

Mezi nejstarší budovy lze zařadit i Kapli sv. Kříže (Švédská kaple). Osmiboká centrální stavba s nárožními pilíři, poprvé zmíněná roku 1394, byla zřízena opavským knížetem Přemkem I. jako zádušní svatyně. Nazývá se Švédská kaple, protože prý sloužila Švédům během třicetileté války k reformačním bohoslužbám a jako opěrný bod. Za císaře Josefa II. byla odsvěcena, stalo se z ní skladiště. Roku 1907 byla Slezskou zemí za 9000 korun koupena a zrenovována.

  

Dolní náměstí s kostelem sv. Vojtěcha FOTO: Statutární město Opava 

S činností jezuitů je pak spojen Kostel sv. Vojtěcha. Vznikl na místě malého gotického kostela v letech 1675 - 1679 podle vzoru Il Gesu v Římě. Triumfalistická fasáda kostela s jezuitskými svatými ve výklencích byla namířena směrem k otevřenému náměstí jako symbol znovuposílené přítomnosti katolické víry ve městě. Freskovou výzdobu vytvořil František Řehoř Ignác Eckstein, velká část z nich byla bohužel v roce 1945 zničena.

K těm nejznámějším stavbám z posledních desetiletí patří v Opavě novorenesanční budova postavená podle projektu vídeňských architektů Johanna Scheringera a Franze Kachlera firmou Julius Lundwall v letech 1893 - 1895. Dnes v ní sídlí Slezské zemské muzeum.

  

Obchodní dům Breda FOTO: Statutární město Opava 

Zaujme i Obchodní dům Breda vybudovaný jako pětipatrová budova pro firmu Breda - Weinstein v letech 1927 - 1928 podle projektu vídeňského architekta Leopolda Bauera.

Nelze přehlédnout ani Kostel sv. Hedviky, slezské zemské patronky. Stavba financovaná zprvu z daru profesora reálky pátera Johanna Eichlera (1819 - 1899) započala až položením základního kamene 15. srpna 1933. Až do roku 1938 vznikal dle plánů vídeňského architekta Leopolda Bauera.

Zajímavostí jsou především kubisticky pojatá věž kostela, fresky Paula Gebauera, sochařské práce Heleny Železné - Scholzové a oltář Adolfa Zdrazila. Po vstupu německých vojsk v roce 1938 se stal skladištěm německé munice a věž pozorovatelnou.

  

Kostel sv. Hedviky FOTO: Statutární město Opava 

Teprve v roce 1993 byl chrám slavnostně vysvěcen a o šest let později roku  se dočkal dokončení - na vrchol věže byl znovu vyzdvižen betonový kříž, původní byl za 2. světové války zničen.

Zdroje: Český statistický úřad, Ministerstvo vnitra ČR, Městské informační centrum Opava, Statutární město Opava, Wikipedie.cz