Článek
Chytrá čipová karta, prezentovala se Opencard na svých internetových stránkách. Většina Pražanů, kteří používají MHD a prakticky se bez ní neobejdou, o ní ale slýchalo přívlastek předražená a nepotřebná. Může za to především fakt, že projekt na její zavedení a provoz stál podle magistrátu 1,75 miliardy, což je mnohonásobně víc, než za kolik podobné karty fungují v jiných městech. Od března 2016 nahradila Opencard nová čipová karta na MHD nazvaná Lítačka.
Projekt Opencard se rozběhl na pražském magistrátu v roce 2006, v době, kdy v jeho čele seděl Pavel Bém (ODS). Karty samotné začal magistrát vydávat v roce 2007.
Karta měla původně sloužit i jako elektronická peněženka, plánovalo se, co všechno s ní půjde platit, například parkovné, vstupy do muzeí, galerií. Sloužila však stále jen jako nepovinný typ tramvajenky a průkazka do městské knihovny.
Projekt vyšel do té doby na 800 miliónů korun a kartu měl jen zlomek lidí, většina ji nepoužívala. Za nahrání kupónů nešlo na většině míst platit kartou a validátorů, kde šly kupóny nahrát, bylo zoufale málo.
Magistrát, aby rozšíření karty podpořil, rozhodl, že Opencard bude povinná pro majitele všech předplacených kupónů, čímžto lidé neměli jinou možnost, než si ji pořídit.
V roce 2009 magistrát zveřejnil výsledky forenzního auditu, z něhož plyne, že projekt přišel na 888 miliónů korun a město z něj nemá žádný příjem. Všechny peníze za karty šly do kapes firmy Haguess. Ta měla neprůhlednou vlastnickou strukturu, nebylo jasné, kdo za ní stojí.
Výhody, které karta přinesla, neodpovídaly vynaloženým nákladům. Ozývaly se kritické hlasy, že magistrát vyhodil miliardu korun za zřízení nového typu tramvajenky. Audit upozorňoval na to, že desítky miliónů byly vynaloženy neefektivně, provozní náklady projektu jsou vysoké a mnohé firmy v projektu získaly zakázky bez výběrového řízení, mnohdy šlo o společnosti, které neměly s danou problematikou zkušenosti.
Audit firmy Nexia také kritizoval, že nikdo nebyl za projekt odpovědný. Bém následně zadal další audit a připustil vinu svého náměstka Rudolfa Blažka a vedoucího odboru informatiky Václava Krause.
K čemu karta sloužila |
---|
průkaz na pražskou MHD |
průkazka městské knihovny |
platba parkování na území Prahy 1, 2, 3 a 7 (nutné dobití karty penězi) |
zjištění dopravních přestupků na území hl. města (nutná registrace). Tuto službu využívá minimum lidí. |
slevy na vstupném u některých organizací a kulturních institucí zřizovaných městem a slevy na zboží a služby u dalších partnerů slevového programu |
Město se posléze pokoušelo projekt změnit a od firmy Haguess chtělo převzít licenci na provozování Opencard. „Celkový náklad na jednu kartu tak ze 2400 korun klesne na cca 1380 korun,” přiznal dřívější předražení karty Blažek. Později ale město přiznalo, že Haguess bude karty dál provozovat, neuvolnila totiž materiály, které město potřebovalo pro vyhlášení výběrového řízení na provozování projektu.
Policejní vyšetřování
Mezitím se o případ začal zajímat antimonopolní úřad i protikorupční policie.
V dubnu 2012 radní vedení novým primátorem Bohuslavem Svobodou schválili prodloužení platnosti karet. Za to město platilo 2,39 miliónu korun měsíčně. Rada to zdůvodňovala tím, že kdyby se s firmou Haguess nedohodla, projekt by byl zničen a dopravní podnik by se musel opět vrátit k papírovým kupónům.
Haguess totiž stále kvůli původním nevýhodným smlouvám drží licenci a jako jediná provozuje potřebný software. Jde pouze o přechodné řešení. Radní si kvůli tomu v březnu 2013 vyslechli obvinění, že i tuto zakázku zadali bez výběrového řízení.
Radní se tak přidali k obviněným, které na konci roku 2012 poslali žalobci před soud. Obžalováni byli z porušení povinnosti při správě cizího majetku. Byl mezi nimi bývalý ředitel IT odboru magistrátu Václav Kraus. Z funkce odešel. Obvinění byli nepravomocně odsouzeni k trestům a/nebo pokutám.
Haguess mezitím část firmy prodal nizozemské společnosti E-Money Sevices, jejíž majitel opět není znám. Firma drží práva ke změnám v systému, bez jejího souhlasu tudíž například nelze funkce karet rozšířit.
Opencard odzvonilo
V dubnu 2015 zveřejnila primátorka Adriana Krnáčová výsledky auditu projektu Opencard. Auditoři došli k závěru, že „uživatelská hodnota s výjimkou funkce elektronické tramvajenky je nulová” a že „projekt nebyl nikdy strategicky řízen městem, nýbrž dodavatelem a vysoká závislost je příčinou vysokých nákladů a současného kritického stavu”. Na základě této analýzy se Krnáčová rozhodla v další spolupráci se společností E-Money Services nepokračovat.
V pondělí 25. ledna 2016 představila primátorka nový projekt s názvem Lítačka. Čipová karta, sloužící jako „levnější a efektivnější” náhrada Opencard, se začala vydávat lidem, kterým končí platnost Opencard, od 1. března 2016. Opencard už se nevydává, úplně skončí v roce 2020. Lítačka podle odhadů vyjde město i se všemi náklady na méně než 10 miliónů korun.
V souvislosti s opencard policie vinila poslance ODS a bývalého pražského primátora Bohuslava Svobodu spolu s dalšími pražskými radními z porušení povinnosti při správě cizího majetku a porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže kvůli jedné zakázce související s opencard. V září 2016 dostal Svoboda podmínku dva a půl roku, proti verdiktu se odvolal. V lednu 2017 ho ale Sněmovna nevydala k trestnímu stíhání, kvůli Svobodově imunitě tak bude odvolací řízení probíhat až po skončení jeho poslaneckého mandátu.