Hlavní obsah

Petr Pithart

Foto: Petr Horník, Právo
Článek

Právník Petr Pithart se zařadil k hlavním postavám české porevoluční politiky. Byl předsedou české vlády a stal se prvním předsedou Senátu, v jehož vedení zasedal 16 let.

Přervaná právnická dráha

Narodil se 2. ledna 1941 v Kladně. Jeho otec Vilém Pithart působil v KSČ, prvorepublikové politice a diplomacii. Za druhé světové války byl vězněn nacisty.

Petr Pithart absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde poté působil jako odborný asistent. Pracoval i jako redaktor Literárních novin. V Československé akademii věd (ČSAV) se věnoval politickému systému Československa. „Sebevzděláním jsem historik a politolog,“ dodává ve svém životopise.

V letech 1960–1968 byl členem KSČ, ze strany vystoupil po vpádu vojsk Varšavské smlouvy do země.

V roce 1969 zahájil studijní pobyt na St. Anthony's College v Oxfordu. Místo jednoho roku na něm však zůstal jen tři měsíce, než se musel vrátit do ČSSR. Po plošném zrušení výjezdních doložek by jinak získal status emigranta.

Pracoval jako čerpač v závodu Vodní stroje, později se stal podnikovým právníkem ředitelství výstavby pracovišť ČSAV. Po podepsání Charty 77 na tomto místě ale skončil. Vystřídal různá zaměstnání od nočního hlídače přes obalového referenta až po knihovníka v Husově československé bohoslovecké fakultě v Praze.

V disentu rozvíjel publikační činnost, a to především v samizdatovém, exilovém a západním tisku. Organizoval bytové semináře a pašoval literaturu ze zahraničí. Působil též jako člen redakční rady samizdatových Lidových novin.

Foto: Michal Krumphanzl, ČTK

Setkání premiérů. Český Petr Pithart a slovenský Vladimír Mečiar v roce 1990

Vstup do politiky

14. prosince 1989 se stal po Václavu Havlovi představitelem koordinačního centra Občanského fóra. Na konci ledna 1990 byl v rámci kooptací zvolen jako nestraník do Sněmovny národů Federálního shromáždění.

Zkraje února 1990 byl jmenován předsedou české vlády v rámci federace. V úřadě zůstal do léta 1992. Dlouhá jednání se slovenskou vládou o kompetencích celostátních a republikových orgánů jej přivedlo k možnému „dvojdomku“. Vizi volného soužití dvou národů v jednom státě poté přijal za svou.

V prvních porevolučních svobodných volbách byl zvolen poslancem České národní rady (ČNR) za Občanské fórum v Jihomoravském kraji. V roce 1992 mandát neobhájil. Kandidoval za Občanské hnutí, které získalo jen 4,59 % hlasů a nezískalo žádné místo v ČNR.

Po čase v Občanském hnutí byl krátce členem Liberální strany národně sociální. Působil na Středoevropské univerzitě v Praze, od roku 1994 přednášel politologii na Právnické fakultě UK, kde dosáhl na titul docent. Stal se též šéfredaktorem časopisu Nová Přítomnost.

Dohled na chod nového Senátu

Pithart se zapojil do prvních senátních voleb na podzim 1996, kdy byla výjimečně obsazovaná celá nová komora. Kandidoval jako nestraník navržený KDU-ČSL v obvodě č. 44 sídlícím v Chrudimi. V prvním kole skončil druhý, ve druhém už Václava Josefyho (ODS) porazil.

Následně byl jako jediný navržený na předsedu Senátu. Kvůli neúspěšným jednáním se ale nestal oficiálním kandidátem vládní koalice (ODS, KDU-ČSL, Občanská demokratická aliance).

Potřebný počet hlasů získal ve druhém kole volby, načež převzal řízení ustavující schůze Senátu 18. prosince 1996. Premiér Václav Klaus (ODS) označil Pithartovo zvolení za zklamání.

Senátorský mandát obhájil v letech 2000 a 2006 již jako člen KDU-ČSL. V roce 2006 vyhrál velmi těsně. Ve druhém kole získal 50,04 % hlasů a Janu Fischerovou (ODS) porazil o 24 hlasů. V roce 2012 další senátní kandidaturu odmítl.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Petr Pithart (vpravo) s bývalým prezidentem Václavem Havlem při oslavě vstupu ČR do Evropské unie v roce 2004

Během 16 let strávených v horní komoře Parlamentu vždy zastával některou vedoucí funkci. V letech 1996–1998 a 2000–2004 byl jejím předsedou, mimo tato období působil jako místopředseda Senátu.

Coby předseda se v roce 2001 zasadil o vydání Ivana Pilipa a Jana Bubeníka do České republiky, když byli tito dva uvězněni na Kubě kvůli setkání s tamními disidenty.

Prezidentská kandidatura

V roce 2003 byl Pithart navržen na prezidenta ČR. Z prvního kola postoupil jako kandidát s největší podporou z řad senátorů. Proti němu stál Václav Klaus díky hlasům poslanců. Ani jeden se však v dalších kolech nepřiblížil potřebnému počtu hlasů pro zvolení.

Až ve třetím kole třetí volby získal dostatečný počet hlasů Václav Klaus. Pithart v dalších volbách nekandidoval.

Foto: Petr Horník, Právo

Rok 2014 a představení knihy Jana Rovenského 25 let poté. Zleva předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, autor Jan Rovenský, bývalý prezident Václav Klaus a Petr Pithart

Osobní život

Je držitelem řady vyznamenání. V Česku například získal Cenu Františka Kriegla Za občanskou statečnost či Čestnou medaili T. G. Masaryka, v Německu Velký kříž s hvězdou a šerpou za zásluhy o Německo, v Polsku Komandérský kříž s hvězdou, v Rakousku Velký zlatý kříž za zásluhy o Rakousko a od francouzského prezidenta Řád čestné legie v hodnosti důstojníka.

V roce 1964 se oženil, s manželkou Drahomírou mají syna a dceru.

Články k tématu

Petr Uhl byl jen jeden. Vzpomínka Petra Pitharta

Petr Uhl se na veřejné scéně uvedl jako vůdčí postava Hnutí revoluční mládeže z prostředí Filozofické fakulty Univerzity Karlovy hned na začátku normalizace....

Veřejnost může počítat vlaštovky

Kolik vlaštovek obecných žije na území tzv. velké Prahy, chce zjistit Společnost spolupracovníků Kroužkovací stanice Národního muzea (SSKSNM). Proto vyzývá...

Jak byl zvolen sametový prezident

Dodnes je ten příběh předmětem mnoha diskusí. Během krátké doby se stal z dramatika a disidenta Václava Havla prezident a zvolili ho ti, kteří ještě nedávno...

Petr Pithart: Ruská lekce z paměti

Kdo byl v Rusku naposledy před deseti lety, nedělá tu nic jiného, než že opravuje své představy. Je červen 2018 a my popojíždíme po nedělní rozpálené Moskvě...

Petr Pithart: Tisíc Salonů, tři bestsellery

Prý tisíckrát již bylo možné vstoupit do „salonu“ Práva. Dokonce bez zaklepání a bez povinnosti zout si boty (ubohý český zvyk!). To už je, panečku, tradice.

Zbyněk Vlasák: Realisté

Když Matěj Stropnický v knize Myslet socialismus bez tanků definoval různé názorové pozice v rámci intelektuálního oparu pražského jara, vyloupli se mu mimo...

Sametová anketa Salonu: Petr Pithart

K výročí 25 let od sametové revoluce jsme oslovili pět osobností z řad české polistopadové politiky a položili jsme jim všem stejné tři otázky. Dvě z nich jsou...

Podle Pitharta se komunisté moci sami vzdávali

Petr Pithart se v neděli v České televizi vyjádřil k dění během listopadu 1989 a po něm. Chápal i rozčarování Karla Kryla z vývoje po pádu komunistů. Podle...

Matěj Stropnický: Proti škole beznaděje

Politik, aktivista, esejista Matěj Stropnický (1983) nedávno dopsal knihu Myslet socialismus bez tanků (Scriptorium 2013), v níž zkoumá intelektuální podhoubí...

Petr Pithart: Novinář Jiří Dienstbier

Co zbude po novináři, jehož dílo, podstatná jeho část, bylo zničeno? Po novináři Jiřím Dienstbierovi, když magnetofonové pásky s jeho hlasem normalizační...

V Senátu končí Vondra i matador Pithart

Po letošních senátních volbách budou v horní komoře chybět dvě velmi známé tváře - Alexandr Vondra a Petr Pithart. Jejich rozloučení s touto institucí má však...

Petr Pithart: Jó, vy jste chtěli revoluci?

Petr Pithart (1941) vydal nedávno dvě bilancující knihy. Devětaosmdesátý (Academia 2009) je pokusem o reflexi sametové revoluce, novější Ptám se, tedy jsem...

Zbyněk Vlasák: Propast

My, obyčejní lidé, vnímáme dějiny především skrze své vlastní „malé“ osudy. Svatba, narození potomka, smrt blízkého nebo třeba stěhování jsou uzlovými body...

DOKUMENT: Prohlášení Petra Pitharta

Prohlášení místopředsedy Senátu Petra Pitharta (KDU-ČSL) k důvodům, které ho vedly k odmítnutí kandidatury na funkci prezidenta republiky

Pithart odmítl kandidovat na prezidenta

Místopředseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL) nebude kandidovat na prezidenta. O svém rozhodnutí už informoval celostátní výbor KDU-ČSL. Zdůvodnil to tím,...

Poděkování, které nelze přijmout

Senát se před časem přesvědčivou většinou usnesl zamítnout návrh Sněmovny, podle kterého by napříště platilo jako zákon, že Edvard Beneš se zasloužil o stát....

Pro soudržnou společnost

KDU-ČSL má těsně před sjezdem. Některá média z jeho aktérů páčí horem dolem, kdo je pro koho a kdo proti komu víc, než jaký mají lidovci program a které...

Účastníci schůzky u Klause vyzvali k jednotě

Nejvyšší ústavní činitelé na středečním večerním jednání u prezidenta Václava Klause na Pražském hradě vyzvali politickou reprezentaci k jednotě a k zachování...

Sebevědomí je na místě

Prohlášení vlády z 18. června k výsledkům referenda čtu jako výraz odůvodněného sebevědomí. Po úspěšném lidovém hlasování o vstupu do Unie, uprostřed tahu...

Pithart vycouval z boje o Hrad

Předseda Senátu Petr Pithart, který ve středu v první prezidentské volbě neuspěl v souboji s Václavem Klausem, nepůjde do druhé volby. Nejde přitom...