Poslanecká sněmovna má v kompetenci také dávat souhlas k některým mezinárodním smlouvám, může vyslovovat důvěru nebo nedůvěru vládě ČR nebo například vyhlašuje volby do zastupitelstev v obcích. Do roku 2012 poslanci spolu se senátory také volili prezidenta republiky, než byla zavedena přímá volba hlavy státu.

Sněmovna sídlí v hlavním městě Praze ve Sněmovní ulici na Malé Straně. Vznikla 1. ledna roku 1993 z předchozí České národní rady. Druhou komorou parlamentu je 81členný Senát, který je podle Ústavy České republiky konstruován jako protiváha ke Sněmovně, tedy jako prvek vytvářející předpoklady kvalitního legislativního procesu.

Pro hlasování o běžných usneseních musí mít Sněmovna minimálně třetinové obsazení, tedy alespoň 67 poslanců se musí účastnit hlasování. Pro schvalování je až na výjimky nutná vždy nadpoloviční většina přítomných. V případě přehlasovávání prezidentského veta nebo vyslovení nedůvěry vládě je třeba 101 hlasů bez ohledu na počet přítomných. Pro schválení ústavních zákonů, pro rozpuštění Sněmovny nebo pro ratifikaci některých mezinárodních smluv je nutná třípětinová většina, tedy 120 hlasů.

Volby

Do Sněmovny může být volen každý občan České republiky starší 21 let, který nebyl zbaven svéprávnosti. Volit do Sněmovny může občan starší 18 let.  

Podle volebního zákona se volby konají ve 14 vícemandátových krajských obvodech. Do přepočítávání hlasů na mandáty se zapojují jen ty strany, které překročily hranici pěti procent (u koalic sestavených z více subjektů se hranice zvedá o dalších pět procent za každý subjekt v koalici). Počet mandátů se pak rozdělí do jednotlivých krajů v závislosti na počtu odevzdaných hlasů. Pro další přepočet odevzdaných hlasů na poslanecká křesla se používá tzv. d’Hondtova metoda, která mírně zvýhodňuje velké strany.

FOTO: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

Zvolený poslanec získává mandát a imunitu, díky níž nemůže být nijak trestně stíhán ani s ním nemůže být zahájeno přestupkové řízení. Zadržet jej lze pouze bezprostředně po spáchání trestného činu, k vydání soudu musí dát navíc souhlas během 24 hodin předseda Sněmovny.

Poslance není možné odvolat. Jeho mandát zaniká v případě, kdy složí slib s výhradou nebo ho odepře úplně, když se mandátu vzdá, když přijde během výkonu úřadu o volitelnost, když jím vykonávané funkce jsou neslučitelnými (viz dále) nebo když zemře. Automaticky zaniká mandát všem poslancům s koncem volebního období či rozpuštěním Sněmovny.

Neslučitelnost funkcí

Podle Ústavy nemůže nikdo vykonávat zároveň funkci senátora a poslance, stejně tak je vyloučeno zastávat post v parlamentu a zároveň vykonávat úřad prezidenta, soudce a některé další. Naopak ve vládě může stanout kterýkoli člen obou komor, ten však nesmí vykonávat funkci předsedy či místopředsedy jedné z komor, ani nesmí být členem parlamentních výborů a komisí.

Orgány

Sněmovna má svého stálého předsedu, pět místopředsedů, stálé výbory a komise. Podle jednacího řádu je Sněmovna povinna zřídit výbor mandátový a imunitní, výbor petiční, organizační, rozpočtový a volební. Sněmovna pak v rámci veřejného zájmu může zřídit vyšetřovací komisi, navrhne-li to alespoň pětina poslanců, tedy nejméně čtyřicet osob.

Rozpuštění Sněmovny

Ústava neumožňuje rozpustit Sněmovnu tři měsíce před koncem volebního období. Sněmovnu může rozpustit prezident, a to jen v následujících případech:

1. Pokud Sněmovna nevysloví důvěru nové vládě, jejíž předsedu prezident jmenoval do funkce na základě návrhu předsedy Sněmovny. Ten však návrh podává až ve chvíli, kdy se nepodařilo dvakrát ze sebou vyslovit důvěru novému kabinetu.

2. Jestliže se Sněmovna neusnese do tří měsíců o vládním návrhu zákona, s jehož projednáním spojila vláda otázku důvěry.

3. Bylo-li zasedání Sněmovny přerušeno po dobu delší než 120 dní.

4.  Jestliže Poslanecká sněmovna nebyla po dobu delší tří měsíců způsobilá se usnášet, ačkoliv nebylo její zasedání přerušeno a ačkoliv byla v této době opakovaně svolána ke schůzi.

5. Rozhodne-li o svém rozpuštění třípětinová většina poslanců ve Sněmovně (alespoň 120 hlasy).

Žádná z uvedených možností do konce roku 2009 nenastala. Poslední možnost zařadili poslanci do Ústavy narychlo v září 2009, aby dospěli k předčasným volbám. Po schválení zákona si to ale levicoví poslanci rozmysleli a rozpuštění Sněmovny zablokovali.

V roce 1998 vložili poslanci do Ústavy článek, který určoval zkrácení volebního období ke dni nových voleb. Podobnou krátkodobou změnou Ústavy chtěli poslanci dospět k volbám i v roce 2009, ale Ústavní soud takový postup zamítl.

Legislativní proces

Návrhy zákonů může ve Sněmovně podat kterýkoli poslanec nebo skupina poslanců, Senát, vláda i zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku. Pokud předkladatelem není vláda, může se kabinet k návrhu zákona do 30 dnů vyjádřit.

V prvním čtení přednese navrhovatel novelu poslancům a vede se o něm obecná rozprava, po níž ho může Sněmovna zamítnout nebo vrátit navrhovateli k dopracování. V opačném případě dává Sněmovna prostřednictvím kteréhokoli z poslanců návrh k projednání jednomu či více výborům. Lhůta pro řádné projednání je 60 dnů.

V druhém čtení přednese daný výbor (výbory) své doporučení, zda má Sněmovna zákon přijmout či nikoli. Návrh může být doplněn nebo pozměněn. Sněmovna může po obecné rozpravě návrh vrátit k novému projednání nebo ho zamítnout. Jinak projde návrh rozpravou podrobnou, během níž mohou poslanci předkládat pozměňovací, popřípadě jiné návrhy. I po ní může Sněmovna vrátit návrh výborům nebo ho zamítnout.

Ve třetím čtení se koná rozprava, ve které lze navrhnout pouze opravu legislativně technických chyb, gramatických a podobných chyb nebo úpravy, které logicky vyplývají z přednesených pozměňovacích návrhů, popřípadě podat návrh na opakování druhého čtení. Na závěr třetího čtení Sněmovna hlasuje o pozměňovacích, popřípadě jiných návrzích k novele. Poté se Sněmovna usnese, zda s návrhem zákona vyslovuje souhlas.

Volby 1996 (počty získaných mandátů)
ODS68
ČSSD61
KSČM22
KDU-ČSL18
SPR-RSČ18
ODA13
Volby 1998
ČSSD74
ODS63
KSČM24
KDU-ČSL20
US19
Volby 2002
ČSSD70
ODS 58
KSČM
41
Čtyřkoalice
31
Volby 2006
ODS
81
ČSSD
74
KSČM
26
KDU-ČSL
13
Strana zelených
6
Volby 2010
ČSSD
56
ODS
53
TOP 09 41
KSČM
26
Věci veřejné
24
Volby 2013
ČSSD
50
ANO 2011
47
KSČM
33
TOP 09
26
ODS
16
Hnutí Úsvit
14
KDU-ČSL
14
Volby 2017
ANO 2011
78
ODS
25
Piráti
22
SPD
22
KSČM
15
ČSSD
15
KDU-ČSL
10
TOP 09
7
STAN
6
 Zdroje: www.psp.cz, Wikipedia