Článek
Poválečné Rakousko se stalo jedním z ekonomicky nejvýkonnějších států v Evropě. V minulosti jej do popředí vynesla vláda Habsburků, která trvala až do první světové války. Dnes je tato alpská země rájem nejen horských turistů.
Rakouská republika se skládá z devíti spolkových zemí. Je vnitroevropskou federací, která svou dnešní podobu získala po první světové válce. V historii byla součástí Rakousko-Uherského císařství. Hlavním městem Rakouska je Vídeň, mezi další významná sídla patří například Innsbruck, Salzburg, Linz nebo Graz.
Typicky alpská země
Většina státu, jehož rozloha činí bezmála 84 tisíc kilometrů čtverečních, náleží do východní části alpského masivu. Nejvyšším bodem je Grossglockner (bezmála 3,8 km n. m.), který leží na pomezí Korutan a Tyrolska. Nížiny se rozprostírají pouze v povodí Dunaje, jenž je s délkou 2 850 kilometrů nejdelší řekou v zemi, a na jihovýchodě země. Jen přibližně třetina celkové rozlohy leží pod úrovní 500 m n.m.
V důsledku ledovcové činnosti v Rakousku vzniklo několik stovek jezer. Největším z nich je Bodamské jezero (536 km²), které leží na hranicích s Německem a Švýcarskem. Neziderské jezero (315 km²) se zase rozprostírá na pomezí s Maďarskem.
V horách pramení velké množství řek, které mívají v důsledku tání sněhu a ledovců divoký spád a často se využívají pro výrobu energie. Kromě Dunaje, na němž je postaveno hned několik vodních elektráren, tudy protékají řeky Inn, Traun, Mur či Drau (Dráva).
Alpská krajina však často také Rakušanům ztěžuje život. Příkladem může být tamní doprava, která musí být mnohdy nevhodně vedena zkratkami, průsmyky nebo tunely.
Rakousko se nachází na klimatické hranici mezi kontinentální východní Evropou a oceánem ovlivňovanou západní Evropou, což se projevuje ve vysokých teplotních rozdílech mezi zimou a létem. Tamní počasí je však závislé především na konkrétní nadmořské výšce v jednotlivých oblastech. Typické jsou jeho rychlé a náhlé změny. Také rozložení srážek je značně nerovnoměrné.
Po krizi rakouské hospodářství opět vzkvétá
Rakousko patří mezi ekonomickou špičku v Evropě i ve světě. V roce 2018 dosahovalo jeho HDP na jednoho obyvatele 141 procent vůči průměru v Evropské unii, čímž se vyšplhalo na pátou příčku v Evropě.
Kromě toho se Rakousko může pochlubit nízkou mírou inflace. Od roku 2009 se tato hodnota pohybovala v průměru okolo jednoho procenta, v roce 2022 se však stejně jako ostatní země EU potýkala s prudkým nárůstem v důsledku války na Ukrajině.
Ekonomika je silně závislá na exportu
Podíl služeb na celkovém hospodářství vzrostl za poslední dvě dekády o více než pět procent, velký význam má v případě Rakouska výrobní sektor. Průmysl se podobně jako ve zbytku EU drží přibližně čtvrtinového podílu na tvorbě HDP. Mezi hlavní odvětví patří zpracovatelský průmysl, zejména jeho strojírenské a chemické odvětví. Daří se také elektrotechnice a automobilovému průmyslu.
Zemědělství a lesní hospodářství se na celkovém HDP podílí necelými dvěma procenty. Mírně převažuje živočišná výroba, která je důležitá zejména produkcí mléka a masa, z rostlinné produkce je významné pěstování krmiv, ovoce, zeleniny a obilí. V posledních letech se zejména v Dolním Rakousku daří také vinařství.
Rakouská ekonomika je silně závislá ne exportní spolupráci se sousedními zeměmi, zejména s Německem. Jak v průmyslu, tak v zemědělství se klade velký důraz na ekologickou šetrnost a pro obě odvětví je typická výroba v malých podnicích nebo na několikahektarových rodinných farmách.
Ekonomika Rakouska je ale založená především na službách, tento sektor má na celkové hospodářské přidané hodnotě podíl kolem 70 %. Obrovský význam zde pak má pro cestovní ruch.
Nejvíce cizinců pochází z Balkánu
Rakouskou republiku obývá téměř devět milionů lidí, z nichž se 90 procent prohlašuje za Rakušany. Zbylí cizinci pocházejí převážně z Balkánského poloostrova a ze sousedských zemí. Na jeden kilometr čtvereční připadá asi stovka lidí, což je zhruba evropský průměr.
Náboženství má v Rakousku poměrně silnou tradici. Více než šedesát procent obyvatel se hlásí k římskokatolické církvi, následují evangelíci, muslimové, židé a vyznavači ortodoxních církví. Dvanáct procent lidí je bez vyznání.
Úředním jazykem je němčina, která je ale ve většině oblastí silně poznamenána dialekty, a tak má svůj specifický ráz, snadno odlišitelný od německé němčiny.
Ve spolkovém Rakousku vládne silná decentralizace
Parlamentní demokratická republika Rakousko má dvoukomorový parlament, který se skládá z Národní rady a Spolkové rady.
O zákonodárnou a výkonnou moc se dělí spolek s devítkou spolkových zemí. Z nich každá má svou zemskou vládu, v jejímž čele stojí zemský hejtman, a jednokomorový zemský sněm, který má legislativní moc. Podle ústavy je v kompetenci spolkových zemí všechno, co není výslovně záležitostí celospolkovou.
Mezi nejvýznamnější politické strany v Rakousku patří Rakouská lidová strana, Sociálně demokratická strana Rakouska, Strana zelených a Svobodná strana Rakouska.
V čele spolkové republiky stojí prezident, který je volen přímou volbou na šestileté období. V roce 2017 tento post získal Alexander Van der Bellen. Ve volbách 2022 svůj mandát obhájil již v prvním kole.