Zprvu se však profilovala na nesouhlasu demokratů ze severu s otrokářstvím a na volném osidlování. Do dvou let se stala stranou s celonárodní působností a v roce 1860 už měla svého zástupce - Abrahama Lincolna - v prezidentském úřadě.

Vítězství Severu v občanské válce o pět let později jejich moc stvrdilo. Válka sice nepřinesla konec sentimentů opačné strany, nicméně postoje Republikánské strany a jejího největšího konkurenta - Demokratické strany - se postupně v soutěži o hlasy voličů přibližovaly.

Republikáni tak brzy upustili od podpory občanských práv pro černochy, včetně volebního, čímž si naklonili většinovou společnost. Díky tomu mezi lety 1868 až 1892 vyhráli pět ze sedmi prezidentských voleb.

Republikánský příznivec na sjezdu strany

Republikánský příznivec na sjezdu strany

FOTO: fotobanka Profimedia

Podpora podnikání

S nástupem průmyslové revoluce se Amerika proměňovala a s ní i Republikánská strana. Středobodem jejího zájmu se stala podpora průmyslu a podnikání. Stranickou ideologii prostoupily také postoje protestantů a jejich obavy z imigrantů z Evropy.

Dominantní postavení GOP na čas ohrozilo její rozštěpení poté, co někdejší prezident Theodore Roosevelt založil Progresivní stranu. Republikáni se ale po propadu vrátili ve 20. letech znovu na vrchol.

Až velká hospodářská krize zkraje následující dekády vynesla do prezidentského úřadu demokrata Franklina Delana Roosevelta s jeho Novým údělem - projektem státem vedeného oživení ekonomiky.

Prezident Ronald Reagan s manželkou Nancy na celostátním sjezdu republikánů v roce 1988

Prezident Ronald Reagan s manželkou Nancy na celostátním sjezdu republikánů v roce 1988

FOTO: fotobanka Profimedia

Poválečná éra byla doménou republikánů

Zatímco před druhou světovou válkou republikáni prosazovali izolacionismus Spojených států, po válce tento postoj vzal za své, a to i kvůli nástupu Sovětského svazu a šíření komunistické ideologie ve světě. Do Bílého domu se dostal na osm let populární generál Dwight Eisenhower, později například Richard Nixon.

To už Republikánskou stranu charakterizovalo také konzervativní křídlo, které od svého vzniku zkraje 60. let sílilo. Odsud do nynějška vzchází hlasy proti potratům, kontrole držení zbraní či sňatkům homosexuálů. Republikánští neokonzervativci stáli v novém tisíciletí také za hnutím Čajová párty.

První dáma Laura Bushová vychvaluje svého manžela na sjezdu republikánů v New Yorku v roce 2004.

První dáma Laura Bushová vychvaluje svého manžela na sjezdu republikánů v New Yorku v roce 2004.

FOTO: fotobanka Profimedia

Republikáni kromě mezidobí 1976 - 1980, kdy se do Bílého domu v důsledku Nixonovy aféry s odposlechy Watergate dostal demokrat Jimmy Carter, americké politice dominovali od konce 60. let až do pádu Sovětského svazu a komunismu ve východní Evropě.

První demokrat, který v prezidentských volbách zvítězil, byl teprve v roce 1992 Bill Clinton. Jeho pozici ale záhy zkomplikovala ztráta demokratické většiny v Kongresu, ačkoliv on sám obhájil vítězství a zůstal na druhé funkční období.

Po něm se do Bílého domu vrátil republikán, syn Clintonova předchůdce George W. Bush, jehož zvolení provázely kontroverze kolem hned dvojího přepočítávání hlasů na Floridě. Také on však nakonec vládl dvě období, než ho v roce 2008 vystřídal demokrat Barack Obama.

Strana s dlouhou historií
  • 1854: stranu založili odpůrci otroctví na severovýchodě USA
  • 1860: poprvé u moci zvolením Abrahama Lincolna prezidentem
  • Vžil se pro ni název Velká stará strana (GOP) a za symbol přijala slona. Organizace v některých státech však používají orla.
  • Je tradičně stranou pravého středu podporující svobodné podnikání, menší vliv vlády a nižší daně.
  • Má přes 55 miliónů registrovaných voličů. Jejich jádro tvoří konzervativci nejrůznějších směrů (včetně křesťanské pravice) vyznávající mimo jiné právo občanů na držení zbraní i zákaz umělého přerušení těhotenství.
  • Od krize 30. let 20. století vlivem sociálně zaměřeného programu ekonomické obnovy (Nového údělu) demokrata Franklina D. Roosevelta se těžiště podpory republikánů přesouvalo mezi bělochy amerického jihu, kde nyní převažuje.
  • 1964: první republikánský prezidentský kandidát Barry Goldwater vyhrál v jižních státech. Získal tam i podporu demokratů za odpor proti zákonu o občanských právech, který zdůvodnil vměšováním federální vlády do záležitostí států a do práva soukromých osob podnikat, s kým chtějí.
  • Republikáni a jejich benevolence vůči velkému byznysu včetně finančních institucí přispěly v očích Američanů k propuknutí finanční krize na podzim roku 2008.
  • V poválečných letech vládli celkem 36 let republikánští prezidenti, kteří byli z titulu svého postavení i hlavou strany: Dwight Eisenhower, Richard Nixon, Gerald Ford, Ronald Reagan, George H. Bush a George W. Bush.