Na slovenského ekonoma, podnikatele a od roku 2009 hlavně politika Richarda Sulíka hledí mnozí skrz prsty. Tím, že se postavil proti rozšíření záchranného fondu, prý Slovensku utrhl mezinárodní ostudu.

Na opačné straně stojí zastánci názoru, že šéf liberální SaS jako jeden z mála bránil zemi před neúnosnými výdaji a stál za svým názorem i za cenu pádu vlády. "Slovensko je nejchudší zemí eurozóny. Nebudeme zachraňovat francouzské banky, když máme holou zadnici," komentoval Sulík na podzim 2011 nastalou situaci.

Poté, co poslanci Sulíkovy SaS odmítli podpořit rozšíření tzv. eurovalu, vláda Ivety Radičové padla a Sulík se pakoval z postu předsedy Národní rady.

Zástupci slovenských pravicových a středových stran po podpisu koaliční smlouvy. Zleva Mikuláš Dzurinda (SDKU), Richard Sulík (SaS), Iveta Radičová (SDKU), Ján Figeľ (KDH) a Béla Bugár (Most - Híd).

Zástupci slovenských pravicových a středových stran po podpisu koaliční smlouvy. Zleva Mikuláš Dzurinda (SDKU), Richard Sulík (SaS), Iveta Radičová (SDKU), Ján Figeľ (KDH) a Béla Bugár (Most - Híd).

FOTO: Ivan Vilček, Právo

Závěr totality strávil v emigraci

Richard Sulík se narodil 12. ledna 1968 v Bratislavě. V 80. letech jako třináctiletý spolu s rodinou emigroval do Německa, kde strávil nepřetržitě téměř deset let. V Německu absolvoval technické gymnázium a po maturitě studoval v Mnichově matemetiku a fyziku. Školu nedokončil a dal se místo toho na studium ekonomiky.

Do Československa se Sulík s rodiči definitivně vrátil v roce 1991. Na Slovensku pak založil firmu Fax and Copy a šéfoval jí až do roku 2001. Jako třicetiletý se také vrátil ke studiím a v Bratislavě nastoupil na tamní Ekonomickou univerzitu.

Ještě než odpromoval, začal se podle svých slov "intenzivně věnovat daňové problematice" a v roce 2002 oslovil tehdejšího slovenského ministra financí Ivana Mikloše s návrhem rovné daně. Ministr se rozhodl zaměstnat Sulíka jako svého poradce a ten pro něj vypracoval koncepci daňové reformy, kterou zároveň předložil coby diplomovou práci. Reformu, která na Slovensku zavedla 19procentní rovnou daň ze všech druhů příjmů, tak schválila nejen zkušební komise na univerzitě, ale i členové slovenského parlamentu.

Fico: nikdo tak neponížil slovenský parlament

Z ministerstva Sulík nakrátko odešel a vrátil se v roce 2006, kdy už byl rezort pod vedením Jána Počiatka. Po necelém roce však znovu odešel, když slovenskému premiérovi Robertu Ficovi podle Sulíkových slov začalo "harašit s destrukcí rovné daně".

V roce 2009 Sulík založil liberální politickou stranu Svoboda a solidarita (SaS). Ve volbách, které se konaly následujícího roku, získala 12 procent hlasů a tedy 22 poslaneckých mandátů. Stala se tak druhou nejsilnější stranou vládní koalice a Sulík získal křeslo předsedy slovenské Národní rady.

Fico ohlásil výsledek voleb za velký úspěch pro stranu, ačkoli půjde možná o Pyrrhovo vítězství.

Bývalý slovenský premiér Robert Fico.

FOTO: Radovan Stoklasa, Reuters

Brzy nato byl Sulík nucen čelit snaze opozice o jeho svržení a podpora SaS, která přišla mimo jiné s kontroverzními návrhy, jako je zavedení registrovaného partnerství homosexuálů, omezení poslanecké imunity nebo zrušení trestního stíhání osob za držení marihuany, klesala. Zřejmě právě kvůli nesplnění odvážných slibů.

13. října 2011 poslanci odsouhlasili jeho odchod z postu šéfa Národní rady. "Nadělal hanbu, blamáž a nikdo tak neponížil slovenský parlament a nesnížil politickou kulturu v parlamentu jako on. Všichni naši poslanci budou hlasovat za odvolání tohoto člověka," řekl na jeho adresu Sulíkův opoziční sok Robert Fico poté, co Sulík odmítl rozšířit kvůli upadající řecké ekonomice evropský záchranný fond.