Článek
Richterova stupnice se používá od roku 1935 pro měření intenzity zemětřesení. Jde o logaritmickou škálu počítanou z posunu amplitudy na seismografu, přístroje zaznamenávajícího zemské otřesy.
Richterova stupnice vychází z množství energie v epicentru zemětřesení, měřené ve vzdálenosti 100 kilometrů od ohniska, a udává intenzitu pohybu země. Epicentrum přitom může ležet až 700 kilometrů pod zemí. Škála vychází z hodnoty magnituda, které udává velikost zemětřesení, a je jednou z více takových.
Stupnice nemá žádnou horní ani dolní hranici. Podle tabulky hodnot lze jednotlivým magnitudům přiřadit sílu a následky. Každý díl škály je přitom desetinásobkem předchozího dílu. Například zemětřesení o síle 6 stupňů je tak desetkrát silnější než o síle 5 stupňů.
| Přívlastek | Richterovo magnitudo | Účinky a dopad zemětřesení | Pravděpodobný počet za rok |
|---|---|---|---|
| Mikro | méně než 2,0 | mikrozemětřesení | 8 tisíc denně |
| Velmi malé | 2,0 - 2,9 | většinou není cítit, ale lze jej zaznamenat | tisíc denně |
| Malé | 3,0 - 3,9 | často jej lze cítit,ale nezpůsobuje škody | 4 900 |
| Slabé | 4,0 - 4,9 | třesení věcí uvnitř domů, drnčivé zvuky, významné škody jsou nepravděpodobné | 6 200 |
| Střední | 5,0 - 5,9 | může způsobovat velké škody špatně postaveným budovám a jen drobné poničení dobře postaveným budovám | 800 |
| Silné | 6,0 - 6,9 | může mít ničivý dopad až do vzdálenosti 100 km | 120 |
| Velké | 7,0 - 7,9 | může způsobit vážné škody v rozsáhlých oblastech | 18 |
| Velmi velké | 8,0 a více | může způsobit vážné škody v oblasti několika stovek kilometrů | 1 |
Zdroj: wikipedia.org
Stupnice je pojmenovaná podle amerického seismologa Charlese Richtera (26. 4. 1900 - 30. 9. 1985), který ji v roce 1935 sestavil společně s kolegou Beno Gutenbergem. Oba muži pracovali na Kalifornském technologickém institutu a zabývali se pozorováním zemětřesení, která byla tou dobou v Kalifornii poměrně častá.
