Článek
Rovnodennost je astrologický jev, při kterém se Slunce dostává do úrovně rovníku, takže sluneční paprsky dopadají kolmo na zemskou osu. Dochází k ní dvakrát do roka, a to na jaře a na podzim. Jarní rovnodennost přichází mezi 20. a 23. březnem. Na podzim je to okolo 20. až 23. září.
Během těchto dvou dnů, jak už název napovídá, by den i noc měla trvat stejně dlouho. V den rovnodennosti je Slunce viditelné nad obzorem přibližně 12 hodin a 10 minut, kdežto pod obzorem je jen 11 hodin a 50 minut. Důvodem je lom světla v atmosféře. Den je tedy delší jen o 20 minut.
V době tohoto jevu Slunce vychází přesně na východě a zapadá přímo na západě.
Jarní rovnodennost
Nejčastěji nastává 20. března, vzácně i o den dříve. Naposledy nastala jarní rovnodennost 19. března v roce 1796.
V mnoha kulturách označoval tento den počátek jara. Tedy ročního období, které symbolizovalo obrození přírody. Jarní rovnodennost slavili Keltové, Germáni, Mayové, Řekové i Římané. V některých kulturách se od tohoto dne počítal začátek roku.
V čase jarní rovnodennosti na severní polokouli nastává podzimní rovnodennost na té jižní.
Podzimní rovnodennost
Obvykle nastává 22. nebo 23. září. Vzácně i o den dříve nebo o den později.
Zářijová rovnodennost značí začátek podzimu. Stejně jako ta jarní i podzimní rovnodennost byla chápána jako začátek roku, i když jen vzácně.
Západem Slunce na severním pólu začíná polární noc.