Zadeh se narodil v roce 1971 v íránském městě Bandar Abbas a vyrůstal v Dubaji. Na konci 90. let vystudoval lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, lékařem se ale nikdy nestal, i když o sobě prohlašoval, že je psycholog.

Po návratu do Dubaje začal působit jako realitní agent v rámci íránské komunity. V roce 2003 získal pověření řídit velkou developerskou firmu Al Fajer Properties.

O pět let později upozornil jeden z jeho zaměstnanců na podezřelé pohyby peněz ve firmě a vyšetřování vedlo k Zadehovu zatčení pro zpronevěru stovek miliónů dolarů. Kvůli průtahům ve vyšetřování byl však propuštěn.

V roce 2010 se usadil v Brně a získal české občanství, když se mu údajně podařilo narychlo získat český pas díky sňatku s Češkou na ambasádě v Abú Zabí a okamžitě odletět do Prahy.

V březnu 2014 obvinila protikorupční policie z rozsáhlého daňového úniku skupinu 15 lidí v čele se Zadehem, kteří měli být v letech 2012 a 2013 zapojeni do obchodování s pohonnými hmotami a prostřednictvím více jak šesti desítek firem dovážet do tuzemska pohonné hmoty z Německa a Slovinska. Způsobená škoda dosahuje 2,5 miliardy korun.

Shahram Abdullah Zadeh (uprostřed)

Shahram Abdullah Zadehu soudu

FOTO: Václav Šálek, ČTK

Počátkem února 2016 byl Zadeh propuštěn z vazby poté, co složil rekordní kauci 150 miliónů korun. Bezprostředně po propuštění jej však policie zadržela kvůli jinému stíhání v Íránu. V policejní cele strávil Zadeh další tři dny, poté byl propuštěn.

Svobodu si ale užíval necelý rok, na začátku prosince roku 2016 jej totiž detektivové opět zadrželi a soud jej pak poslal do vazby kvůli tomu, že měl kout pikle směřující k ovlivňování svědků v jeho případu.

15. března 2017 byl navíc obviněn ještě z toho, že se pokoušel uplatit a zastrašit tlumočníka ve svém případu.

Podle policie Zadeh blíže nezjištěnými pohrůžkami nutil tlumočníka, aby svou činnost neprováděl či opomíjel, za což mu následně i nabízel úplatek v nezjištěné formě.

Zadeh se bránil, že obvinění je jen hra vyšetřovatelů, kteří se mu snaží ztížit možnost obhajoby.

V případě uznání viny hrozí íránskému podnikateli až 13 let vězení.