Prezident Čínské lidové republiky se narodil v roce 1953 v Pekingu, ale podle čínských tradic se uvádí provincie Šen-si, odkud pochází jeho rodina. Je synem Si Čung-süna, hrdiny Dlouhého pochodu, který stál v letech 1959 až 1962 na postu místopředsedy vlády. Pak ho však Mao Ce-tung během politických čistek sesadil a dokonce jej nechal mučit.

Si Ťin-pching tak musel na šest let na venkov na převýchovu. Po otcově rehabilitaci nastoupil v Pekingu na místní univerzitu, kde vystudoval chemické inženýrství a později postgraduálně absolvoval Marxistické teorie a ideologicko-politickou pedagogiku na Fakultě humanitních a sociálních věd Univerzity Čching-chua, kde získal titul doktora práv.

Do komunistické strany vstoupil v roce 1974 a postupně získal několik vedoucích pozic. Roku 1979 nastoupil ke generálovi Geng Piaovi, jenž byl blízkým spolupracovníkem Siova otce. Už o tři roky později však přemístil své působiště do nedaleké provincie Che-pej, v níž vykonával funkci tajemníka okresní komise komunistické strany. Ani zde se však příliš neohřál a v roce 1985 byl přesunut do Sia-menu, kde ve funkci viceprimátora vystřídal manželku tehdejšího předsedy komunistické strany Chu Jao-panga. Z pozice viceprimátora mířil o stupínek výš, jeho snahy však byly zmařeny a primátorem se nestal. Po hořkém neúspěchu opět měnil působiště v roce 1987 - tentokrát zamířil do města Ning-te, kde další tři roky zastával post předsedy okresního výboru komunistické strany.

V letech 1990 až 2002 působil nejprve jako stranický předseda města Fu-čou, poté zasedl do křesla starosty a nakonec se stal v roce 2000 guvernérem celé provincie Fu-ťien, kde usiloval o reformy směřující k otevření trhu a zasadil se o investiční stimuly podporující podnikatele z Tchai-wanu a Hong Kongu.

Během svého pětiletého působení na postu guvernéra a později stranického předsedy provincie Če-ťiang se proslavil svým lítým bojem proti korupci a podporováním hospodářství. Zasadil se o přesunutí továren do vnitrozemí a o podporu vědy a výzkumu nejen v této oblasti.

Právě korupční skandál přivedl do vězení šéfa komunistické strany v Šanghaji Čchen Liang-jua. Si Ťin-pching ho v roce 2007 ve funkci nahradil a o rok později stanul na postu viceprezidenta Čínské lidové republiky.

Zlomový rok 2012

Na počátku roku 2012 si tehdy ještě viceprezident Si Ťin-pching „pustil pusu na špacír“, když obvinil USA ze způsobení začátku korejské války. Spojené státy podle něj „ignorovaly varování čínské vlády... a spustily letecké nálety, aby bombardovaly naše města a vesnice na severovýchodě a přenesly válku do teritoria nově založené Čínské lidové republiky“. Fakta o politických kampaních a hladomoru, které stály za vlády strany život 80 miliónů Číňanů, však nezmínil.

V den příjezdu do USA v polovině února 2012 Si Ťin-pchinga uvítaly protesty a demonstrace organizované pronásledovanými čínskými skupinami - Tibeťany, lidmi praktikujícími Fa-lun-kung (meditativní cvičení), Tchaj-wanci a lidsko-právními aktivisty. S podobnými protesty se při svých zahraničních cestách setkávají všichni čínští pohlaváři. „Protestujeme zde hlavně proto, že je v Číně v oblasti lidských práv spousta nevyřešených problémů a vše nasvědčuje tomu, že se právě Si Ťin-pching stane nástupcem v čele země po Chu Ťin-tchaovi,“ uvedl přítomný Jared Genser z organizace Freedom Now.

Prezidenti USA Barack Obama a Číny Si Ťin-pching na úvod summitu APEC v Pekingu

Prezidenti USA Barack Obama a Číny Si Ťin-pching

FOTO: ČTK/AP

Dalšího dne viceprezident reagoval: „Zdůraznil jsem, že Čína za posledních více než 30 let od začátku reforem a otevření se (světu) udělala velký a uznávaný pokrok v otázce lidských práv.“

Kdo však tento pokrok uznal, není jisté. Většina představitelů světových vlád neustále upozorňuje na špatnou situaci lidských práv na čínském území a není známo, že by dal Si Ťin-pchingovi veřejně některý z nich za pravdu.

V září 2012 přinesla světová média znepokojující informaci, že se od počátku měsíce Si Ťin-pching neúčastní veřejného života včetně několika plánovaných schůzek se světovými politiky a důležité schůze Komunistické strany Číny. Vysvětlení, co se stalo, však nepřišlo a na některých čínských blozích bylo dokonce zablokováno vyhledávání jeho jména na internetu.

Po čtrnácti dnech se Si znovu vrátil do veřejného života, ovšem spekulace týkající se svého „zmizení” nijak nekomentoval.

Návrat na výsluní 

Už v říjnu 2010 Ústřední výbor KS Číny rozhodl, že Si Ťin-pching nahradí prezidenta Chu Ťin-tchaa v klíčových pozicích a stane se novým čínským vůdcem, k čemuž na sjezdu strany v roce 2013 také došlo.

Kromě zacílení na korupci a podporu hospodářského růstu se Si zaměřil i na posílení armády, aby „byla schopna vyhrát bitvy”. Přidal i ujištění, že Čína bude nadále budovat socialismus v takové podobě, jaká jí vyhovuje.

„Rezolutně musíme odmítnout formalismus, byrokracii, hedonismus a marnotratnost. Rezolutně musíme bojovat proti korupci a dalším formám nepatřičného jednání, ať už v jakékoliv podobě,” řekl prezident ve svém prvním vystoupení od jmenování do úřadu.

Návštěva České republiky

Oficiální Siova návštěva České republiky se konala na konci března 2016 a byla doprovázena precizními bezpečnostními opatřeními zahrnujícími nasazení tisíců policistů a umístění odstřelovačů na střechy blízkých budov. Vnější prostory Pražského hradu byly pro veřejnost znepřístupněny a celková opatření předčila i ta, která doprovázela návštěvu země Barackem Obamou v roce 2009.

Hlavu Číny přivítal v Česku prezident Miloš Zeman, který se Siovi omlouval za to, že nemá zlatý kočár jako britská královna a ani Bílý dům. Upozornil ale, že „Praze se říká Zlatá Praha, a zlaté město je víc než zlatý kočár. A Bílý dům byl postaven 450 let poté, co tady v Praze vznikala katedrála, kterou jste viděl, takže se není za co stydět.“

Miloš Zeman s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem

Miloš Zeman s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem

FOTO: ČTK

Si Ťin-pchingův pobyt se však neobešel bez komplikací. Jeho návštěvu provázely vlny odporu, demonstrací a několik čínských uvítacích vlajek bylo poškozeno barvou či strženo. Argumenty protestujících se týkaly hlavně nedodržování lidských práv v Číně a držení politických vězňů, ale také příliš servilním postojem Česka, který neodpovídá výši a struktuře plánovaných čínských investic. Symbolem demonstrací se staly tibetské vlajky. Jednu z nich dokonce vyvěsili Miroslav KalousekKarlem Schwarzenbergem z TOP 09 nebo některé městské části na svých radnicích. Neznámí aktivisté navíc v den odletu prezidenta nasvítili Pražský hrad nápisy „Pravda a láska” a „Free Tibet”.

Pod palbou kritiky se ocitla česká policie, která se při střetech demonstrantů a čínských vítačů obracela zpravidla proti českým protestujícím. Svobodu projevu měla potlačovat i tím, že lidi nutila odstranit vyvěšené tibetské vlajky.

Světelný nápis na budově Pražského hradu

Světelný nápis na budově Pražského hradu

FOTO: pravdaalaskaforever@gmail.com, ČTK

Během Si Ťin-pchingova třídenního pobytu v České republice podepsali zástupci obou zemí několik desítek obchodních dohod, které mají Česku jen v roce 2016 přinést investice ve výši 95 miliard korun.

Ve stínu manželky?

Zatímco o prezidentovi toho ani sami čínští občané příliš nevědí, jeho atraktivní polovičku zná v zemi prakticky každý. Mladistvě vypadající Pcheng Li-jüan je bývalou zpěvačkou čínských lidových písní a opery a tamní superstar. Názvy některých jejích hitů jako Dcera strany nebo Na pláních naděje naznačují, že se nevyžívala zrovna v protestsonzích. Profiluje se jako velká vlastenka a neváhala svou tvář využít i k záštitě čínské armády. Pyšní se titulem generálmajor.

Ani Si Ťin-pchingova dcera nemíří se svými sny nízko. Je známo, že studovala na Harvardské univerzitě, o jejím dalším působení však čínský prezident nechce mluvit.