Antrax přitom původně byl nazýván nemocí z dobytka, protože jí nejčastěji trpěli ti, kteří pracovali s ovčí vlnou. Právě dobytek, především ovce, byl nejčastějším přenašečem nemoci.

Ještě v období mezi světovými válkami se ale nemoc v Evropě vyskytovala běžně, Československu se ale větší výskyt vyhýbal, ročně onemocnělo kolem stovky lidí.
Nemoc se mezi zvířaty občas vyskytuje v Asii a čas od času se nakazí i člověk v Evropě či USA nejčastěji po kontaktu s ostatky dovezených zvířat. Například v roce 2008 to byl v Londýně výrobce bubnů, který používal kůže dovezených domácích zvířat.

V Československu naposledy zaznamenaná v roce 1985 u zaměstnance rukavičkářského závodu, který se nakazil pravděpodobně po kontaktu s kůží zvířat přivezenou z Afghánistánu.

Proti sněti slezinné existuje i očkovací sérum, plošně se ale kvůli množství vedlejších účinků nepoužívá, dávalo se jen lidem, kteří měli rizikové povolání, byli například v kontaktu s ostatky hospodářských zvířat.

Příčiny a průběh nemoci

Nemoc způsobuje bakterie Bacillus anthracis. Má tři formy, kožní, plicní a střevní. Závisí to na formě kontaktu s bakterií. Kožní forma je nejčastější a projeví se po doteku s bakteriemi, plicní vzniká vdechnutím, střevní požitím spor.

Kožní
V místě kontaktu bakterie s kůží či rankou se vytvoří černý vřed. Pokud se neléčí, může nemocný zemřít, tato forma je nejčastější - až 95 procent případů. Průběh není tak závažný jako u plicní formy.

V místě kontaktu s baterií se na kůži vytvoří černý flek

V místě kontaktu s baterií se na kůži vytvoří černý flek.

FOTO: fotobanka Profimedia

Plicní
Je nejnebezpečnější ze všech tří forem, inkubační doba trvá 1 - 6 dní. Způsobuje těžký zápal plic, nákazu provázejí vysoké teploty, krvácení, nemocný umírá do jednoho či dvou dní od propuknutí příznaků. Vyskytuje se zhruba v pěti procentech případů. Léčba v tomto případě nezabírá.

Střevní
Infekce se do organismu člověka dostane po požití nakaženého masa. Nemocný má vysoké horečky, bolí ho břicho a zvrací. Forma je v polovině případů smrtelná. Nákaza tímto způsobem je ale velmi vzácná.

Kožní forma nemoci se relativně snadno léčí, snadno ji ničí antibiotika a také sulfoamidy.

Jako s potenciální zbraní teroristů se s ní počítá kvůli tomu, že bakterie vytváří velmi odolné spory, které mohou na svou šanci k propuknutí nemoci čekat i několik let. proto se s jejími „zárodky velmi dobře manipuluje.

Antrax jako biologická zbraň

O antraxu se už několik desítek let uvažuje jako o potenciální biologické zbrani. Především kvůli tomu, že spory jdou dobře přechovávat.

S antraxem experimentoval Sovětský svaz v dnešním Jekatěrinburku. V roce 1979 spory unikly, dostaly se do blízkého města a způsobily epidemii. Úřady to nikdy nepřiznaly a tvrdily, že šlo o nákazu ze špatného jídla. Není ani znám přesný počet obětí, pohybuje se v řádu desítek či stovek.

V roce 1995 přiznal Irák, že má k dispozici několik tisíc litrů roztoku s antraxem, USA ale tvrdily, že to mohou být desítky tisíc litrů.

Bakterie sněti slezinné byly jako zbraň několikrát i použity. Během druhé světové války ji použili Japonci v Číně. Po roce od útoků na světové obchodní centrum v New Yorku začaly do redakcí novin a politikům v USA chodit antraxové dopisy. Pět lidí na nemoc zemřelo. Kdo je posílal, není jasné, vědci pouze zjistili, že látka pocházela z USA. Laboratoře to odvodily podle toho, že gram prášku obsahoval bilión buněk nemoci, což je množství, s nímž se manipulovalo v amerických laboratořích.

Speciál Antrax: http://special.novinky.cz/antrax/

zdroje:

Sedlák,K.; Tomšíčková, M.: Nebezpečné infekce člověka a zvířat, Praha 2006, Scientia

www.wikipedia.cz