Příznaky

Inkubace choroby trvá dva až šest týdnů. Jejím typickým příznakem bývá nepříjemné svědění. To zesílí, když ulehneme a jsme v teple (pod peřinou).

Na kůži se objeví červené pupínky, které svědí. Například mezi prsty, v okolí pohlavních orgánů, kolen, podpaží, ale třeba i kolem dvorců prsních bradavek. Postižený, který se začne škrábat, si nemoc roznáší po těle. Horší projevy mohou na sobě pozorovat alergici a lidé, kteří mají citlivější kůži.

Projev svrabu

Projev svrabu

FOTO: fotobanka Profimedia

Přenos a zdroje nákazy

Nemoc se přenáší nejčastěji přes kontaminované předměty, častý je ale i přenos pohlavním stykem. Zdrojem nákazy mohou být například: prostředky hromadné dopravy (zákožka svrabová totiž přežije v polstrovaných sedadlech až tři dny, než si najde svou oběť), větší ubytovny, špatně vydezinfikované prádlo ze secondhandů či špatně vyprané prádlo v nemocnici.

Svrab se rychle šíří, je častý především v místech většího počtu lidí, kteří spolu pobývají delší dobu a špatně pečují o své tělo a nedodržují hygienické podmínky - například v koloniích bezdomovců, není ale výjimkou ani v domovech důchodců. Nemoc však v posledních letech stále častěji postihuje také místa, kde by ji člověk nečekal - mateřské školy, internáty, atd. I zcela čistotný člověk se může nemocí náhodně nakazit prakticky kdekoliv - možností nákazy přibývá i s rozvojem cestovního ruchu.

Léčba

Svrab se léčí mastí s obsahem síry, kterou si pacient natírá na celé tělo. Lékaři postiženým doporučují dvou až třídenní izolaci. Ty, kteří to sami nezvládnou, na tuto dobu hospitalizují. Během léčby by se nemocný měl zdržet pohlavního styku.

Bezpodmínečně nutná je dezinfekce domácnosti pacienta hygieniky. Musí si zároveň pečlivě vyvařit a vyžehlit ložní i spodní prádlo. A vyměnit si všechno, co měl v poslední době na sobě. Včetně bot.

Svrab - Scabies

Svrab - Scabies

FOTO: fotobanka Profimedia

Prevence

Nejlepší prevencí je dodržování hygienických pravidel - důkladně si mýt ruce, vyhnout se používání cizích lůžkovin a hygienických potřeb, pravidelné praní a žehlení ložního prádla. Zcela eliminovat riziko nákazy však možné nejspíš není.

Výskyt

Svrab podléhá přísným epidemiologickým pravidlům a dermatologové mají ze zákona povinnost všechny případy nahlásit na hygienickou stanici. Pokud to neudělají, hrozí jim pokuta až 100 000 korun.

Svrab je nejčastější parazitální nemocí v Česku. Nejčastěji jsou nemocní staří lidé nad 75 let a děti ve věku do 15 let. Nejvyšší výskyt byl naposledy (v roce 2007) zaznamenán v kraji Vysočina a Ústeckém kraji.

Počet případů svrabu v ČR (na 100 tis. obyvatel) od roku 1990
199047,2
199166,1
199285,6
1993136,5
1994132
1995119,6
1996106,4
199785
199883,8
199979,5
200078,1
200173,2
200259,9
200344,1
200436,9
200530,4
200630,5
200727,2
Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR.

Lékaři odhadují, že počty nemocných jsou jen špičkou ledovce. Ve skutečnosti je jich mnohem víc. Za své onemocnění se však lidé stydí a k lékaři raději nejdou.

Ušní svrab

Ušní svrab (laicky prašivina) se vyskytuje u zvířat, od nichž je výjimečně možný i přenos na člověka. Nejčastěji se parazit vyskytuje u koček žijících v zanedbaných chovech, od nich se však mohou nakazit i psi, i když u nich nebývá ušní svrab příliš častý.

Postižené zvíře se často drbe a třese hlavou, protože je nemocné ucho svědí. Ušní svrab se projevuje zapáchajícím výtokem z ucha či naopak zaschlým černo - hnědým mazem v uchu (často bez zápachu) s menší přítomností zaschlé krve.

Při projevech příznaků ušního svrabu je nutné nechat léčit postižené zvíře a současně všechna další zvířata, která žijí pospolu, veterinářem. Do zvukovodu, na kůži zvířete nebo v injekční formě se aplikuje speciální přípravek, který onemocnění spolehlivě zlikviduje. Jako prevence se doporučuje pravidelná kontrola uší zvířat.

Další zajímavosti o svrabu a dalších infekčních chorobách naleznete například na webech: www.doktorka.cz, www.004.cz, www.zdrav.cz či www.sexus.cz.