Hlavní obsah

Švýcarsko

Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky
Článek

Středoevropská země, která jako by se stranila okolního dění, je konfederací několika kantonů. Má jednu z nejvyspělejších ekonomik a nejen její hodinky, bankovnictví nebo čokoládu zná celý svět. Od roku 1848 nepoznala válečný konflikt a zdržuje se integrace v zahraničních uskupeních. Může se také pyšnit skvostnou alpskou přírodou.

Švýcarská konfederace, jak se země oficiálně nazývá, se skládá z šestadvaceti správních jednotek - kantonů. Leží na pomezí střední a západní Evropy a rozkládá se na ploše o čtyřiceti tisících čtverečních kilometrů. Složení obyvatelstva je různorodé, na jeho území se oficiálně mluví čtyřmi jazyky - francouzsky, německy, italsky a rétorománsky.

Ačkoli největším městem je Curych (přes 400 tisíc obyvatel), který bývá často vítězem anket o nejideálnější město pro život, hlavním městem je Bern, který se svými 140 tisíci obyvateli leží ve středu země. Je sídlem vlády, parlamentu a prezidenta. Dalším velkým městem je Ženeva (téměř 200 tisíc), která je domovem mnoha významných organizací, například Mezinárodního červeného kříže nebo evropského sídlo OSN. Kulturním a vzdělávacím centrem je Basilej (téměř 200 tisíc), na jejímž území se nachází nejstarší švýcarská univerzita.

Foto: Envato Elements

Matterhorn ve Švýcarsku

Nejvýše položený evropský stát

Devatenáctý nejmenší stát Evropy sousedí s Itálií, Francií, Německem, Rakouskem a Lichtenštejnskem. Jeho reliéf je převážně hornatý, krajina je typicky alpská. Alpy procházejí jižní a střední částí země.

Hornatý povrch ve spojení s malou rozlohou činí Švýcarsko státem s největší průměrnou nadmořskou výškou v Evropě. Nejvyšším bodem je hora Dufourspitze (4 634), která je součástí masivu Monte Rosa a po Mont Blancu druhým nejvyšším vrcholem Alp. Nachází se zde také Matterhorn (4 478), jedna z nejkrásnějších evropských hor. Nejdelším švýcarským tokem je Rýn a horskou přírodu doplňují tamní jezera, mezi které patří například Bodamské nebo Ženevské.

Švýcarsko se sice nachází v mírném pásmu, ale díky horám je jeho klima značně nerovnoměrné. Podnebí se liší podle nadmořské výšky. V některých místech se sníh drží po celý rok, jinde, zejména na úplném jihu, se objevuje až subtropické podnebí.

Foto: Envato Elements

Jezero ve švýcarských horách

Utváření konfederace

Kolem čtvrtého století před naším letopočtem se na území dnešního Švýcarska usadily keltské kmeny Rétů a Helvétů. Ty však byly časem přemoženy vojsky Julia Caesara a Římané do země vnesli nejen novou kulturu, ale také náboženství - křesťanství. To už v místních obyvatelích zůstalo zakořeněné do dneška.

Po rozpadu Římské říše se země rozdělila na západní a východní část. Toto členění přetrvalo do současnosti v podobě jazykového odlišení frankofonního západu a germánského středu a východu.

Později se země stala součástí Svaté říše římské, po jejímž pádu byla dlouhá léta rozpolcená na několik menších celků - kantonů. Teprve v roce 1291 uzavřely tři z nich pakt o vzájemné pomoci, který dopomohl k porážce roztahujících se Habsburků.

K prvním třem kantonům postupně přibývaly další a formovaly se pod hlavičkou Helvétské konfederace. Ta se později přejmenovala podle jednoho ze zakládajících regionů Schwyz na Švýcarsko.

Foto: Novinky

Túry po Švýcarském národním parku vás budou odměňovat každým krokem.

Po vymanění z nadvlády Francouzů si Švýcaři uzákonili neutralitu

V polovině tisíciletí hýbaly Švýcarskem, tak jako dalšími evropskými zeměmi, rozsáhlé reformní snahy. V alpské zemi uprostřed Evropy se navíc zrodily vůdčí postavy reformního tažení - Ulrich Zwingli a Jan Kalvín - kteří se zasadili o vznik protestantské církve.

Velká francouzská revoluce koncem osmnáctého století vyústila mimo jiné v zabrání části švýcarského území Francouzi, kteří zde nastolili Helvétskou republiku. Teprve po pádu Napoleona bylo původní Švýcarsko obnoveno a navíc se k němu připojilo několik dalších kantonů.

Po této zkušenosti již občané neměli chuť na další boje, a tak byla v roce 1815 na Vídeňském kongresu ustanovena věčná neutralita státu. Zároveň byly vymezeny hranice, které v nezměněné podobě přetrvaly dodnes. Následovaly sice další spory mezi katolíky a protestanty, ale ústava z roku 1848 zemi definitivně stabilizovala.

Do světových válek se Švýcarsko zapojilo pouze prostřednictvím Červeného kříže. Neutralita jim posléze mezi válkou zničenými zeměmi přinesla přední postavení.

Foto: Novinky

Kdo nezná jižní část Švýcarska, má o zemi zkreslené představy.

Pětina obyvatel cizinci, čtyři oficiální řeči

Švýcarská konfederace čítala v roce 2023 přes osm a půl milionu obyvatel. Občané, kteří užívají alespoň jeden ze čtyř oficiálních jazyků, se považují za Švýcary. Nejvíce jich je německy mluvících - kolem 63 procent. Následuje francouzština a italština. Jedno procento hovoří rétorománštinou, která je pozůstatkem splynutí starověkého kmene Rétů s Římany.

Kolem pětadvaceti procent obyvatel tvoří cizinci. Většina jich pochází ze zemí Evropy, například ze Španělska, Portugalska nebo Turecka. Počet přistěhovalců v posledních letech mírně roste a s nimi se také zvyšuje četnost výskytu angličtiny.

Pouhých deset procent lidí se přiznává k ateismu, přibližně osmdesát tvoří křesťané: katolíci i protestanti mají de facto stejný podíl. Muslimů jsou čtyři procenta a zbytek obyvatel se hlásí k jiným náboženstvím.

Foto: Envato Elements

Švýcarsko je proslulé také malebnými vesničkami obklopené horami

Federativní republika

Švýcarsko je pluralitní federativní republika s dvoukomorovým parlamentem. Ten je tvořen Národní radou, jejíž 200 poslanců je voleno každé čtyři roky, a Stavovskou radou, v níž zasedá 46 poslanců. Zajímavostí je, že ženy získaly volební právo teprve na počátku sedmdesátých let dvacátého století.

Švýcaři jsou také známí hojným využíváním referenda. To se může vyhlásit, pokud o něj zažádá alespoň osm kantonů nebo minimálně 50 tisíc právoplatných voličů. Povinné je v případě rozhodování o změně ústavy.

Foto: Jana Hanušková, Právo

Titlis

Jednotlivé kantony jsou silně osamostatněné a jejich pravomoci velké. Některé mají vlastní legislativu, policii a daňový nebo vzdělávací systém. Na vládě celé země se podílejí skrz sedmičlennou Spolkovou radu složenou z jednotlivých ministrů. Ta je volena na čtyři roky a předsedá jí spolkový prezident, a to vždy na jediný rok. Prezident i nadále setrvává v ministerském postu a mimo to plní také reprezentační funkci hlavy státu.

Mezi hlavní politické strany patří Sociálně demokratická strana Švýcarska, Liberálně demokratická strana, Strana křesťanských demokratů, Švýcarská strana lidová a Občansko-demokratická strana.

Vpád do země a boje s Francouzi v osmnáctém století přiměly Švýcarskou konfederaci zavést v zemi neutralitu. Nejen že se neúčastní válek, ale na výjimky se vyhýbá také mezinárodní integraci. V minulosti vláda sice usilovala o vstup do EU, jenže občané státu tuto snahu v referendu zavrhli.

I přes svůj zdánlivý nezájem o okolní svět se Švýcarsko angažuje v mírových misích, pomáhá chudým zemím a bojuje za ochranu životního prostředí. Kvůli jeho nestrannosti jej ostatní státy často využívají jako neutrální půdu pro svá jednání. Navíc je také sídlem několika výzkumných ústavů, nejznámějším je CERN pro jaderný výzkum.

Jedna z nejvyspělejších ekonomik na světě

Švýcarské hospodářství je celkově na velmi dobré úrovni. Úspěchu vděčí mimo jiné značnému přílivu zahraničních odborníků. Řadí se na přední příčky v pořadí zemí s průměrnou roční čistou mzdou, v roce 2023, na prvním místě, činila necelých 78 tisíc euro (asi 1,9 milionu korun). Na předních příčkách se udržuje dlouhodobě.

Jelikož země nedisponuje téměř žádnými nerostnými zdroji, je průmysl založen zejména na dovozu surovin, jejich zpracování a následném vývozu. Nejvíce se zde daří průmyslu strojírenskému, ke kterému patří i tradiční hodinářství. Hodinky ze Švýcarska se ve světě těší nejlepší pověsti. Pochází odsud největší hodinářský koncern na světě Swatch Group.

Také švýcarská čokoláda je celosvětově známá a proslulé jsou i sýry. Tamní potravinářství je obecně velmi úspěšné. Jeho podobu určuje charakter krajiny. Jen asi čtvrtina plochy je vhodná pro intenzivní využití a dalších dvacet procent slouží jako pastviny.

Mezi další průmyslové obory, ve kterých země helvétského kříže vyniká, patří chemie, metalurgie nebo farmacie a textilní průmysl. K jejich provozu se používají četné hydroelektrárny.

Foto: Envato Elements

Curych v noci

Ve Švýcarsku je jeden z nejvyspělejších bankovních systémů na světě. Vyvinul se právě z nedostatku nerostných surovin, kdy bylo zapotřebí vybudovat kvalitní bankovní základnu pro hojně využívaný dovoz.

Banky se vyznačují vysokou stabilitou, seriózností, kvalitou a především striktním dodržováním bankovního tajemství, které již přilákalo závratné množství klientů. Mezi nimi také daňové podvodníky, kteří spoléhají na švýcarskou justici, jež podobné činy hodnotí pouze jako přestupek. Největšími bankovními domy jsou UBS a Credit Suisse.

Neopomenutelným sektorem švýcarského hospodářství je cestovní ruch. Země je oblíbenou destinací turistů, kteří zde kromě hor, jezer, řek a dalších přírodních objektů nalézají také nádherná města plná uměleckých skvostů a historických památek.

Články k tématu

Ořechový poklad nejmalebnějšího kouta Evropy

V nejkouzelnějším regionu Švýcarska, Dolním Engadinu a údolí Val Müstair, jsme nakoupili v deseti různých pekárnách zdejší regionální sladkou specialitu a v...

Muž střílel ve švýcarském Sionu, dva mrtví

Dosud neznámý útočník zahájil v pondělí ráno ve švýcarském městě Sion na dvou různých místech palbu. Zabil dva lidi a dalšího člověka zranil. Podle informací...

Sladká zastávka ve švýcarském Lavinu

Jedu typickým červeným vlakem Rhétské dráhy a vtom z okna zahlédnu půvabnou vesnici, která se vine údolím podél řeky. Zleva stoupají zelení porostlé štíty hor,...

Pět nejpůvabnějších švýcarských měst

Země helvétského kříže je oblíbenou luxusnější dovolenkovou destinací Čechů. Jednou z výhod je skutečnost, že abyste si užili překrásnou přírodu, nemusíte za...