Teherán, osmimiliónové hlavní město Íránské islámské republiky, působí na první pohled jako betonová oáza uprostřed hor, zahalená hustým oparem smogu. Nachází se na severu země v oblasti Íránské náhorní plošiny na úpatí pohoří Elborz. Leží zhruba 100 kilometrů od Kaspického moře a je položen v průměrné nadmořské výšce 1 200 metrů, což místním obyvatelům umožňuje dokonce lyžovat. Tomu se Teheránci věnují zejména na věčně zasněžené hoře Tochal (3 956 m), kde se nachází kabinová lanovka a genderově rozdělená sjezdovka.

Jedny z hor hned za Teheránem

Jedny z hor hned za Teheránem

FOTO: Fotobanka Profimedia

Jelikož na jižním okraji města začíná pouštní oblast, někteří majetnější obyvatelé se stěhují na chladnější sever. Teplota v jednotlivých oblastech se silně mění v závislosti na nadmořské výšce, jež se pohybuje od 900 do 1 700 metrů nad mořem. V zimě se pohybuje průměrně kolem 3 °C, v létě činí její průměrná hodnota až 30 °C a maxima mohou dosáhnout až 45 °C.

Ulice před Mauzoleum Aramgah-e Emam Khomeini v Teheránu

Ulice před Mauzoleum Aramgah-e Emam Khomeini v Teheránu

FOTO: Fotobanka Profimedia

Írán leží v jedné z deseti nejaktivnějších seismických krajin. V Teheránu jsou poměrně běžné mírné otřesy, ale v jeho ulicích už došlo i k několika ničivým zemětřesením. Kvůli tomu se dokonce před časem uvažovalo o přesunutí hlavního města. Nakonec se tak nestalo.

V nepřehledném dopravním roji platí právo silnějšího

Teheránem neprotéká žádná řeka, a tak je odkázán na vodu, již do něj přivádí hustá síť otevřených kanálů, které se pak větví po celém městě. Kanály jsou napájeny přehradami na řekách Karadž a Džadžrúd. Město je známé velkým výskytem smogu, odhaduje se, že denně zemřou v Teheránu téměř tři desítky lidí na následky znečištěného ovzduší. Mohou za to zejména zastaralé továrny a hustý provoz.

Náměstí v Teheránu plné lidí při proslovech prezidenta s věží Azadi v pozadí

Náměstí v Teheránu plné lidí při proslovech prezidenta s věží Azadi v pozadí

FOTO: Fotobanka Profimedia

Ostatně doprava je dalším poznávacím znamením íránské metropole. Co se týče osobní dopravy, neexistují pro ni takřka žádná pravidla. V hustém provozu si každý jezdí, jak mu to jen prostor dovolí, na přechody nebo semafory si nikdo nehraje.

Prostředky hromadné dopravy, jako jsou autobusy nebo škodovácké trolejbusy, bývají zase k prasknutí přecpané. Proto se hojně využívají poměrně laciné taxíky nebo metro, jehož plány sice vznikly již v sedmdesátých letech, ale první jízda se uskutečnila teprve v roce 2001. Zatím jsou v provozu pouze tři trasy z plánovaných devíti. V Teheránu se také nachází dvě mezinárodní a jedno vnitrozemské letiště.

Mauzoleum Aramgah-e Emam Khomeini v Teheránu

Mauzoleum Aramgah-e Emam Khomeini v Teheránu

FOTO: Fotobanka Profimedia

Jedno z největších měst Blízkého východu funguje jako centrum íránského automobilového, elektrotechnického, chemického, zbrojařského a textilního průmyslu. Vyrábí se zde stavební hmoty a je lídrem v produkci koberců a nábytku. Z Teheránu pochází téměř dvě třetiny celé průmyslové produkce Íránu a sídlí v něm většina významných společností.

Vedle mešit stojí kostely i synagogy

Je také hlavním vzdělávacím centrem v Íránu, své sídlo zde má na 50 vysokých škol. Nejstarší a největší je Teheránská univerzita, která čítá dvacet fakult a několik desítek vzdělávacích institutů a výzkumných středisek. V Teheránu se nachází také největší vojenská akademie v zemi a řada náboženských škol a akademií. Ve městě se dále nachází řada muzeí, výtvarných a kulturních center a palácových komplexů. Samozřejmostí jsou moderní zdravotnická střediska, hotely, restaurace, kina, knihovny nebo parky.

Věž Azadi v Teheránu

Věž Azadi v Teheránu

FOTO: Fotobanka Profimedia

Na rozdíl od jiných blízkovýchodních metropolí však Teherán nemůže nabídnout žádné převratné památky ze středověkých dob, jelikož jeho historie se začala psát teprve v nedávné době. Největší turistickou atrakcí je tak Golestánský palác, Národní muzeum a Centrální banka, v jejíž útrobách se nachází bohatý íránský národní poklad, který zahrnuje i největší světovou výstavu diamantů a drahých kamenů

Ačkoli je Teherán všeobecně znám jako muslimské město, ve skutečnosti jsou v jeho ulicích k nalezení kromě mešit také křesťanské kostely a synagogy. Celou tamní urbanistickou oblast obývá přes 12 miliónů obyvatel. Více než 60 procent z nich však nejsou rodilí Teheránci. Ve městě tak bok po boku žijí lidé z odlišných etnických i náboženských skupin. Teherán je největší světové město, kde se mluví persky a právě teheránská perština je považována za standardní formu tohoto jazyka.

Dlouhou dobu sloužil Teherán jen jako předměstí

Dnešní hlavní město Íránu existovalo jako téměř bezvýznamná vesnice už v prvním tisíciletí, kdy sloužilo především jako předsunutá pevnost města Rajj. Důležitost si vydobylo teprve počátkem druhé poloviny druhého tisíciletí. Od sedmnáctého století se v něm usídlila vládnoucí dynastie a ve druhé polovině 18. století se Teherán stal hlavním městem Perské říše.

Zásah u zapáleného autobusu

Zásah u zapáleného autobusu v Teheránu

FOTO: ČTK/AP

Během druhé světové války se o vládu nad Teheránem přely Německo a Sovětský svaz. V roce 1943 v něm představitelé Velké trojky uspořádali své vůbec první setkání. V roce 1979 bylo zvoleno hlavním městem Íránské islámské republiky, která oficiálně vznikla v roce 1935.

V současnosti podle místních postupně dochází k uvolňování tamního tuhého islámského režimu, což je vidět například na rozšiřování západního vlivu a nižším důrazu, který je kladen na oblékání a genderové rozdělení veřejného života.