Název TOP 09 odkazuje na motto zakladatelů „Tradice, Odpovědnost, Prosperita” a na roky 1989, tedy rok pádu komunistického režimu, a rok vzniku strany 2009.

Oficiálně byla TOP 09 založena 28. listopadu 2009 na celostátním ustavujícím sjezdu v pražském Top hotelu, kde byl jednomyslně do čela zvolen Karel Schwarzenberg. Uspěl i architekt nového subjektu Miroslav Kalousek, který při volbě prvního místopředsedy dostal bezmála stoprocentní podporu.

Karel Schwarzenberg při kandidátském projevu na sněmu TOP 09

FOTO: Michaela Říhová, Právo

V době svého založení evidovala strana kolem 1 900 členů. Mělo se jednat o konzervativní pravicovou stranu, podle některých odborníků se však strana profiluje spíše v liberálním, středopravicovém směru.

Schwarzenberg byl v čele strany až do roku 2015, kdy ho nahradil Kalousek. Třetím předsedou se pak stal po propadu ve volbách v roce 2017 a následné Kalouskově rezignaci Jiří Pospíšil.

Předseda TOP 09 Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Rychlý vzestup

Za počátky vzniku strany lze pokládat vnitřní roztržku v KDU-ČSL. Její předseda Kalousek nejprve ztratil pozici v čele strany v roce 2006 poté, co byl ochoten uzavřít koaliční dohodu s ČSSD s tichou podporou komunistů. Nato byl zvolen šéfem tehdy neznámý senátor Jiří Čunek.

Mezi ním a Kalouskem postupně eskalovaly spory, které později přerostly v mediální konfrontace a rebelie uvnitř strany.

Kalousek s vlivnou částí lidoveckých poslanců pak začátkem dubna vyjádřil podporu překlenovací vládě odborníků Jana Fischera, ačkoli vedení lidovců směřovalo do opozice. Tento okamžik se pokládá za rozštěpení KDU-ČSL. Kalousek a další rebelové na přelomu května a června vystoupili ze strany a založili přípravný výbor TOP 09. Dne 26. června 2009 pak byla strana zaregistrována na ministerstvu vnitra.

Kalousek podle svých slov začal spřádat plány na vytvoření nové politické strany v roce 2008. Od počátku vyjednával s tehdejším senátorem Schwarzenbergem, který tou dobou podporoval Stranu zelených, a s hnutím Starostové a Nezávislí (STAN) představovaným starostou Suché Lozi Petrem Gazdíkem.

Schwarzenberg se stal záhy tváří vznikající strany a jeho popularita se vyhoupla do předních pozic. Se Starosty byla podepsána dohoda o vzájemné podpoře a spolupráci nejméně do roku 2012 a posléze vystupovaly oba subjekty pod společnou značkou „TOP 09 s podporou Starostů“.

Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

FOTO: Petr Horník, Právo

Zastoupení v Parlamentu

Jelikož se TOP 09 zformovala prakticky na půdě Parlamentu, měla ještě před svým oficiálním vznikem v obou komorách své lidi z řad nezávislých, starostů (například Jaromír Štětina), zástupců menších stran a bývalých členů KDU-ČSL, které lidovci označovali kvůli jejich náklonnosti k ODS za „značně promodralé“, přičemž většina z těchto odpadlíků patřila mezi vlivné osoby křesťanských demokratů.

Devítičlenný senátní Klub TOP 09 a Starostové vznikl přejmenováním Klubu otevřené demokracie a připojili se k němu i bývalí členové lidovců bývalý ministr kultury Václav Jehlička a Ludmila Müllerová.

Ve Sněmovně se pak k TOP 09 hlásili bývalý ministr financí Miroslav Kalousek, bývalá ministryně obrany Vlasta Parkanová, bývalý šéf poslaneckého klubu KDU-ČSL Pavel Severa, Jan Husák a František Laudát, který opustil ODS. Na kandidátce také figuroval bývalý lidovec Ladislav Šustr, který pro KDU-ČSL sháněl silné sponzory. Kvůli korupčnímu skandálu ho však strana vyškrtla.

Po volbách v roce 2010, v nichž obdržela 16,70 procenta hlasů a ve Sněmovně obsadila 42 křesel, získala strana zastoupení ve vládě Petra Nečase. Karel Schwarzenberg byl ministrem zahraničí, Miroslav Kalousek ministrem financí, Leoš Heger ministrem zdravotnictví, v čele ministerstva práce se vystřídali Jaromír Drábek a Ludmila Müllerová a v čele resortu kultury Jiří Besser a Alena Hanáková.

Po volbách v roce 2013, kdy posbírala 11,99 procenta hlasů, což jí vyneslo 16 mandátů, už se na vládě TOP 09 nepodílela.

Konec spolupráce se STAN

Ke konci roku 2016 se TOP 09 a STAN domluvily na ukončení spolupráce. Ve volbách v následujícím roce obě strany získaly nad pět procent hlasů a jen těsně se dostaly do Sněmovny. TOP 09 obsadila sedm křesel.