Tornáda vznikají pod intenzivními bouřemi, mohou mít velikost až několik stovek metrů v průměru a rotující vítr může nabrat rychlost 180 až 360 km/h. Vzduch začíná rotovat ve vodorovných vírech ve chvíli, kdy se v bouřkovém mraku cumulonimbu zkříží prudký a studený vítr z vyšších poloh s přízemním teplým větrem. Teplé proudění z mraku vytvoří vertikálně vztyčený válec rotujícího vzduchu. Pokud je vzduch dostatečně vlhký, začne v něm kondenzovat voda, válec se spustí k zemi a tornádo je na světě.

Tornáda se vyskytují po celém světě, zemí zaslíbenou je pro ně ale především středozápad a jih USA. V tornádovém pásu v povodí Mississippi na území Texasu, Kansasu, Oklahomy a Nebrasky je evidováno nejvíce tornád, a to hlavně v období mezi dubnem a červnem.

Letecký záběr vraků aut a trosek domů na místě, kudy prošlo tornádo.

Letecký záběr vraků aut a trosek domů v oklahomském Mooru, kudy prošlo tornádo.

FOTO: Rick Wilking, Reuters

Podle typu mateřských bouří se rozlišují dva druhy tornád. Supercelární tornádo se rodí z bouře doprovázející supercelu, tedy bouřkovou oblačnost tvořenou jedním mohutným jádrem. Právě supercely, které mají životnost i několik hodin, se vyskytují hojně v USA a mají na svědomí nejničivější tornáda, mohou se ale vzácně objevit i v Evropě. V Česku se supercela objevila v květnu 2001, tornádo tehdy způsobilo značné škody v okresech Benešov a Havlíčkův Brod.

Nesupercelární tornádo je pro Česko mnohem typičtější. Bývá slabší, jeho mateřská bouře, která je tvořena více bouřkovými buňkami, mívá trvání kolem 30 minut. To ale neznamená, že by takto vzniklé tornádo nemohlo mít devastující následky. Své by o tom mohli vyprávět obyvatelé Litovle, kde takový živel udeřil v červnu 2004. Tornádo tam doprovázely větry o rychlosti kolem 300 km/h, poničily mnoho budov, unášely lampy, převracely auta, kontejnery i telefonní budky, lámaly stromy a poškodily i silnice a chodníky.

Následky řádení tornáda v Litovli v červnu 2004

Následky řádení tornáda v Litovli v červnu 2004

FOTO: Vladislav Galgonek, ČTK

Litovelské tornádo mělo sílu F3 podle tzv. Fujitovy stupnice. Ta se dělí na sedm stupňů od F0 do F6. Zatímco tornáda o síle F0 jsou doprovázena větry o rychlosti od cca 120 km/h a způsobují relativně lehké škody, třídy F5 a F6 můžou napáchat škody přímo apokalyptických rozměrů. Pro větry o rychlosti mezi 500 až 600 km/h není problém srovnávat se zemí celé ulice, nasávat rozměrné předměty jako například automobily a pak je jako smrtící projektily odmršťovat do vzdálenosti i přes 100 metrů. Silný podtlak je schopen nasát vše, co víru přijde do cesty.

Tornádo zpustošilo oklahomský Moore

Tornádo zpustošilo oklahomský Moore

FOTO: Gene Blevins, Reuters