Stavba měla být původně dokončena v roce 2011. Neustálé odkládání vedlo k tomu, že v roce 2014 už nikdo nebyl schopen se jasně vyslovit, kdy bude tunel otevřen.

Blanka je nejdelším tuzemským tunelem, a zároveň nejdelším městským tunelem v Evropě.

Původně měla stavba vyjít na 21,2 miliardy korun, technologie na dalších 4,5 miliardy korun. Po komunálních volbách roku 2010 přišla radnice hlavního města s tím, že se projekt prodraží na 35 miliard, byť se předchozí primátor Pavel Bém dušoval, že celá stavba se neprodraží nad 27,5 miliardy. Kvůli prodražení bylo nutné zpomalit i práce.

Celý komplex, který je zčásti ražený a zčásti hloubený, se skládá ze tří tunelových úseků, jež na sebe plynule navazují v mimoúrovňových křižovatkách. Úsek Brusnice vede od severního portálu Strahovského tunelu a měří 1,4 kilometru. Dejvický úsek na něj navazuje v křižovatce Prašný most a pokračuje přes Letnou. Tříkilometrový úsek tunelu Královská obora vede pod Stromovkou, plavebním kanálem, Císařským ostrovem a Vltavou až k trojskému portálu.

Výška průjezdného profilu tunelových trub je 4,8 metru a maximální stoupání činí 5 procent. Rozdíl ve sklonu mezi nejvyšším a nejnižším místem je 113,5 metru.

Propadlá země u budovy ministerstva kultury

Propadlá země u budovy ministerstva kultury při stavbě tunelu Blanka

FOTO: Petr Horník, Právo

Stavbu provázely propady půdy

Blanka, která plynule navazuje na Strahovský tunel, je součástí pražského městského okruhu. O tom, že část této komunikace povede pod zemí, se však začalo hovořit až v devadesátých letech.

V roce 1993 byly vybrány tři varianty tunelů, jež nesly jméno podle počátečních písmen městských čtvrtí, v nichž se nacházely: Dana (Dejvice), Hana (Holešovice) a Blanka (Bubeneč). Nakonec se v roce 1996 magistrát rozhodl pro variantu Blanka. Se samotnou stavbou se začalo o jedenáct let později.

Práce v tunelu Blanka

Práce v tunelu Blanka

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Stavbu tunelu provázely prakticky od jejího počátku technické problémy. V květnu 2008 došlo ve Stromovce k rozsáhlému propadu, který utvořil 15 metrů hluboký kráter o průměru 20 metrů. Půda se propadla nedaleko odtud také o pět měsíců později a v stejně tak v červenci 2010.

Tunel Blanka

Tunel Blanka

FOTO: David Ryneš, Mapy.cz

Dalším problémem bylo neustále prodražování stavby.  Byly použity jiné technologie ražení tunelu, než se původně předpokládalo. Konečný účet se ze slibovaných 21 miliardy vyšplhal na 43 miliard korun. Termín otevření byl původně stanoven ba rok 2011, postupně se ale oddaloval. Bém už dávno nebyl primátorem.

Namočené kabely

Blanku ale neotevřel ani jeho nástupce Bohuslav Svoboda a ani Tomáš Hudeček, který přišel po něm.

Ačkoliv Praha hodně usilovala o to, aby se Blankou jezdilo ještě před volbami v roce 2014, nestalo se tak. V únoru 2015 vyšlo najevo, že slavit se hned tak nebude - kabely v tunelu poničila voda. Musely se všechny vyměnit, což stálo další peníze a další měsíce.

Video

Kam se lze po Praze dostat tunelem Blanka

Termín září 2015 nikdo nesliboval, tunel se otevřel bez velkých oslav. Jak ukázaly už první dny provozu, výrazně se ulevilo především pražské magistrále a také Letné.