Hlavní obsah

United States Marine Corps

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Profimedia.cz
Článek

Členové americké námořní pěchoty (USMC), která vznikla roku 1775, zasáhli do každého vojenského konfliktu, kterého se Spojené státy zúčastnily. Zejména se proslavili v průběhu 20. století coby průkopníci obojživelného boje.

Semper fidelis (vždy věrní) je oficiální motto USMC, jehož příslušníci jsou považováni za jedny z nejlépe vybavených a vycvičených vojáků na světě. Jsou nejmenší složkou amerických ozbrojených sil, třebaže početně převyšují i britskou armádu. Podle údajů z roku 2016 mělo USMC 182 tisíc aktivních členů a kolem 40 tisíc členů v záloze. Blízce spolupracuje s US NAVY, přestože obě dvě složky fungují separátně.

Původně vzniklo USMC jako pěší součást posádky námořních lodí, která byla zodpovědná za bezpečnost lodi a její posádky. Sloužilo rovněž jako ochrana velitele lodi před vzpourou. Dnes tkví největší síla kožených krků (leathernecks), jak se členům USMC také přezdívá podle dříve užívaného koženého chrániče na krk, zejména v obojživelném boji a používání kombinovaných sil. Disponují jak pozemními, tak vzdušnými a podpůrnými jednotkami. Všechny jsou navíc schopné rychlého nasazení kdekoliv na světě.

Kromě bojových operací slouží mariňáci také jako obránci amerických ambasád a tvoří stráž v Bílém domě. Na druhou stranu mezi sebou nemají kaplany ani zdravotníky. Tyto funkce plní námořní personál.

Námořní pěchota klade silný důraz na kvalitní výcvik. Řídí se heslem, že každý mariňák by měl vzejít z obyčejného vojáka. Proto všichni z bezmála 40 tisíc rekrutů, kteří jsou ročně přijati, absolvují jednotný výcvik bez ohledu na specializaci jednotlivců. K tomu slouží speciální školy a výcvikové tábory. Důstojníci obvykle procházejí doplňujícími kurzy. V minulosti doplnila řady USMC i hrstka Čechů a Slováků.

Výzbroj USMC

Námořní pěchota Spojených států amerických disponuje zbraněmi a vybavením pro efektivní boj na zemi, ve vzduchu i na moři. Pro boj zblízka využívají zejména útočné pušky M16, automatické pušky M249 Saw, raketomety Himars, poloautomatické pistole M9 Beretta a granátomet M203.

Z vozového parku USMC jsou nejpoužívanějšími vysoce odolná obrněná vozidla Mrap, bojový tank M1A1 Abrams a obojživelné transportéry AAV-7. Mezi letadly jsou to zejména víceúčelové stíhací a útočné letouny F/A-18 Hornet, bitevník s kolmým startem a přistáním AV-8B Harrier II, letoun pro vedení radioelektronického boje EA-6B Prowler, vrtulníky AH-1W Super Cobra, CH-53E Super Stallion, transportní vrtulník CH-46 Sea Knight, tiltrotorový letoun s kolmým startem a přistáním V-22 Osprey a transportní letoun KC-130J Super Hercules.

S vývojem moderních technologií využívá námořní pěchota především drony, ale i 3D tiskárnu.

Od svého založení v roce 1775 se zúčastnili desítek bojových konfliktů

Počátky americké námořní pěchoty sahají až do dob války za nezávislost. Tehdy 10. listopadu 1775 vznikly z iniciativy kapitána Samuela Nicholase z tehdejší Kontinentální námořní pěchoty dva prapory mariňáků, které byly na konci války rozpuštěny a znovu vzkříšeny jako jednotný sbor v roce 1798 kvůli hrozící válce s Francií.

Ještě předtím si na své konto připsaly vůbec první americký obojživelný útočný výsadek, který se uskutečnil na Bahamách, když Kožené krky získaly kontrolu nad britským muničním skladem a přístavem New Providence. Od té doby role USMC rapidně vzrostla a sbor se zaměřil na to, co bylo dříve jeho sekundárním úkolem - boj na břehu.

Během následujícího století se příslušníci USMC zúčastnili řady konfliktů. Patrně nejslavnější byla tzv. první berberská válka, jež byla zaměřená proti severoafrickým Berberům. Tažení na město Tripoli je dodnes zvěčněno v hymně USMC.

Prezident Jackson později usiloval o připojení USMC k americké armádě, což se nakonec nestalo. V roce 1835 se mariňáci zúčastnili tzv. seminolské války, která se vedla mezi kolonialisty a původním obyvatelstvem Nového světa. Zapojili se také do mexicko-americké války a částečně i do občanské války v 60. letech. Ve zbytku 19. století se opět zpochybňovala nutnost existence USMC, jehož členové se během 30 let od konce občanské války zapojili do 28 konfliktů.

Nejslavnější doba přišla ve 20. století

První světová válka byla z pohledu USMC důležitá zejména proto, že znamenala základ k vytvoření leteckých sil, samostatného dělostřelectva a tankových a obojživelných jednotek. Mariňáci v ní sehráli v rámci USA klíčovou roli. Na rozdíl od US Army totiž měli příslušníci USMC mnohem více bojových zkušeností.

Zúčastnili se například slavné bitvy u francouzského Belleau Wood, kde si díky svému divokému počínání a houževnatosti vysloužili německý respekt a přezdívku stormtroopers (zuřiví výsadkáři). Do války vstupovala námořní pěchota s 511 důstojníky a více než 13 tisíci poddůstojníky. Na jejím konci čítaly síly USMC 2400 důstojníků a 70 tisíc poddůstojníků.

Klidové období po skončení bojů využila americká námořní pěchota ke zdokonalování praktických i teoretických metod obojživelného boje. To se ve druhé světové válce ukázalo jako více než prospěšné, jelikož se jednotky USMC zúčastnily velkou měrou především bojů s Japonci v Pacifiku. Zasáhly do bitev o Guadalcanal, Bougainville, Tarawu, Guam, Tinian, Saipan, Peleliu, Iwo Jima a Okinawu. Ve válce bojovalo dohromady 485 tisíc členů USMC a kolem 20 tisíc mariňáků v ní padlo.

Po skončení bojů se vinou škrtů v rozpočtu opět rozhořely diskuse o rozpuštění USMC, což ovšem vyústilo roku 1947 ve vydání tzv. Národního bezpečnostního aktu, který právně chrání existenci USMC.

Do války v Koreji, jež probíhala v letech 1950-1953, bylo povoláno přes 250 tisíc vojáků, z nichž bylo přes 30 tisíc zabito. Válka ve Vietnamu, do níž námořní pěchota rovněž významně zasáhla, se zapsala jako nejdelší válka v historii USMC.

V roce 1990 evakuovali britské, francouzské a americké občany z občanské války v Libérii. Během války v Perském zálivu mariňáci utvořili základ pro operaci Pouštní štít a později pro operaci Pouštní bouře. Zasáhli rovněž do bojových operací v Somálsku na počátku 90. let. Později se stali nedílnou součástí novodobých konfliktů v Afghánistánu, Iráku a Libyi.

Články k tématu