Bin Ládin se narodil jako 17. z 55 dětí v miliardářské rodině v saúdskoarabském Rijádu. Jeho otec byl významným stavitelem s úzkými vazbami na královskou rodinu. V rozhovoru pro televizní stanici al-Džazíra udal bin Ládin jako datum svého narození 10. březen 1957.

Bin Ládin byl vychován devótním sunnitou. Vyrůstal v Hidžázu a do školy chodil v Džiddě. Zde vystudoval management a ekonomiku. S bratry pak podnikal, přičemž zastupoval i některé západní společnosti.

V 70. letech se bin Ládin, který měl také neformální vzdělání v islámské jurisdikci, ovšem náboženství v semináři nikdy formálně nestudoval, poprvé setkal s radikálním učením Muslimského bratrstva. Během sovětské invaze do Afghánistánu v 80. letech bin Ládin sponzoroval ozbrojený odpor muslimských mudžáhidů. Tehdy žil střídavě v Afghánistánu a Pákistánu, kde koncem osmdesátých let založil vlastní organizaci, později známou jako al-Káida (Základna).

Vůdce organizace Al-Káida Usáma bin Ládin na archivním snímku z Afghánistánu

Usáma bin Ládin (vprostřed) s Ajmánem Zaváhrím (vlevo)

FOTO: fotobanka Profimedia

Zásadním se pro něj stalo setkání s egyptským medikem Ajmánem Zaváhrím, jenž z domovské země uprchl před perzekucí. Zaváhrí se stal bin Ládinovým mentorem a bin Ládin zakládal výcvikové tábory a sponzoroval řadu pumových útoků na západní a "zkorumpované muslimské" cíle.

Svatá válka a klatba proti USA

Poté, co mu Saúdská Arábie v roce 1991 zakázala pobyt na svém území a o tři roky na to ho zbavila občanství, bin Ládin získal azyl postupně v Jemenu, Súdánu, Pákistánu a Afghánistánu. Mezitím ho Egypt, Alžírsko a Jemen obvinily z terorismu a rodina ho vydědila. Z Afghánistánu bin Ládin vyhlásil svatou válku USA, Západu a jejich „sionisticko-křižácké alianci“. Pro boj zorganizoval několik arabských a muslimských skupin z různých zemí včetně Bangladéše. V únoru 1998 vyhlásil fatvu proti Američanům. Byl na něj vydán mezinárodní zatykač a FBI ho zařadila mezi deset nejhledanějších osob.

 

Nařízení zabíjet Američany a jejich spojence - civilisty i vojáky - je individuální povinnost každého muslima v kterékoli zemi, kde je možné to provést, za účelem osvobození mešity Al-Aksá (v Jeruzalémě) a Svaté mešity (v Mekce) ze svých sevření a za účelem vyhnání jejich armád ze zemí islámu, budou poraženy a neschopny ohrozit žádného muslima. z fatvy bin Ládina, Zaváhrího a dalších islámských vůdců

 

V září 2001 se bin Ládinovi podařil největší úder. Sponzoroval únos letadel na amerických vnitrostátních linkách skupinou 19 Arabů. Únoscům se podařilo dvěma letadly zasáhnout a zničit mrakodrapy Světového obchodního centra (WTC) v New Yorku. Jedno letadlo zasáhlo budovu Pentagonu a další havarovalo v Pensylvánii. Celkem 11. září přišlo o život téměř 3000 lidí.

Dopadení

Útoky vedly k vojenském invazi do Afghánistánu a svržení islámského režimu Tálibánu, který bin Ládinovi v minulosti opakovaně poskytl azyl. Američtí vojáci byli bin Ládinovi, na něhož byla už dříve vypsána odměna 25 a posléze 27 miliónů dolarů, nablízku v horském terénu Tora Bora při hranici s Pákistánem. Bin Ládin jim ale unikl, Američané v oblasti neměli dost lidí, přiznala později armáda. Nepomohlo ani zdvojnásobení odměny.

Bin Ládin v průběhu let, kdy se skrýval, vydal několik nahrávek, v nichž brojil proti USA a jejich spojencům a vyslovoval se k některým aktuálním politickým tématům. Předpokládalo se, že se skrývá v kmenových oblastech na pákistánsko-afghánské hranici. Počátkem prosince 2009 ovšem americký ministr obrany Robert Gates připustil, že USA nemají tušení, kde by mohl být.

Ostřelování masivu Tora Bora, kde se měl ukrývat Usáma bin Ládin.

Ostřelování masivu Tora Bora, kde se měl ukrývat Usáma bin Ládin.

FOTO: fotobanka Profimedia

1. května 2011 však nečekaně vystoupil Barack Obama s prohlášením, že se malému týmu Američanů podařilo hledaného teroristu zabít. Podle CNN Usámu bin Ládina zabilo zvláštní komando amerických pozemních sil při cílené operaci v domě v Abbottabádu u pákistánské metropole Islámábádu. Zemřel při přestřelce, která trvala i po jeho smrti, protože Američané potřebovali bin Ládinovo tělo k určení identity. Ta byla následně potvrzena jak pitvou, tak testem DNA.

Kromě útoků na množství vojenských, diplomatických, správních i turistických cílů je bin Ládin spojován i s pokusem o atentát na bývalého prezidenta USA Billa Clintona na Filipínách či s atentátem na egyptského prezidenta Husního Mubaraka v Etiopii.

Rodina

Téměř dva metry vysoký bin Ládin měl údajně čtyři až pět manželek, s jednou se rozvedl. Podle různých zdrojů zplodil 12 až 24 dětí. V prosinci britský list The Times uvedl, že část rodiny je vězněna na tajném místě v Íránu. Nejmladší syn Bakr směl o Vánocích odejít a vrátit se ke své matce do Sýrie.

Bin Ládin podle odhadů USA kontroloval několik stovek miliónů dolarů přes firmy v arabském světě. Jeho rodina, která mimo jiné dlouhodobě finančně podporuje Harvardovu univerzitu v USA, se od jeho činů distancuje.