Po celý život je Viktor Orbán, rodák ze středomaďarského Székesfehérváru, spjat se Svazem mladých demokratů (FIDESZ), který pomáhal po absolvování práv a sociologie na Budapešťské univerzitě založit v roce 1998. Stejně jako on sám i jeho strana prošla během let své existence vývojem, který její politické směřování otočil o 180 stupňů.

Po neúspěšných volbách v roce 1994 se totiž zprvu liberalisticky zaměřená strana pod jeho vedením transformovala v konzervativní, pravicově a národně orientované uskupení, jež klade důraz na tradiční hodnoty, národní cítění a význam rodiny i církve.

Útočil i na Benešovy dekrety

Charismatický politik, který se narodil 31. května 1963, završil své studijní zkušenosti stipendiem na Pembroke College v Oxfordu koncem 90. let. V té době už se však pilně angažoval v politice pod hlavičkou liberálního studentského hnutí FIDESZ. Maďarská veřejnost si jej navždy zapamatovala proslovem z pohřbu národního hrdiny Imre Nagyho v červnu 1989, v němž vyzval sovětská vojska k odchodu ze země a vyslovil přání uspořádání svobodných voleb. V roce 1990 se FIDESZ dostal do maďarského parlamentu a Orbán se stal šéfem jeho poslaneckého klubu. O dva roky později stanul v čele partaje.

Viktor Orbán na mítinku

Viktor Orbán na mítinku

FOTO: Karoly Arvai , Reuters

Přerod strany v polovině 90. let se ukázal jako krok správným směrem. Už v příštích volbách roku 1998 slavil FIDESZ, tehdy jako hlavní pravicová strana, vítězství a Viktor Orbán se stal předsedou maďarské vlády. V nové roli se zaměřil mimo jiné na choulostivou problematiku maďarských menšin za hranicemi země, čímž si rozhádal mnoho sousedních zemí, především Slovensko. Přijal tzv. krajanský zákon, jenž Maďarům žijícím v cizině přiznává určité výhody vůči tamním občanům.

Také jeho vztahy s Českem nejsou bez poskvrny. V Bruselu se roku 2002 vyslovil pro zrušení Benešových dekretů, které jsou podle něj v rozporu s právem Evropské unie a tím pádem musí být před vstupem Česka a Slovenska do EU zrušeny. Později při jednání s Václavem Klausem uvedl, že se nejedná o maďarsko-český problém, nýbrž výhradně o otázku maďarsko-slovenských sporů.

Po dvě volební období v opozici

Kritické ohlasy, které jeho vládě vyčítaly slabou aktivitu v oblasti reforem, se Orbán chystal podle svých slov umlčet v příštím volebním období. Toho už se však nedočkal. V roce 2002 jako lídr pravicové koalice FIDESZ-MDF v parlamentních volbách neuspěl.

V té době už dva roky nebyl předsedou strany. Do jejího čela byl však opětovně zvolen v květnu 2003, několik měsíců poté, co se stal místopředsedou Evropské lidové strany, největší frakce Evropského parlamentu, k níž se FIDESZ připojila.

Nastávající maďarský premiér Viktor Orbán před poslanci Národního shromáždění

Viktor Orbán před poslanci Národního shromáždění

FOTO: Laszlo Balogh, Reuters

FIDESZ neuspěla ani v příštích volbách, které provázela salva nesplnitelných slibů ze strany pravice i levice. Nastoupila proto cestu nekompromisní opozice. Orbán například vyvolal referendum o zrušení poplatků u lékaře a ve vysokém školství, čímž se mu podařilo zastavit vládní reformy.

Orbán znovu u moci 

Ve volbách roku 2010 získala FIDESZ-MDF v parlamentu dvoutřetinovou ústavní většinu a Orbán se vrátil do křesla předsedy vlády. Hlavním tématem jeho kabinetu se stala ekonomická stabilizace země poté, co muselo Maďarsko v roce 2008 požádat Mezinárodní měnový fond o půjčku 20 miliard eur, aby se vyhnulo bankrotu. Na této situaci se podle odborníků podílela i Orbánova vláda z přelomu tisíciletí.

Měsíc po vyhraných volbách přijal maďarský parlament kontroverzní zákon o dvojím občanství, o němž Orbán prohlásil, že jde o splnění "dávného závazku maďarského parlamentu ústavní povinnosti" Maďarska. Nechal se také slyšet, že by rád nejpozději do konce roku 2012 změnil tamní ústavu. Kromě radikálních změn v ekonomické oblasti slíbil Orbán také zvýšení bezpečnosti v zemi.