Inspirací pro vznik Visegrádské skupiny (nebo také Visegrádské čtyřky či V4) bylo setkání tří králů v maďarském městě Visegrád v roce 1335 - uherského krále Karla I. Roberta, českého panovníka Jana Lucemburského a polského krále Kazimíra III. Velikého. Mimo věčného přátelství si přislíbili spolupráci v politických i obchodních otázkách.

O 656 let později si ze třech králů vzali příklad i maďarský prezident Árpád Göncz, prezident ČSFR Václav Havel a polský prezident Lech Wałęsa a 15. února 1991 dali vzniknout novodobé Visegrádské trojce. Podepsali deklaraci zaručující kooperaci v evropské integraci, která byla velmi důležitá v době náročného přechodu z totalitního režimu k demokratické společnosti.

Po rozdělení České a Slovenské federativní republiky se aliance přejmenovala na Visegrádskou čtyřku, jelikož se členství převedlo jak na samostatnou Českou republiku, tak na Slovensko.

Ačkoliv aktivita skupiny na pár let ustala, znovuobnovena byla poté, co tři ze zemí vstoupily do NATO v roce 1999 a později v roce 2004, kdy se všechny státy V4 zařadily mezi členy Evropské unie, o což dlouhou dobu usilovaly a integraci do EU považovaly za další krok k překonání „umělých dělicích čar“ v Evropě pomocí vzájemné podpory.

Při své snaze o prosazování kooperace a stability v širší oblasti Evropy, spolupracuje V4 s Rakouskem a Slovinskem v rámci takzvaného Regionálního partnerství a s dalšími státy střední a východní Evropy v rámci programu V4+.

 V4 versus EU

Při vstupu do Evropské unie v roce 2004 byly země V4 považovány za ekonomicky spíše slabší, avšak s obrovským růstovým potenciálem, což také potvrzují. S počtem obyvatel přes 64 miliónů, což představuje zhruba 13% z pětisetmiliónové Unie, činil jejich ekonomický výstup v roce 2003 pouhých 3,7 procent průměru EU. Ekonomická síla zemí vzhledem k EU měřená ukazatelem HDP se za deset let členství zvýšila téměř o polovinu - tedy na 5,4% a jejich význam pro Unii značně vzrostl.

Ekonomický význam zemí V4 v posledních 10 letech

Ekonomický význam zemí V4 v posledních 10 letech

FOTO: David Ryneš, Novinky

Ekonomiky samotných zemí V4 se během prvního desetiletí v Unii velmi přiblížily ostatním členským zemím. HDP na obyvatele měřený standartem kupní síly se zvýšil ze 49% (2003) na 65% v roce 2013.

HDP na obyvatele v paritě kupní síly

HDP na obyvatele v paritě kupní síly

FOTO: David Ryneš, Novinky

Dalším atributem ukazujícím sílu V4 je export - ten rostl ve zkoumaném desetiletí ve skupině třikrát rychleji než ve starých členských zemích - z 5,8% vylétl na 9,1% a V4 tak obsadila čtvrté místo v žebříčku největších vývozců EU a stala se silným hráčem, s nímž je nutno počítat.

Poměrně překvapivý je fakt, že předním exportním odvětvím se stal v zemích V4 automobilový průmysl. Zatímco v roce 2004 vyprodukovala V4 mnohonásobně méně aut než Francie, Španělsko, Velká Británie či Itálie, o deset let později obsadila neomylně druhé místo - spočinula tedy hned za Německem se zhruba třemi milióny automobily ročně.

Tři ze čtyř zemí (SK, PL, CZ) si podle údajů Eurostatu výrazně polepšily i v hodnocení kvality života a Česko dokonce přeskočilo takové stálice jako Itálii a Spojené království.

V budoucnu čeká všechny země Visegrádské skupiny stárnutí obyvatelstva, což povede ke snížení počtu obyvatel v produktivním věku. Je tedy důležité, aby země V4 učinily dostatečné kroky k nalákání pracovních sil ze zahraničí, protože pokud se tak nestane, hrozí v celém regionu výrazné zpomalení potencionálního růstu HDP.

Mezinárodní visegrádský fond

Mezinárodní visegrádský fond, anglicky International Visegrád Fund (IVF) byl založen 9. června 2000 ve Štiříně v ČR, sídlí však v Bratislavě.  Rozpočet fondu je tvořen stejně vysokými finančními příspěvky vkládanými každoročně všemi čtyřmi členskými zeměmi.

Finanční prostředky jsou určeny především na podporu společných regionálních projektů z oblasti kulturní, vědecké, výzkumné a vzdělávací spolupráce, výměny mládeže, rozvoj turismu a přeshraniční spolupráce.

Visegrádská bojová skupina

Ministři obrany všech čtyř zemí se sešli 4. května 2012 v Litoměřicích, kde podepsali dohodu o vytvoření společného bojového uskupení - tzv. battlegroup, které by mělo čítat na tři tisíce mužů pod polským vedením a k dispozici by mělo být v nutnosti rychlého nasazení při náhlých krizích. Battle Group EU byla vytvořena na počátku roku 2016.

Vzhledem k více než vypjatým vztahům mezi Ruskem a Ukrajinou byla v březnu roku 2014 uzavřena další dohoda, která vzájemnou kooperaci armád a společný výcvik ještě zintenzivněla.

Ministři obrany zemí V4: zleva Tomasz Siemoniak (Polsko), Martin Stropnický (ČR), Martin Glváč (SR) a Csaba Hende (Maďarsko) na schůzce v Tomášově

Ministři obrany zemí V4: zleva Tomasz Siemoniak (Polsko), Martin Stropnický (ČR), Martin Glváč (SR) a Csaba Hende (Maďarsko) na schůzce v Tomášově

FOTO: Csaba Krizsan, ČTK/AP

V4 a uprchlická krize

Při utváření společného postoje střední Evropy vůči uprchlické krizi, byl právě postoj V4 velmi důležitý a ještě důležitějším byl vůči snaze EU zavést kvóty na rozdělování běženců. Ačkoliv skupina vystupovala zpočátku vůči kvótám velmi odmítavě, na hlasování Rady Ministrů EU 22. září 2015 Polsko nečekaně změnilo názor a hlasovalo pro zavedení kvót. Tento překvapivý akt se neobešel bez diskuzí o jednotnosti či vůbec funkčnosti celé skupiny.

Jednání premiérů zemí V4 v Praze. Na začátku září se shodli na společném postoji k otázce uprchlíků.

Jednání premiérů zemí V4 v Praze. Na začátku září se shodli na společném postoji k otázce uprchlíků.

FOTO: Milan Malíček, Právo

O Visegrádské čtyřce
Oficiální stránky
http://www.visegradgroup.eu/v4-110412
Facebook
https://www.facebook.com/pages/Visegr%C3%A1dsk%C3%A1-skupina/112185888793372?nr&nr_page_id=488717861276982
Twitter https://twitter.com/V4_PRES