Hlavní obsah

Vojtěch Filip

Foto: Petr Hloušek, Právo
Článek

Vojtěch Filip je dlouholetý český politik a jedna z hlavních postav českých komunistů v polistopadové éře. V říjnu 2005 stanul v čele Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM) a straně předsedal 16 let. Rovněž šestnáct let působil jako místopředseda Poslanecké sněmovny.

Narodil se 13. ledna 1955 Českých Budějovicích v rodině vojáka, vyrůstal v nedalekých Jedovarech. Po vystudování práv na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně (dnešní Masarykově univerzitě) v Brně se vrátil do Českých Budějovic, kde působil jako právník ve státním podniku Sfinx až do roku 1992. Následně si otevřel vlastní advokátní kancelář.

V roce 1979 se oženil, manželka Ludmila je stomatoložka, od roku 1993 vede vlastní soukromou praxi. Spolu mají dvě děti, syna Robina a dceru Darinu.

Politická dráha

Od mládí se politicky angažoval nejdříve v Socialistickém svazu mládeže, v roce 1983 vstoupil do KSČ, za kterou byl v roce 1990 zvolen poslancem Sněmovny lidu Federálního shromáždění. Mandát obhájil v roce 1992, kdy kandidoval v rámci koalice Levý blok, jehož součástí byla KSČM. Se zánikem České a Slovenské Federativní Republiky funkci ztratil.

O dva roky později se stal zastupitelem Českých Budějovic, v této pozici setrval po dvě čtyřletá volební období. Do vrcholné politiky se vrátil v roce 1996. V prvních volbách do Poslanecké sněmovny získal mandát poslance. Do dolní komory byl zvolen sedmkrát za sebou, působil v ní do roku 2021.

V letech 1996–2002 předsedal komunistickému poslaneckému klubu, ve čtyřech volebních obdobích vykonával funkci místopředsedy Poslanecké sněmovny. Mezi roky 2018 a 2021 šlo o post 1. místopředsedy. Politický posun podpořilo Filipovo zvolení místopředsedou Ústředního výboru KSČM v roce 2004 a zvolení předsedou ÚV o rok později.

Dvaatřicet let od revoluce bude Sněmovna poprvé bez komunistické strany

Parlamentní volby

KSČM v Poslanecké sněmovně zastávala pozici opoziční strany, pouze druhá vláda Andreje Babiše (ANO 2011) se po většinu svého působení (v letech 2018–2021) jako menšinová opírala o toleranci komunisty. Tehdy přitom KSČM měla 15 poslanců, do té doby nejméně v historii. V roce 2021 nepřekonala 5% práh pro vstup do rozdělování křesel a dolní komoru opustila.

Proti Filipovi vyvstala vnitrostranická opozice. Zejména platforma Restart, v jejímž čele stál Josef Skála, volala po změně vedení kvůli špatnému výsledku ve volbách v roce 2018. Komunisté ztratili řadu místních zastupitelů a přišli o svého jediného senátora. Filip se v nich však vrátil do českobudějovického zastupitelstva, na mandát o rok později rezignoval.

Kritické hlasy zesílily po zklamání v říjnu 2020, po němž komunisté zůstali nadále bez senátora a v krajských zastupitelstvech ztratili 73 mandátů, drželi pouze třináct.

V té době již Filip prohlašoval, že nemá v úmyslu dále svůj post obhajovat kvůli zhoršenému zdravotnímu stavu, v únoru 2020 prodělal infarkt a byl hospitalizován. Z funkce hodlal odstoupit na sjezdu strany. Měl proběhnout v dubnu 2020, avšak kvůli pandemii koronaviru byl opakovaně odložen. Filip rezignoval na předsednictví v říjnu 2021 po vyhlášení výsledků voleb do Poslanecké sněmovny. Komunisté v nich obdrželi 3,6 % platných hlasů a poprvé neprošli do dolní komory.

Foto: Profimedia.cz

Vojtěch Filip v roce 2000

Názory (n)a minulost

V záznamech komunistické Státní bezpečnosti (StB) je Filip evidován od roku 1986 jako spolupracovník pod krycím jménem Falmer. Tři roky podával hlášení o svých spolupracovnících, kteří jezdili do zahraničí. Podle rozsudku okresního soudu v Českých Budějovicích Filip spolupracoval vědomě se zpravodajskou službou, o níž však nemusel vědět, že spadá pod StB.

Ve svých názorech je Filip ortodoxním komunistou. Přestože odmítá neostalinismus podporovaný extrémním křídlem v KSČM, nepřipouští na druhé straně žádnou kritiku předlistopadového režimu.

Foto: Dorian Hanuš, Právo

Předseda KSČM Vojtěch Filip

V roce 2007 se policie zabývala jeho výroky, které pronesl na zasedání ústředního výboru strany. Při svém projevu 24. února uvedl, že by se komunisté mohli postavit „do čela eventuálních revolučních procesů”. Vyzval také k návratu marxismu a Vladimíru Iljiči Leninovi, chválil reálný socialismus a odvolával se na možnou revoluci.

Politickou scénu rozvířilo jeho vyjádření k úmrtí jednoho z čelních představitelů předlistopadové KSČ Vasila Biľaka. Filip tehdy řekl, že se „dnešní doba na zvací akt, který Biľak v roce 1968 podepsal, dívá různými pohledy”.

Články k tématu