Západní břeh Jordánu se nachází na území historické Palestiny. Zabírá území o ploše 5878 km² . Do této rozlohy je započítán i Východní Jeruzalém, který Izrael anektoval, a  rozloha severní čtvrtiny Mrtvého moře, do něhož ústí řeka Jordán. Podle palestinských údajů z roku 2010 na něm žije 2 515 000 Palestinců, milión z nich v okupovaném Východním Jeruzalémě. Ti ve valné většině vyznávají islám. Další politickou komplikací je, že asi třetina Palestinců v oblasti jsou potomci uprchlíků, kteří opustili Izrael během první války v roce 1948 a požadují právo na návrat.

Mapa Izraele

FOTO: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

V židovských osadách na západním břehu Jordánu žije až 304 tisíc Izraelců, dalších 190 tisíc pak ve Východním Jeruzalémě. Starší údaje uváděly celkem 360 000 Izraelců žijících na okupovaných územích.

Představují jeden z klíčových problémů řešení izraelsko-palestinské mírové smlouvy. Izrael totiž odmítá jejich odsun na území Izraele, jak tomu bylo v případě pásma Gazy, kde ale šlo jen o 8000 osob.

Území se rozprostírá od Džanínu v hornaté severní části oblasti až po severní břeh Mrtvého moře. Největším městem je Východní Jeruzalém, dalšími městy jsou Ramalláh, kde sídlí Palestinská samospráva, Jericho, Nábulus, Hebron, Betlém Džanín, tedy většinou místa, ke kterým mají silné vazby jak židé tak křesťané.

Z britského područí do jordánského a izraelského 

Celá Palestina byla až do konce první světové války v područí Osmanské říše. Po jejím pádu ji od konce první světové války spravovali Britové jako mandátní území. Když se po druhé světové válce určovalo, kde bude ležet stát Izrael, tato oblast připadla Arabům. Vyhlášen však byl 14. května jen stát Izrael, který okamžitě vojensky napadla Liga arabských států, tvořená Egyptem, Zajordánskem, Sýrií, Libanonem a Irákem.
Po válce, ve které Izrael uhájil svou samostatnost, tuto oblast okupovalo Jordánsko, což uznala jen Velká Británie. Jordánský král Abdalláh se nechal korunovat králem Jeruzaléma a slíbil Arabům žijícím v oblasti jordánské občanství. Do oblasti uteklo také mnoho Arabů z území nově vzniklého Izraele.

Palestinští demonstranti v Hebronu vykřikují protiizraelské slogany.

Palestinští demonstranti v Hebronu vykřikují protiizraelské slogany.

FOTO: Nayef Hashlamoun , Reuters

Jordánsko ovládalo západní břeh Jordánu až do roku 1967. Během Šestidenní války jordánská armáda ostřelovala území Izraele a pronikala i do části západního Jeruzaléma. Při protiútoku ale izraelské jednotky dobyly celou oblast a od té doby ji okupují. Izrael se z ní nestáhl, jak to požadovala rezoluce Rady bezpečnosti OSN.

Kolonizace okupovaných území

Izrael pak oblast v rozporu s mezinárodním právem začal kolonizovat. Začal na nich budovat židovské osady, které měly rozdělit celistvost Araby obývaného území. Z drobných osad časem vznikla města obývaná desetitisící Židy, což komplikuje dosažení mírové dohody s Palestinci, neboť Izrael trvá na tom, že ty největší osady jako Ariel, Ma´ale Adumim a Betar Illit budou přičleněny k Izraeli. Bezpečnostní bariéra, která má chránit Izrael, navíc stojí právě na okupovaném území a ne na jeho hranici.
Ještě větší komplikaci představuje Východní Jeruzalém, který Izrael v roce 1980 anektoval a vyhlásil svým hlavním městem, přičemž současně vyhlásil nedělitelnost Jeruzaléma. Palestinci ale chtějí, aby jim bylo město vráceno a stalo se hlavním městem jejich budoucího státu.

Přechod pod palestinskou samosprávu

Izrael původně spravoval celou oblast, ale podle dohod z Osla z roku 1993, které následovaly poté, co se Jordánsko vzdalo nároků na oblast a oznámilo, že patří Palestincům, část postupně přecházela pod palestinskou samosprávu. Oblasti označené A, kde žije 55 procent ze všech Palestinců na západním břehu, jsou plně pod palestinskou správou. Je především o větší města, která byla pod palestinskou samosprávu převáděna od druhé půlky devadesátých let.

Poničený hřbitov v Hebronu

Poničený hřbitov

FOTO: Nayef Hashlamoun, Reuters

V oblastech B, kde žije 41 procent Palestinců, funguje palestinská samospráva, ale na bezpečnost tam dozírá Izrael. Oblasti C jsou plně pod izraelskou správou. Na těch žijí čtyři procenta Palestinců ze západního břehu, ale zabírají 59 procent území. Oblasti B a C označují Palestinci za okupovaná území.

Fungování palestinské samosprávy je komplikované v tom, že jí spravované oblasti jsou většinou malé a nepropojené, z celkem 227 oblastí je jich 199 menších než dva kilometry čtvereční. Časté jsou restrikce pohybu, přestože desítky tisíc Palestinců pracují v Izraeli nebo dostávají práci od izraelských firem.