Odborníci označují Bratrstvo za konzervativní, ale přesto umírněnou islámskou organizaci. S tím však nesouhlasí zejména Izrael, který jej staví na roveň s libanonským Hizballáhem či palestinským Hamásem. Nakonec samotný Hamás se skutečně ještě nedávno otevřeně označoval za palestinskou pobočku Muslimského bratrstva.

Hnutí, v jehož čele stojí konzervativec Muhammad Badí, usiluje o co největší islamizaci egyptské sekularizované společnosti. Jeho cílem je změnit stát tak, aby fungoval na islámském zákonodárství. Je proti jednání s Izraelem a prosazuje jeho zničení. Badí však při uvedení do funkce ujistil, že sporům s vládou se pokusí vyhnout.

U široké veřejnosti si Bratrstvo získalo značnou oblibu charitativní, humanitární a nábožensky vzdělávací činností. Jeho členové založili mládežnické a studentské organizace po celé zemi a v mnoha ohledech svými aktivitami zastínili vládnoucí stranu. Populární je ale i mimo Egypt. Kromě spřízněnosti s Hamásem je v několika muslimských zemích legální součástí politického systému a má zastoupení v parlamentu.

Bratrstvo vzniklo jako mírumilovná organizace

Největší a nejstarší fungující islámská organizace vznikla roku 1928 podle vzoru islámských hnutí, jež propojovala politický aktivismus s charitativní činností. Založil ji učitel a imám Hassan Banna jako mírumilovnou skupinu, ve které kázal o nutnosti zavedení morálních a jiných zásad v Egyptě okupovaném Brity. Jeho prvotním cílem bylo větší sblížení s islámem a nastolení islámské legislativy. Později však organizace částečně pod vlivem boje za odchod kolonizátorů a očištění země od západních vlivů zabředla do politiky.

Brzy po založení skupiny začalo rapidně přibývat jejích členů a jednotlivé větve se začaly šířit do všech koutů země. Na konci čtyřicátých let mělo bratrstvo kolem dvou miliónů členů a mnoho stoupenců napříč celým arabským světem. V té době však Banna založil polovojenské křídlo, které se zapojilo do teroristického boje proti britské nadvládě a zavraždilo několik významných politiků.

V roce 1952 proběhlo v zemi takzvané povstání svobodných důstojníků, jejichž zásluhou přestal platit koloniální systém. Dva roky nato se k moci dostal Gamál Násir, s jehož politikou však členové Bratrstva nesouhlasili a neúspěšně na něj spáchali atentát. Reakcí na tento čin byl zákaz organizace a mučení a věznění tisíců jejích členů. Skupina se stáhla do ústraní a výrazně zradikalizovala svou ideologii, kam zahrnula i svatou válku džihád.

V roce 1981 členové Bratrstva zavraždili prezidenta Sadata, ačkoli jim původně šel ve věci zavádění islámského práva na ruku. Jeho následník Husní Mubarak pak vyhlásil výjimečný stav a vydal se na dráhu tvrdého boje proti islámské organizaci.

Po roce 2000 Bratrstvo v egyptském parlament

I tak se ale Bratrstvo v osmdesátých letech pokusilo o návrat na politické výsluní. Jednotliví členové kandidovali buďto jako členové opozičních stran, nebo jako nezávislí kandidáti. V roce 2000 se jim podařilo získat 17 křesel v Lidovém shromáždění a v roce 2005 dokonce 88 křesel, což představuje přesně jednu pětinu dolní komory egyptského parlamentu.

V reakci na volební úspěchy Mubarak ještě přitvrdil v opatřeních proti Bratrstvu. Došlo k zadržení stovek sympatizantů s hnutím a zavedení reforem, jež měly za cíl zabránit obnovení hnutí. Došlo k přepsání ústavy, která od nynějška zakazovala působení politických stran vzniklých na náboženském základě a nezávislým kandidátům bylo zakázáno kandidovat na prezidenta. Národní strana navíc začala dělat vše pro to, aby se opozice při parlamentních volbách v roce 2010 neprosadila.

Po prvním kole, ve kterém "bratři" nezískali jediný mandát, se snesla vlna stížností na legitimitu voleb a opozice se rozhodla bojkotovat druhé kolo. To bylo také jedním ze spouštěčů masových demonstrací na počátku roku 2011, které měly za následek odstoupení prezidenta Mubaraka.

Ačkoli Muslimské bratrstvo hlásá podporu demokratizaci a snaží se vzbudit dojem, že se vzdalo násilí, stále hlasitě podporuje některé teroristické organizace a jedním z jeho hlavních cílů je prosazení islámského práva šaríja. Vzrůstající význam Muslimského bratrstva v současnosti vyvolává diskuse o tom, co bude následovat, pokud se v Egyptě dostane k moci.