Teplický primátor Jaroslav Kubera se narodil 16. února 1947 v Lounech. Studoval matematiku na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Brně (dnes Masarykova univerzita) a zahraniční obchod na VŠE v Praze. Studia - jak uvádí ve svém životopise - nedokončil pro vrozenou netrpělivost.

Dlouhou dobu strávil jako vedoucí obchodního oddělení Elektrosvitu Teplice. V letech 1967 - 1968 byl krátce členem komunistické strany, od roku 1992 patří k občanským demokratům.

V roce 1994 stanul v čele města Teplice. V roce 2000 byl poprvé zvolen senátorem. Mandát obhájil i pro další volební období, naposledy v roce 2012, kdy se stal rovněž předsedou senátorského klubu ODS.

Otec chodníkového zákona

Po Jaroslavu Kuberovi se někdy říká novele, která vešla v platnost v dubnu 2009. Takzvaný chodníkový (Kuberův) zákon přisuzuje odpovědnost za stav chodníků jejich majitelům, tedy obcím, a nikoli vlastníkům přilehlých domů. Ti se od té doby nemusí obávat případných úrazů, které by padly na jejich hlavu. Naopak některé obce toto nařízení výrazně finančně zatížilo. Zvláště pak hned první zimu po zavedení zákona, která mnohde způsobila sněhové kalamity.

Nebývalým krokem se v minulosti rozhodl Kubera zakročit proti nespokojeným teplickým občanům, kteří si stěžovali na poplatky za parkování v centru Teplic. Město rozvázalo smlouvu s provozovatelem padesátimístného parkoviště na tamním náměstí a nechali obyvatele, aby si vyzkoušeli, jaký zmatek nastane, když bude parkování zdarma.

Chodecké průkazy pro Tepličany

Tepličany zkoušel také o několik let později, když v roce 2010 nařídil na 1. dubna vyhlášku, která zavazovala chodce nezdržovat svým pomalým přecházením provoz na silnici. Každý, kdo chtěl přecházet, musel mít zvláštní chodecký průkaz a na opačnou stranu komunikace dorazit do osmi vteřin. Na plynulost překonávání "zebry" pak dohlíželi městští strážníci a i sám Kubera hlídal za pomoci stopek poslušnost občanů. Kdo vyhlášku nesplnil a dosáhl určitého počtu bodů, přišel o chodecký průkaz a mohl se tak pohybovat pouze po jedné straně silnice. Kromě pobavení chtěl Kubera podle svých slov tímto krokem upozornit na některé nesmyslné městské vyhlášky.

Při stranických rozporech na podzim roku 2008 Kubera připustil, že by byl ochoten ucházet se o místo předsedy ODS. Chtěl tak zabránit případnému štěpení strany mezi zastánce Mirka Topolánka a Pavla Béma. Téhož roku se zapsal jako jeden z kritiků přijetí Lisabonské smlouvy.

Přestože Kubera patří k oblíbenějším politikům, v roce 2012 odmítl kandidaturu na předsedu ODS i prezidenta, k níž ho někteří vybízeli. Místo toho v tomto roce obhájil post senátora.