Hlavním zakladatelem a prvním předsedou strany byl až do roku 2002 Václav Klaus, kterého pak vystřídal Mirek Topolánek. Klaus poté získal titul čestného předsedy, kterého se vzdal v prosinci 2008 na stranickém kongresu. Před tím delší dobu kritizoval kabinet v čele s premiérem Mirkem Topolánkem a své rozhodnutí odůvodnil mimo jiné i tím, že má problém identifikovat se s řadou postojů ODS.

Topolánka následně nahradil v čele strany Petr Nečas. Od roku 2014 vede ODS Petr Fiala.

Václav Klaus při projevu na kongresu ODS

Václav Klaus při projevu na kongresu ODS

FOTO: Milan Malíček, Právo

Nejvyšším orgánem strany je každoroční kongres. V sudých letech se konají kongresy volební. Mezi kongresy řídí stranu výkonná rada, která má 40 členů zastupujících jednotlivé regiony, a nejužší vedení strany čítající předsedu a pět místopředsedů.

Vznik a vývoj

Stejně jako Občanské hnutí (OH) vznikla ODS při rozštěpení Občanského fóra (OF) v roce 1991. V roce 1996 se sloučila s Křesťanskodemokratickou stranou (KDS), s níž měla do té doby uzavřenou koaliční dohodu.

Ve volbách do tehdejší České národní rady, které se konaly v roce 1992, získala ODS přes 29 procent hlasů a utvořila vládu s ODA a KDU-ČSL. Stejná koalice vznikla i po volbách v roce 1996. Tehdy se však jednalo o menšinovou vládu s podporou 99 poslanců.

Na podzim roku 1997 se strana rozštěpila a část jejích představitelů přešla do tehdy vznikající Unie svobody.

Nejprve ODS kvůli skandálu s nejasným financováním strany opustil místopředseda Josef Zielenec, pak ho následovali další místopředsedové Ivan Pilip a Jan Ruml. Oba tehdy vyzvali premiéra a předsedu ODS Klause k odstoupení. Vzhledem k tomu, že Klaus byl toho času v Bělehradě, uchytilo se pro tento akt označení „Sarajevský atentát“. Vláda tehdy padla, neboť ji vzápětí opustili i ministři KDU-ČSL a ODA, Klaus však na sjezdu nakonec obhájil post předsedy.

Skupina kolem Rumla a Zielence se odštěpila a na jaře 1998 založila zmiňovanou Unii svobody. ODS následně nebyla přizvána k sestavování nepolitické vlády premiéra Josefa Tošovského.

Předseda ODS Mirek Topolánek

Předseda ODS Mirek Topolánek

FOTO: Michaela Říhová, Právo

Strana od té doby byla až do roku 2006 v opozici. Po předčasných volbách v roce 1998 uzavřel Klaus s předsedou ČSSD Milošem Zemanem opoziční smlouvu a nechal vládnout menšinovou vládu socialistů.

Vítězství ve volbách se ODS dočkala opět až v roce 2006. Předseda Topolánek se nejdříve pokusil sestavit menšinovou vládu ODS, po neúspěchu tohoto projektu vznikla koalice ODS, KDU-ČSL a Strany zelených, která však měla pouze 100 hlasů a vydržela do května 2009.

Po neúspěchu v krajských a senátních volbách v roce 2008 nastalo ve straně další pnutí, které vyvrcholilo demonstrativním odchodem Klause, který byl v té době prezidentem (v úřadě byl v letech 2003 až 2013). Topolánkovi se nicméně podařilo obhájit post předsedy před pražským primátorem Pavlem Bémem, který je považován za stoupence konzervativního křídla blízkého právě Klausovi.

Petr Nečas na kongresu ODS

Petr Nečas na kongresu ODS

FOTO: Petr Horník, Právo

ODS se v tomto období potýkala s růstem vlivu zájmových skupin, které fakticky ovládaly místní sdružení. V této souvislosti se začalo hovořit o takzvaných „kmotrech“, kteří si svou pozici zajišťují například kupováním členů. Tyto „černé duše“ vedly v lednu 2009 například ke zrušení místního sdružení v Mostě.

V březnu 2010 odstoupil Topolánek z čela z kandidátky pro květnové volby a počátkem dubna i z čela strany. Volebním lídrem se stal místopředseda Petr Nečas, který byl pověřen i vedením strany. Tu dovedl k druhému místu ve volbách v květnu 2010.

Na kongresu v červnu 2010 byl Nečas zvolen předsedou strany. Do místopředsednických postů byli zvoleni všichni kandidáti, které podporoval.

Na kongresu v roce 2012 Nečas svou pozici uhájil, byť čelil stranické opozici kvůli nezdaru v krajských volbách. Jeho protikandidát Ivan Fuksa však v přímém souboji o post předsedy neuspěl.

Petr Nečas doprovodil Janu Nagyovou k výslechu.

Petr Nečas doprovodil Janu Nagyovou k výslechu.

FOTO: Novinky

Nečasův osud zpečetila kauza kolem šéfky jeho kabinetu Jany Nagyové (jeho současné manželky), která byla v červnu 2013 zadržena v souvislosti s údajným zneužitím vojenské rozvědky a v kauze „trafik” pro bývalé poslance ODS.

Nečas rezignoval na funkci premiéra. Tím skončila celá vláda, již pak vzdor iniciativám ze Sněmovny, nahradil nově zvolený prezident Miloš Zeman (ve funkci od března 2013) vládou Jiřího Rusnoka, jež nezískala důvěru poslanců a vládla až do předčasných voleb v demisi.

Zastupujícím předsedou ODS se pak stal Martin Kuba. Do předčasných voleb si zvolila strana do čela své volební kandidátky jednomyslným hlasováním bývalou předsedkyni Sněmovny Miroslavu Němcovou.

Předčasné volby, které se uskutečnily v říjnu 2013, však dopadly pro ODS fiaskem. Ve srovnání s posledními volbami z roku 2010 si strana pohoršila o 12,5 procentního bodu. Získala 7,72 procenta, což znamenalo 16 mandátů.

Petr Fiala na 24. kongresu ODS v Olomouci

Petr Fiala na 24. kongresu ODS v Olomouci

FOTO: Petr Horník, Právo

V lednu 2014 si ODS na kongresu v Olomouci zvolila nové vedení v čele s Petrem Fialou. Hlas mu dalo 437 delegátů.

Prvním místopředsedou byl zvolen Jan Zahradil. Řadovými místopředsedy se stali Martin Kupka, Evžen Tošenovský, Miloš Vystrčil a Martin Novotný.

Na podzim 2014 pak zažila ODS dílčí úspěch, když v komunálních volbách dohromady získala skoro dva a půl tisíce mandátů a na 250 starostovských křesel.

V roce 2016 obsadila post první místopředsedkyně Alexandra Udženija. Martina Novotného pak na pozici řadového místopředsedy nahradila Drahomíra Miklošová.

Jistý vzestup ODS přinesly i parlamentní volby 2017, v nichž strana získala 11,32 procenta hlasů. I když si oproti minulým volbám polepšila jen o 3,5 procentního bodu, získala 25 mandátů a stala se druhou nejsilnější stranou ve Sněmovně za vítězným hnutím ANO.

V lednu 2018 proběhl zatím poslední volební kongres ODS, na kterém stranící potvrdili vedení Petra Fialy. Jedinou změnou bylo zvolení Martina Baxy místopředsedou.

Vedení strany
předsedaPetr Fiala
1. místopředsedaAlexandra Udženija
místopředsedové Martin Kupka
 Martin Baxa
 Evžen Tošenovský
 Miloš Vystrčil 
Stav k 13. 1. 2018
Zisky ODS ve volbách do Poslanecké sněmovny
VolbyPočet hlasů%Mandátů
1992 (do ČNR, s KDS)1 924 48329,7366
19961 794 56029,668
19981 656 01127,7463
20021 166 97524,4758
20061 892 47535,881
20101 057 792
20,2253
2013
   384 184
 7,7216
2017
   572 94211,32
25

Zisky mandátů ve volbách do Senátu
VolbyZískaných mandátů
199632
19989
20008
20029
200419
200614
20083
20108
20124
2014
2
2016
3
Pozn.: 1) V každých volbách se volí třetina Senátu - tj. 27 senátorů. Výjimkou byly volby v roce 1996, kdy byly první volby, tak se rozdělovalo všech 81 křesel.; ODS má aktuálně 9 senátorů
WEB: www.ods.cz