Jeden z nejvýznamnějších středověkých badatelů se narodil do šlechtické rodiny 14. prosince 1549 ve švédském Knudstrupu, který tehdy ležel na území ovládaném Dánskem. Proto Tyge Brahemu, jak znělo jeho původní jméno, zůstala dánská národnost. A to i přesto, že větší část svého života strávil v cizině.

Nedlouho po svém narození putoval na zámek Tostrup k bezdětnému strýci Jorgenovi, který potřeboval mužského nástupce. Jorgen se těšil značnému bohatství, a tak svému dědici dopřával nejvyšší možnou péči. Včetně vzdělání. Tychona poslal na univerzitu v Kodani, kde se učil filosofii a rétorice. Navíc v této době získal zálibu v pozorování oblohy. Později studoval ještě na univerzitách v Lipsku a Augsburgu. Zabýval se medicíně, právům a především astronomii.

Nejlepší své doby

Po smrti strýce zdědil značné jmění a mohl se tak naplno věnovat svým koníčkům - astronomii a alchymii. Když potom v roce 1571 zemřel i jeho otec, vrátil se zpátky do Dánska.

Portrét Tycha de Brahe

Portrét Tycha de Brahe

FOTO: fotobanka Profimedia

Rok nato učinil významný objev, když v knize De nova stella (O nové hvězdě) popsal výbuch supernovy v souhvězdí Kassiopeia. Od té doby vstoupil do povědomí učené veřejnosti jako přední odborník. Dnes je dokonce označován za nejpřesnějšího pozorovatele hvězdné oblohy do vynálezu dalekohledu.

Pro jeho kvality jej oslovil dánský král Fridrich II., jenž mu přislíbil zřízení nových observatoří a finanční podporu. Na panovníkovu nabídku Brahe přistoupil a v observatořích Stjerneborg a Uranienborg strávil více jak dvacet let. Pozoroval například dráhy vesmírných těles a měřil jejich odchylky. Jeho poznatky vyšly v několika knihách.

Na dvoře císaře Rudolfa II.

Po smrti Fridricha II. v roce 1599 přijal astronom pozvánku do Prahy od habsburského císaře Rudolfa II., známého obdivovatele vědy a umění. Tycho Brahe se ujal funkce císařova astronoma a nechal vybudovat observatoř v Benátkách nad Jizerou, kde mu asistenta dělal Němec Johannes Kepler. Právě ten po Brahově smrti dál rozvíjel jeho vědecké teorie.

K nejznámějším z nich patřila například hybridní kosmologická teorie na pomezí heliocentrismu a geocentrismu. Brahe razil názor, že středem vesmíru je Země, okolo které obíhá Slunce a Měsíc. Ostatní planety pak ale obíhají kolem Slunce. Ačkoli se mýlil, přispěl tím k rozbití zakořeněných středověkých dogmat a podnítil nové vědecké diskuse. Právě důvěra ve vlastní pozorování a nikoli v zaběhlé a často chybné teorie byla jeho hlavní předností.

Nevysvětlené úmrtí

Brahe zemřel 24. října 1601 a jeho tělo bylo pochováno v Týnském chrámu na Staroměstském náměstí. Příčiny smrti jsou však opředeny nejasnostmi. Podle romantičtější verze zemřel na protržení močového měchýře, a to buď když své oči nedokázal odlepit od noční oblohy, a nebo když se neodvážil vstát od stolu dříve než císař. Lékaři však tuto pověst vyvrací s odůvodněním, že měchýř prasknout nemůže.

Otevírání hrobu Tycha Braha

Otevírání hrobu Tycha Braha

FOTO: Milan Malíček, Právo

Novější verze, podložená vzorky Braheho ostatků, odhalila nadměrný výskyt rtuti. Tato skutečnost utvrdila vědce v názoru, že smrt způsobilo selhání ledvin jako následek otravy rtutí. Jak se ale látka dostala do alchymistova těla, není známo. V roce 2010 došlo k další exhumaci těla za účelem objasnění vědcova úmrtí.