Staroměstské náměstí se rozkládá na ploše bezmála jednoho hektaru. Je hlavní dominantou historické části Prahy. Jeho počátky sahají až do desátého století, kdy sloužilo jako tržiště. Během své existence vystřídalo několik názvů, zpočátku se mu říkalo Velké náměstí, dnešním jménem se označuje od roku 1895.

Určující stavbou celého náměstí je bezpochyby Staroměstská radnice, která pochází ze čtrnáctého století a je vystavěna v gotickém stylu. Její věž dosahuje téměř 60 metrů. Ještě více se však cení orloj, který se stal součástí věže v patnáctém století a dodnes patří k nejznámějším a největším astronomickým hodinám na světě.

 

FOTO: Petr Horník, Právo

Celé prostranství lemuje množství významných historických staveb. Mezi ně patří například kostel Matky Boží před Týnem, Dům U Kamenného zvonu, Palác Kinských, kostel svatého Mikuláše a mnoho dalších. Uprostřed je bronzový pomník mistra Jana Husa, který byl odhalen v roce 1915. Z náměstí vede množství starobylých uliček, které jej spojují s dalšími významnými místy Starého Města.

Z tržiště popravištěm

Dnešní Staroměstské náměstí si začalo svůj význam budovat již kolem desátého století, kdy sloužilo jako tržiště a významná křižovatka evropských obchodníků. Nedaleko sídlila celnice. Ve 12. a 13. století došlo k výstavbě několika domů, jejichž některé části se zachovaly až dodnes.

Ve 14. století došlo k vybudování radnice a Týnského chrámu. Od té doby se z náměstí stalo všestranné centrum Prahy, kde se odehrávaly události všeho druhu včetně korunovací a poprav. Zřejmě nejtragičtější byla poprava sedmadvaceti pánů 21. června 1621 jako odpověď na české stavovské povstání. Na jejich památku bylo v chodníku kolem radnice vyznačeno 27 křížů.

Socha Jana Husa na Staroměstském náměstí

Socha Jana Husa na Staroměstském náměstí

FOTO: fotobanka Profimedia

14. října 1918 sehrálo velkou roli jako shromaždiště lidu podporujícího založení československého státu, při převratu v únoru 1948 zde probíhaly rozsáhlé demonstrace na podporu KSČ. Dnes se Staroměstské náměstí pravidelně zaplňuje během vánočních a velikonočních trhů.

V polovině 17. století zde byl na počest vyhnání Švédů z Prahy vztyčen Mariánský sloup od Jiřího Bendla. Až do roku 1918, kdy byl stržen, se mohl pyšnit titulem druhého nejstaršího sloupu v Evropě. V dlažbě jej dnes připomíná památeční tabulka a o kus dál je vyznačen takzvaný pražský poledník, který je posazen v místě, kam dopadal v pravé poledne stín Mariánského sloupu. Leží 14 stupňů a 25 minut východně od Greenwiche.

FOTO: fotobanka Profimedia

V průběhu let se náměstí dočkalo několika změn. Například v devadesátých letech 19. století zde proběhla rozsáhlá asanace, při níž došlo ke zbourání několika domů a vzniku Pařížské ulice. Přibližně o sto let později bylo celé náměstí předlážděno a osazeno novým osvětlením. Pod radnicí byl také založen nový park. Tou dobou již byla také z náměstí odkloněna veškerá doprava.