Francie žila ve strachu z atentátů od začátku roku 2015.

7. ledna bratři Chérif a Saïd Kouachiovi zabili dvanáct lidí. Vnikli do sídla satirického časopisu Charlie Hebdo, kde se zrovna konala redakční porada a postříleli deset členů redakce včetně proslulých karikaturistů Cabua, Tignouse, Wolinského, Honorého a Charba, který byl šéfredaktorem týdeníku. Hon na ně trval dny. Podařilo se je zlikvidovat v tiskárně, mezitím ovšem další útočník Amedy Coulibaly vtrhl do pařížského obchodu s košer potravinami Hyper Cacher, kde držel dvě desítky rukojmích, z nichž čtyři zabil.

Neúspěšný útok ve vlaku

Před hrozbou dalšího útoku varoval na konci srpna francouzský prezident Francois Hollande po nepovedeném útoku v rychlovlaku Thalys jedoucím z Amsterdamu do Paříže.

Maročan Ajjúb Chazzaní v něm 21. srpna 2015 začal střílet z automatu, ale zneškodnili ho američtí vojáci Anthony Sadler a Aleck Sharlatos, kteří byli ve Francii na dovolené a Brit žijící ve Francii Chris Norman. Muži nejprve zaslechli výstřel, pak slyšeli, jak někdo nabíjí zbraň na záchodě. Když vyšel, vrhli se na něj.

Ajjúb Chazzaní

Ajjúb Chazzaní útočil ve vlaku

FOTO: Profimedia.cz

Maročan žil od roku 2007 ve Španělsku a tamní úřady ho sledovaly kvůli radikálním názorům. Byl i v pozornosti francouzských a belgických agentů. V květnu 2015 se pokusil dostat do Sýrie.

Atentáty v Paříži

Nejkrvavější útoky zažila Paříž v pátek 13. prosince, kdy se jedna skupina atentátníků odpálila u vchodů na fotbalový stadión, další střílela po návštěvnících restaurací a třetí zmasakrovala návštěvníky koncertu americké skupiny Eagles of Death Metal v klubu Bataclan. Celkem si vyžádaly 130 mrtvých a 350 zraněných.

FOTO: David Ryneš, Mapy.cz

Fotbalový stadión Stade de France

Prvním terčem byl národní fotbalový stadión, kde se hrál mezistátní přátelský zápas v kopané mezi Německem a Francií, jemuž přihlíželi francouzský prezident Francoise Hollande a německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier.

Jednomu atentátníkovi neumožnili vstup na stadion, protože měl u sebe výbušniny. Proto se ve 21:20 odpálil hned u místa kontroly, kde zabil jednoho kolemjdoucího. O deset minut později zaútočil u jiného vchodu další sebevražedný atentátník. Třetí se odpálil ve 21:53 u nedalekého rychlého občerstvení.

Po druhém výbuchu bezpečnostní složky evakuovaly Hollandeho, ale z důvodu obav paniky diváků nebyl zápas přerušen. Po dohrání zápasu, ve kterém Francie zvítězila 2:0, podržela policie fanoušky, jichž bylo na 80 tisíc, na hrací ploše a evakuace probíhala v menších skupinkách. Hráči německého týmu přenocovali na stadiónu a jejich francouzští protihráči zůstali ze solidarity na stadiónu také.

Později byli útočníci identifikováni jako Bilal Hadfi, Ahmad al-Mohammed a M al-Mahmod.

Diváci po explozích u stadiónu Stade de France vběhli na hrací plochu. Policie je tam z bezpečnostních důvodů po utkání nechala několik desítek minut.

FOTO: Michel Euler, ČTK/AP

Restaurace

Druhá skupina se zaměřila na restaurace v centru. Ve 21:25 začala střílet před barem Le Carillon poblíž náměstí Republiky v desátém obvodě. O chvíli později postřílela v nedaleké restauraci Le Petit Cambodge 15 lidí. Pět dalších lidí bylo zabito při střelbě do návštěvníků kaváren Bonne Biere a La Casa Nostra.

Další oběti měla skupina jezdící v černém seatu na svědomí v 11. obvodě. Na terase restaurace La Belle Equipe postřílela 19 lidí. V 21:40 se jeden z útočníků - později identifikovaný jako Brahim Abdeslam - odpálil v restauraci Le Comptoir Voltaire na Voltairově bulváru. Jen zázrakem nikdo nepřišel o život, zraněno však bylo 15 lidí.

Video

BEZ KOMENTÁŘE: Bezpečnostní kamera zachytila sebevražedný útok v pařížské kavárně Comptoir Voltaire

 

Masakr v koncertní hale Bataclan

Nejtragičtější následky měl útok třetí tříčlenné skupiny v téže ulici, která v hudebním klubu Bataclan povraždila 89 lidí. Omar Ismail Mostefai, Samy Amimour a Foued Mohamed-Aggad vnikli do klubu a začali z galerie střílet do diváků vyprodaného koncertu kalifornské skupiny Eagles of Death Metal. Většině z 1500 hostů se podařilo utéci, asi šedesát až sto jich však teroristé drželi jako rukojmí.

Francouzský hasič ošetřuje jednoho ze zraněných u koncertní síně Bataclan.

FOTO: Christian Hartmann, Reuters

Kolem 00:15 se objevily informace, že teroristé začali popravovat rukojmí a policie zahájila protiútok, při němž atentátníky zneškodnila. Jednoho zasáhla puškou, přičemž jeho vesta explodovala, a druzí dva se odpálili sami.

Vzhledem k tomu, že v Bataclanu i v některých restauracích útočníci křičeli Alláhu akbar, bylo jasné, že jde o islámské radikály. O den později se k útokům přihlásil Islámský stát přes svou tiskovou agenturu Al-Haját. Organizaci je připsal i francouzský prezident. „To, co se stalo včera, je válečný akt, který byl spáchán teroristickou armádou daíš (IS). Byl připraven, zorganizován, naplánován v cizině s pomocí zevnitř, což se objasní při vyšetřování," řekl den po útocích.

V zemi byl vyhlášen výjimečný stav a zavedeny opatření k výraznému zpřísnění kontrol na hranicích. Dočasně bylo uzavřeno několik linek metra a autobusová doprava. Obyvatelům bylo doporučeno nevycházet na ulice.

Následující den zůstala většina kulturních a sportovních zařízení uzavřena a prezident Hollande vyhlásil třídenní smutek za oběti atentátů. Symbol Francie - Eiffelova věž byla nejen uzavřena, ale zůstala i zhasnutá jako symbol smutku.

Francouzská vlajka před uzavřenou Eiffelovou věží

Francouzská vlajka před uzavřenou Eiffelovou věží

FOTO: Peter Dejong, ČTK/AP

Francie dlouho nezahálela a jako odvetu za své mrtvé zintenzivnila své bojové akce především v baště Islámského státu - Rakce. V pondělí oznámil Hollande, že „Franice je ve válce“, a že žádá velmoci i všechny ostatní státy o pomoc v boji proti terorismu.

Okamžitě se také rozběhlo rozsáhlé pátrání s cílem zajistit a dopadnout zbylé teroristy i strůjce atentátů. V pondělí se pozornost upřela na belgického radikála marockého původu Abdelhamída Abaaouda. Byl považován za muže, který atentáty nejen naplánoval, ale také je zřejmě koordinoval. Jeho otisky se objevily i na automatu použitém při střelbě na restaurace. Zřejmě stál i za nepovedeným útokem ve vlaku Thalys. Belgická policie byla přesvědčena, že řídil z Atén skupinu, která byla rozprášena v půlce ledna roku 2015 ve Verviers.

Při velké razii na předměstí Saint-Denis se policistům podařilo 18. listopadu téhož roku v dlouhé přestřelce Abaaouda zabít. Jeho sestřenice Hasna Aitboulahcenová při zásahu zemřela, když se odpálil další terorista Chakib Akrouh, který byl členem skupiny, jež útočila na restaurace. Sedm dalších lidí bylo zadrženo, čímž se podařilo překazit chystaný atentát na obchodní čtvrť La Défense.

Nedatovaná fotografie Abdelhamida Abaaouda publikovaná v islamistickém časopise Dabiq

FOTO: Handout, Reuters

Pátrání se pak soustředilo na Salaha Abdeslama, který si v Belgii pronajal VW Polo, jímž jela skupina útočící v Bataclanu. Najal i další auto Renault Clio, jímž jela skupina útočící u stadiónu, a dva hotelové pokoje u Paříže. Po útocích odjel do Bruselu. Podařilo se najít odhozený pás s výbušninami, což naznačovalo, že se na poslední chvíli rozhodl neodpálit se.

Francie mezitím zažila několik dalších útoků, v Marseille byl 18. listopadu pobodán třemi lidmi učitel v židovské škole. Další podobný útok se ve stejném městě odehrál 11. ledna, kdy židovského učitele napadl teenager. Učitel se ale dokázal ubránit.

Pátrání v Belgii a dopadení Abdeslama

Belgie vyhlásila v Bruselu 21. listopadu nejvyšší stupeň pohotovosti poté, co se při razii ve čtvrti Molenbeek našly výbušniny. Pátrání po Adbeslamovi však výsledky nepřinášelo, i když se 10. prosince podařilo najít jeho otisky v bytě v bruselské ulici Berge ve čtvrti Schaerbeek, kde byly nalezeny i pásy sebevražedných atentátníků a stopy po výbušnině TATP (triaceton triperoxid), kterou použili teroristé v Paříži.

Zlom přišel až v půlce března. Skupina francouzských a belgických policistů se chytala provést rutinní razii v bytě na předměstí Forest, když po nich začali dva lidé střílet z automatu. Jednoho, Alžířana Bena Caïda se podařilo zabít, ale druhý utekl.

Protože se v bytě našly Abdeslamovy otisky prstů i jeho DNA, objevily se spekulace, že byl jedním ze dvou mužů, který po policistech pálili.

Salah Abdeslam

FOTO: ČTK/AP

Smyčka kolem posledního přímého účastníka pařížských atentátů se začala stahovat. Abdeslam byl 18. března dopaden na bruselském předměstí Molenbeek, kde se skrýval po návratu z Paříže. Spolu s ním byli zadrženi další čtyři lidé včetně tří členů rodiny, která ho ukrývala. Skutečnost, že se dokázal tak dlouho skrývat, vyvolala oprávněné pochybnosti o schopnostech belgické policie.

Abdeslamovo dopadení však neznamenalo definitivní tečku za teroristickým násilím na území Evropy. Ba naopak. Čtyři dny po dopadení se 22. března 2016 stal terčem dvou sebevražedných atentátů Brusel.