Miroslav Grégr se narodil 13. prosince 1929 v Praze. Absolvoval strojní fakultu ČVUT a v 50. letech nejprve působil jako konstruktér a technolog. Později se stal technickým náměstkem národního podniku Vagónka v České Lípě.
Mezi roky 1962 až 1969 byl Grégr členem komunistické strany, ačkoli to ve svém životopise před nástupem do Zemanovy vlády v roce 1998 neuvedl.

Právě v 60. letech se stal generálním ředitelem VHJ Desta Děčín. Za postoje v roce 1968, a to především za prosazování ekonomické reformy v odborných kruzích a ve sdělovacích prostředcích, byl v roce 1970 z ředitelského křesla Desty Děčín odvolán a perzekuován. Z čtyřměsíční vazby mu pomohl osobní zásah tehdejšího prezidenta Ludvíka Svobody, který znal Grégrova otce, vysokého důstojníka druhého zahraničního odboje.

Po svržení komunistického režimu se stal v roce 1990 prezidentem Svazu průmyslu a ministrem strojírenství a elektrotechniky. O rok později byl jmenován generálním ředitelem Desty Děčín.

Zemanův sympatizant

V roce 1991 se stal také členem sociální demokracie, za kterou zasedal v letech 1996 až 2002 ve Sněmovně. Zároveň byl v letech 1998 až 2002 ministrem průmyslu a obchodu.

Grégr, který je považován za velkého sympatizanta Miloše Zemana, se v novém miléniu spolupodílel na jeho návrat na politickou scénu. Napřed předsedal sdružení Přátelé Miloše Zemana, poté pomáhal založit Stranu práv občanů - zemanovci.

Naopak v roce 2013, po jmenování Jiřího Rusnoka premiérem úřednické vlády, se o něm začalo spekulovat jako o možném ministru průmyslu.

Grégr je podruhé ženatý a má dvě děti. Jeho otec Emil byl vysokým důstojníkem druhého zahraničního odboje, zúčastnil se například bojů u Tobruku.