B-2 je první strategický bombardér kategorie stealth, jejichž prvním reprezentantem byl F-117 Nighthawk. Čtyřmotorový stroj rozšířil jeho možnosti, neboť unese větší množství přesně naváděných bomb na větší vzdálenost. Může tankovat ve vzduchu a dva členové posádky se mohou střídat u řízení.

Celá koncepce je podřízena tomu, aby nebyl odhalen nejen vizuálně, ale především radarem. Proto má všechny plochy tvarovány tak, aby radarové paprsky odrážel stranou. To zajišťuje nezvyklý tvar letounu. Northrop zvolil oblé plochy, zatímco stroj F-117 měl plochy lomené. Většina radarových paprsků se pak odráží stranou nebo nahoru. Na radarech se proto stroj zobrazuje jako objekt o ploše pouhé desetiny metru čtverečního. 

Vše pro neviditelnost

B-2 Spirit je konstruován jako létající křídlo, takže připomíná poválečný prototyp bombardéru B-35. Má odtokové hrany ve tvaru písmene W. Velký důraz byl při konstrukci kladen na hladký povrch. Kabina i čtveřice motorů jsou zapuštěné tak, aby co nejméně narušovaly tvar. Nasávací otvory čtyř motorů jsou na horní straně křídla a výstupní trysky motorů jsou ukryty, aby nevyzařovaly teplo. Teplé plyny se před výstupem ochlazují studenými, aby tak došlo ke snížení infračerveného obrazu bombardéru.

Kyselina vstřikovaná do výfukových plynů zabraňuje vzniku kondenzační stopy za letadlem. I hluk stroje byl snížen na minimum. Stroj také nemůže létat nadzvukovými rychlostmi, což je dáno tvarem i tím, že by jej prozradil sonický třesk


B-2 Spirit
 
Délka
21,03 m
Výška
5,18 m
Rozpětí
52,43 m
Maximální rychlost
1 010 km/h
Dolet
11 000 km
Dostup15 200 m
Pohonné jednotky
4x General Electric F188 GE-100 bez přídavného spalování
Prázdná hmotnost71 000 kg
Vzletová hmotnost
170 600 kg
 Nosná plocha
478 metrů čtverečních

Letoun vyžaduje počítačové řízení, ovládán je systémem fly-by-wire bez mechanického zálohování za pomoci postranních joysticků.

K dokonalému ovládání je přizpůsobena také avionika Spiritu. Pilot a zbraňový operátor mají oba k dispozici čtyři barevné MFD displeje. Pro dosažení maximální efektivity v bojových operacích používá stroj nejmodernější komunikační, navigační a radarové systémy.

B-2 je uzpůsoben pro údery konvenčními i jadernými zbraněmi. Ve střední části letounu se vedle sebe nachází dvě pumovnice s osminásobným rotačním závěsníkem. Může tak nést řízené střely a pumy různého typu až do hmotnosti 23 tun. Většinou je nakládána přesná munice JDAM, zejména pumy k ničení bunkrů. Stroj je plně vybaven pro jejich využití. Může ale nést i 16 jaderných pum B61, či  střely AGM-158.

Americký bombardér B-2 Spirit

Americký bombardér B-2 Spirit

FOTO: Reuters

Dvacítka strojů vyšla na 44 miliard USD

Počátky Spiritu sahají do 70. let, kdy americké letectvo vydalo požadavek na sestrojení následovníka bombardéru Rockwell B-1B Lancer, který by nebyl odhalitelný nepřátelskými radary. Koncepce vycházela ze situace za studené války, kdy se počítalo, že nepřítel bude také vybaven sofistikovanými technologiemi.

V roce 1981 bylo rozhodnuto, že stroj bude vyvíjet Northrop. Koncept prodělal výraznou změnu v polovině osmdesátých let, kdy bylo rozhodnuto, že bude létat v malých výškách, kde se dá hůře odhalit radarem.

V roce 1988 společnost Northrop Grumman představila vyvíjený letoun B-2. O rok později se nový stroj prvně vznesl k oblakům a v roce 1993 začala jeho sériová výroba.

Původně se počítalo, že se do výzbroje USA zařadí 132 strojů, Jak se ale po skončení studené války měnila politická situace, byly počty redukovány, nejprve na 75 kusů a pak na 21 letadel. Každé z nich má své oficiální jméno podle jednotlivých amerických států. Celkové náklady se vyšplhaly na 44 miliard dolarů, tedy 2,1 miliardy dolarů na jeden stroj. Northorp přitom v půlce devadesátých let nabízel, že by mohl vyrobit ještě dalších 20 strojů v ceně 550 miliónů dolarů za jeden.

Na vysokých nákladech se podílí i skutečnost, že Spirity potřebují speciální velké klimatizované hangáry. Nákladný je i provoz, proto americké letectvo USAF využívá v oblastech, kde má absolutní nadvládu ve vzduchu, letité bombardéry B-52

Stroje má ve výzbroji jen 509. bombardovací křídlo USAF se základnou Whiteman AFB v Missouri. Velká nosnost, dlouhý dolet a schopnost tankovat palivo za letu mu navíc dávají možnost operovat kdekoli na světě přímo ze základny bez mezipřistání. Stroje však občas vzlétají z Guamu a z britského Fairfordu

Poprvé byly bombardéry B-2 nasazeny v Jugoslávii roku 1999. Na mise vyrážely přímo ze své domovské základny v Americe a výrazně se podílely na bombardování důležitých cílů. Shazovaly bomby JDAM naváděni GPS. Je jim přičítána třetina zničených cílů.

V Afghánistánu se v roce 2001 podílely na operaci Trvalá svoboda, při které jejich mise trvaly běžně třicet, ale jednou i padesát hodin. Proto byl zaveden program, že se vždy jeden ze dvou členů posádky mohl za letu vyspat. Stroje byly použity i na úvod války v Iráku, kdy se naskytla možnost přesnou bombou shozenou na bunkr zabít Saddáma Husajna. Ve válce v Iráku se účastnily i dalších misí, zejména náletů na bunkry.  Naposledy byl jeden využit při konfliktu v Libyi v roce 2011. Shodil čtyřicet bob na jedno z letišť.

Z původně vyrobených 21 letounů jich létá jen dvacet. Při nehodě na letecké základně Andersem na Guamu v únoru 2008 byl jeden zničen. Oba členové posádky se stihli včas katapultovat.