BGM 109 Tomahawk je střela s plochou dráhou letu, která byla do výzbroje amerických ozbrojených sil zařazena v roce 1983. Dá se odpalovat z pozemních základen, lodí i ponorek. Nasazena byla ve většině konfliktů počínaje první válkou v zálivu v roce 1991. Použita byla při bombardování Jugoslávie, útoku na Irák i Afghánistán a naposled proti Libyi.

Odpálení rakety SM-3 z lodě

Odpálení rakety SM-3 z lodě

FOTO: Raytheon

Během letu srovnává střela skutečné informace o terénu s předem naprogramovanými údaji ve svém navigačním počítači a přesně tak kopíruje reliéf krajiny. Podle některých zdrojů navíc mohou být cíle nejnovějších verzí přeprogramovány dokonce za letu.

K úspěšnosti Tomahawků přispívá jejich obtížné zjištění nepřátelskými radary. Může za to především nízká výška letu (15 - 30 metrů), malé rozměry a snížené množství produkovaného infračerveného záření.

Střely s plochou dráhou letu od sedmdesátých let nahrazovaly klasické bombardéry, protože byly levnější a současně se při jejich použití nehrozily ztráty posádek. Jsou menší, takže snáze proniknou nad území nepřítele, aniž by je zjistil radar a oproti balistickým raketám mají tu výhodu, že mohou létat nízko, takže je radary starších typů hůře obtížněji detekují. Navíc mohou měnit směr letu, tudíž mají větší šanci uniknout prostředkům protivzdušné obrany. Létají však podzvukovou rychlostí.

Start rakety SM-3 odpálené z torpédoborce

Start rakety SM-3 odpálené z torpédoborce

FOTO: Raytheon

Prvními střelami s plochou dráhou letu, za jejichž ideového předchůdce lze považovat německou V1, byly AGM-86, vypouštěné ze strategických bombardérů B-52.
Od sedmdesátých let firma General Dynamics vyvíjela střelu poháněnou proudovým motorem, kterou by šlo vypouštět z pozemních základen, lodí a ponorek. V současné době jsou ale ve výzbroji jen střely, které se vystřelují plavidel. Střely odpalované z mobilních pozemních základen byly vyřazeny z výzbroje v rámci smluv o omezení strategických zbraní.

Tomahawky s doletem až 2 500 kilometrů, které produkuje a dál vyvíjí společnost Raytheon, mají modulární koncepci. Vyráběly se několika verzích lišících se především použitými až půltunovými hlavicemi od jaderných až po hlavice se submunicí. Kromě verzí pro útoky na pozemní cíle existuje i protilodní verze.

Účinnost zvyšuje u posledních verzí možnost přebírat i během letu data z mnoha zdrojů včetně bezpilotních letadel a satelitů a za letu proto pružně měnit cíl.

Nasazení v boji

Tomahawky byly zařazované do výzbroje od roku 1983, poprvé použity za první války v Perském zálivu v roce 1991, kdy jich bylo odpáleno 288. Nasazeny byly v roce 1995 i nad Bosnou a rok později vypáleny na Irák při prosazování bezletových zón. Ty už byly naváděny pomocí GPS, což zvýšilo účinnost zásahu na 90 procent. Na konci osmdesátých let byly odpáleny na základy al-Káidy v Súdánu a v Afghánistánu v odvetu za atentáty na velvyslanectví v Keni a Tanzanii.

Střela s plochou dráhou letu Tomahawk.

Střela s plochou dráhou letu Tomahawk.

FOTO: Raytheon,

Intenzivního nasazení se dočkaly v roce 1999, kdy jich bylo na Jugoslávii vypáleno Američany a Brity 218. Při druhé válce v Iráku bylo vypáleno 725.
Na Libyi jich v roce 2011 bylo vypáleno 199 z amerických lodí i britských ponorek. Británie je jediným zahraničním uživatelem Tomahawků.

Jedna střela vyjde na půldruhého miliónu dolarů. Americké námořnictvo jich má ve skladech 3500 kusů. Celkem jich bylo vyrobeno 4200.

Technické údaje
Délka5,56 - 6,25 m dle verze
Rozpětí2,67 m
Průměr0,52 m
Hmotnost1200 – 1440 kg dle verze
Pohonná jednota proudový motor Williams International F-107
Dolet2500 km
Rychlost880 km/h
Naváděcí systémy:
Inerciální, Tercom, GPS