V rámci Parlamentu ČR se dělí na dva druhy.

1. plná neodpovědnost (indemita, materiální imunita) - zahrnuje projevy ve Sněmovně a jejích orgánech, za něž poslanec nemůže být trestně odpovědný. Této imunity se nemůže vzdát.

2. nestíhatelnost (procesní imunita) - znamená vynětí z obecného režimu trestního stíhání. Je silně podmíněná.

Slouží jako ochrana parlamentní nezávislosti před nátlakem zvenčí. Má zajišťovat svobodu projevu poslanců v rámci výkonu svého mandátu.

Všechny evropské země mají společnou ochranu vztahující se na projevy a slova pronesená na půdě orgánu. Většina zemí ponechává poslancům jejich imunitu pouze po dobu výkonu jejich mandátu. I přes shodné prvky je Česká republika poměrně benevolentní k členům Parlamentu ČR.

Německo - Imunita chrání poslance s výjimkou tzv. přistižení při činu. Vztahuje se i na dopravní přestupky.

Rakousko, Itálie, Dánsko, Švédsko, Španělsko - Na poslance se vztahuje ve všech případech kromě tzv. přistižení při činu.

Nizozemsko - Zákonodárce může být souzen pouze Nejvyšším soudem.

Francie - Poslanec může být vyšetřován policí, nesmí být zadržen či uvězněn.

Portugalsko - Zákonodárce může být zatčen a zadržován pouze tehdy, pokud je podezřelý z činu s minimální sazbou tří let vězení.

Imunity nemohou být zbaveni členové zastupitelských orgánů v Irsku a Velké Británii. Tento proces vůbec neupravuje právní řád v Nizozemsku a ve Spojených státech.

Kromě poslanecké imunity rozeznáváme rovněž imunitu diplomatickou a hlavy státu. První zmíněná je určenou pro ochranu diplomatů cizích států, druhá chrání nejvyšší státníky jednotlivých zemí a je uznáván nejen v tuzemsku ale i v zahraničí.

 

Případy zbavení imunity českých zákonodárců
Senát:

Duben 1999 - Senát odmítl zbavit imunity Václava Bendu ODS), podezřelého z neoprávněného nakládání s osobními údaji. O vydání Bendy požádal vyšetřovatel v souvislosti s aférou kolem údajné spolupráce vídeňského starosty Helmuta Zilka s StB.

Leden 2003 - Senátoři vydali k trestnímu stíhání někdejšího ředitele televize Nova Vladimíra Železného. Železný čelil podezření z poškozování věřitele a z daňových deliktů.

Únor 2007 - Senát zbavil imunity předsedu KDU-ČSL Jiřího Čunka, kterého policie podezřívala z přijetí úplatku.

Leden 2009 - Senát vydal k trestnímu stíhání senátora ČSSD Pavla Trpáka. Gynekolog Trpák čelí obvinění, že předloni v květnu pochybil u porodu v trutnovské nemocnici. Novorozenec krátce poté zemřel.

Sněmovna:

Červen 1995 - Sněmovna zbavila imunity poslance Jana Vika (SPR-RSČ). Vik byl obviněn z trestného činu šíření poplašné zprávy v souvislosti s šířením provokačních letáků nazývaných Informace spolkové vlády pro vedení sudetoněmeckého landsmanschaftu.

Únor 1997 -  Sněmovna zbavila imunity předsedu SPR-RSČ Miroslava Sládka za protiněmecké výroky, jež pronesl na demonstraci při podpisu česko-německé deklarace v lednu 1997. Imunity zbavila i republikánské poslance Josefa Krejsu a Rudolfa Šmucra, kteří se údajně dopustili výtržnictví v roce 1994, kdy narušovali česko-německý pietní akt v Terezíně.

Červenec 1997 - Sněmovna podruhé zbavila imunity Josefa Krejsu (SPR-RSČ) za jeho články s protiromskou tematikou.

Prosinec 2005 - Vladimír Doležal (ODS) byl vydán k trestnímu stíhání. Policie ho vinila ze zprostředkování úplatku.

Září 2007 - Sněmovna zbavila imunity poslance KSČM Josefa Vondrušku, který je podezřelý, že za minulého režimu jako vězeňský dozorce týral vězně.

Listopad 2009 - nezařazený poslanec Petra Wolfa (dříve za ČSSD)byl vydán ke stíhání z důvodu podezření z úvěrového podvodu.

Srpen 2011 - vydání Víra Bárty (VV) a Jaroslav Škárky (dříve VV) ke stíhání kvůli podezření z korupce.

Další poslanci byli vydání ke stíhání kvůli dopravním nehodám případně řízení pod vlivem alkoholu, konkrétně se jednalo o Jiřího Payna ODS), Libora Ježka ODS), Jana Kasala (KDU-ČSL),  Taťánu Jirousovou KSČM), Ondřeje Plašila ODS) či Jaroslava Lobkowicze KDU-ČSL).

Nebyli vydání ke stíhání

Ludmila Mullerová (KDU-ČSL) - policie ji podezřívala z krácení daně

Jaroslav Bašta (ČSSD) - podezřelý ze zneužití pravomocí veřejného činitele

Ivan Kočárník (ODS) - policie jej podezírala z toho, že podepsal státní záruky na krytí ztrát České spořitelny

Jan Stráský (US) - podezřelý ze zneužití pravomoci veřejného činitele

Bohuslav Kuba (SPR-RSČ) - podezřelý z napadení příslušníka justiční stráže

Jan Kavan (ČSSD) - podezřelý z řízení a způsobení nehody pod vlivem alkoholu

Liana Janáčková - Senát ji odmítl vydat k trestnímu stíhání kvůli výrokům na adresu části ostravských Romů, které pronesla jako starostka ostravského městského obvodu Mariánské Hory a Hulváky.

Stanislav Huml - podezřelý ze zmanipulování expertního posudku nehody

Zuzana Kailová (ČSSD) -  policie ji chtěla obvinit v souvislosti s jejím působením ve funkci ústecké radní kvůli projektu vítání občánků. Zakázka za více než pět milionů korun podle vyšetřovatelů odporovala požadavku na hospodárnost a byla zbytečná.

Bohuslav Svoboda (ODS) - Sněmovna Svobodu již jednou ke stíhání vydala, v roce 2018 imunita Svobodu tentokrát zachránila před zodpovídáním se před odvolávacím soudem v souvislosti s městskou kartou opencard.

Pavel Růžička (ANO) -  obžaloba ho vinila spolu s dalšími zastupiteli Postoloprt na Lounsku z údajně nevýhodného prodeje obecního domu.

Zdeněk Ondráček (KSČM) -  policie ho měla stíhat kvůli jeho výrokům vůči někdejšímu prezidentskému kandidátovi Michalu Horáčkovi.

Zdroje: ČTK, Ministerstvo vnitra